Mýtus o stvoření světa ožívá v moderním umění na výstavě v Kampusu Hybernská

Co mají společného starověké mýty a moderní umění? Na první pohled možná nic, ale výstava Stvoření – Mýtus – Umění, která se chystá v Kampusu Hybernská, ukazuje, že tyto dva světy mohou být až překvapivě propojené.

Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) připravil nový překlad staroegyptského mýtu o stvoření světa a vybraní čeští výtvarníci na jeho základě vytvořili unikátní díla. Výsledkem je expozice, která není jen souborem výtvarných děl, ale spíš cestou mezi minulostí a současností, kde se prolínají slova, obrazy, sochy i digitální média.

Archeologický nález v Memfisu z roku 2023

Minulost v jiném světle

Výstava propojuje vědecký výzkum staroegyptských textů s tvorbou současných českých umělců. Základem je nový překlad mýtu o stvoření světa, který vychází z různých staroegyptských pramenů datovaných od 3. tisíciletí před naším letopočtem až po 1. století našeho letopočtu.

Překladatel a egyptolog Jiří Janák se snažil co nejvěrněji zachovat myšlenky původních textů, ale zároveň je zpracovat tak, aby byly čitelné a srozumitelné i pro současného čtenáře. „Při sestavování textu jsem se snažil co nejvíce držet původních verzí a způsobu, jakým Egypťané starší texty skládali do nových kompozic,“ vysvětluje pro Metro Janák z Českého egyptologického ústavu FF UK.

Na tento nově zpracovaný text pak reagovali umělci různými způsoby. Někteří se inspirovali konkrétními motivy z mýtu a přetvořili je do obrazů, jiní zachytili atmosféru příběhu v prostorových instalacích nebo multimediálních dílech. Výstava tak nabídne pestrou paletu děl od maleb a grafik přes objekty a sochy až po audiovizuální a interaktivní instalace.

Kdo dává mýtu nový život?

Výstava vznikla pod vedením čtyř kurátorů – Jiřího Janáka, Petra Košárka, Filipa Kazdy a Michala Štochla – kteří se snažili skloubit vědeckou přesnost s uměleckou kreativitou. Mezi vystavujícími umělci se objevují známá jména české výtvarné scény, jako jsou Daniel Balabán, Petr Nikl, Martin Mainer nebo Veronika Holcová. Podle kurátora Košárka byla spolupráce mezi vědci a umělci nejen inspirativní, ale i oboustranně přínosná. „Někdy jsme museli hodně vysvětlovat, jindy jsme naopak my sami získali nový úhel pohledu na staroegyptskou mytologii. Umělci nás přiměli podívat se na některé texty jinak,“ popisuje zkušenost pro deník Metro Košárek.

Na výstavě se objeví také díla známého umělce Daniela Balabána.

Výstava přináší nový přístup ke staroegyptským mýtům. Místo klasické prezentace archeologických nálezů či historických faktů zde dochází k propojení vědecké interpretace s uměleckým vyjádřením.

Návštěvník se tak nestává pouhým divákem, ale ocitá se přímo uvnitř příběhu.

Výstava je koncipována tak, aby evokovala procházení samotným mýtem – jednotlivá díla představují různé fáze stvoření světa a nabízejí odlišné pohledy na tento nadčasový příběh. Kromě samotné výstavy bude součástí projektu také řada doprovodných akcí včetně přednášek předních odborníků z oblasti egyptologie a diskusí s vystavujícími umělci.

Na výkladu se podílí nejen Janák, ale také Miroslav Bárta či Renata Landgráfová, kteří patří k předním českým expertům na staroegyptskou kulturu.

Mýty jako zrcadlo světa

Starověké mýty nejsou jen pohádkami, ale složitými myšlenkovými konstrukcemi, které odrážejí způsob, jakým lidé kdysi vnímali svět.

Každé egyptské město mělo svou vlastní verzi stvořitelského příběhu – v Memfisu byl bohem-stvořitelem Ptah, v Héliopoli Atum, v Thébách Amon. Výstava v Kampusu Hybernská vychází právě z héliopolského mýtu a snaží se ukázat, jak je možné ho interpretovat v dnešním kontextu. „Chtěli jsme ukázat, že mýty nejsou jen staré příběhy. Jsou to hluboké myšlenkové konstrukce, které lidem pomáhaly pochopit svět. A mohou inspirovat i dnes,“ uzavírá pro Metro kurátor Kazda.

Co nám mýty říkají nyní?

I když staroegyptské mýty vznikaly před tisíci lety, jejich otázky zůstávají aktuální i v současnosti.

Mytologie je odrazem toho, jak lidé vnímali svět a snažili se mu porozumět. Podle egyptologa Jiřího Janáka není jejich význam o nic menší než v minulosti. „Mýty nejsou jen vyprávěním o bozích, ale způsobem, jak si lidé vykládali realitu. Když se na ně podíváme dnešníma očima, můžeme v nich najít nové významy,“ líčí pro Metro Janák.