Závod, který odstartoval 5. října ve 14 hodin, přivítal špičku evropské kaprařiny. Vítr se proháněl nad hladinou, počasí se měnilo z minuty na minutu a každá jízda mohla znamenat zlom v pořadí. Po čtyřech dnech nepřetržitého lovu měli pořadatelé zapsáno 120 ryb o celkové váze 1 718 kilogramů. Přesto nikdo netušil, že ten největší příběh se začne psát až v samotném závěru.
„Když jsme Stairs2Hell před lety zakládali, byl to sen několika nadšenců. Dnes vidím, jak obrovsky závod vyrostl – nejen svým rozsahem, ale i duší,“ řekl zakladatel soutěže Jakub Vágner, který každoročně stojí za jejím chodem i atmosférou, jež spojuje stovky rybářů z celé Evropy. „Tohle není jen o rybách, ale o lidech, kteří dokážou pro svůj sen obětovat všechno.“
Dramatický závěr, jaký nikdo nečekal
Po většinu závodu to vypadalo, že letošní ročník ovládne český tým CARPSTAR II. Trojice Vlastimil Odehnal, Jaroslav Pliska a Petr Lampart držela vedení díky parádním úlovkům, mezi nimiž vynikal šupináč o hmotnosti 26,07 kilogramu – největší ryba celého závodu. Český tým dlouho dominoval, ale kaprařina je hra trpělivosti a osudu. A ten měl tentokrát jiné plány.
Jak číst podzimní vodu? Rybáři říkají, že je to trochu alchymie a přidávají několik zkušeností |
Na místě číslo 2, kde se dosud nedařilo, se polský tým Eko Baits Team Poland odhodlal k poslednímu útoku. Mariusz Stepień, Ernest Buć a Lukasz Grudowski se do té chvíle trápili – jejich největší ryba vážila sotva přes dvanáct kilo. Jenže od pátečního odpoledne přišla série, kterou by nevymyslel ani scenárista. Během sedmnácti hodin chytili všechny tři ryby, které je vystřelily do čela.
Nejdřív přišel šupináč o váze 25,80 kilogramu, pak osmnáctikilový krasavec a nakonec – hodinu po půlnoci – jízda, která otřásla hladinou i táborem. Kapr o hmotnosti 24,15 kilogramu znamenal euforii, jakou Stairs2Hell dlouho nezažil. Poláci křičeli, objímali se, a celá Pálava slyšela jejich vítězný ryk. S celkovou váhou 67,95 kilogramu se stali vítězi Stairs2Hell 2025.
Největší kapr závodu vážil více než 26 kilogramů.
A nebylo to poprvé. Stejný tým už totiž triumfoval v roce 2021 – a stal se tak prvním dvojnásobným vítězem v historii závodu. V loňském roce přitom skončili třetí, takže jejich letošní vítězství bylo potvrzením mimořádné formy i zkušeností.
Síla příběhů a lidskosti
Stairs2Hell ale není jen o trofejích. I letos přinesl chvíle, které přesahují sportovní výsledky. Jeden z belgických týmů musel kvůli rodinným důvodům závod opustit, a Jakub Vágner se rozhodl udělit divokou kartu novému týmu, a to zcela zdarma. Podmínka byla jediná – potvrdit účast do jedné hodiny. Noví závodníci dorazili jen pár hodin před startem a dokázali, že opravdové nadšení se nepočítá na dny příprav, ale na sílu okamžiku.
A pak přišel moment, který dojal i ty nejotrlejší kapraře. Jeden ze závodníků požádal svou partnerku o ruku – přímo na břehu, pod širým nebem, obklopen vodou a přáteli. A aby štěstí bylo úplné, prozradila mu, že čekají dítě. V tu chvíli se celý závod zastavil a místo napětí z lovu zůstala jen radost, smích a slzy dojetí.
Síla vody, lidí a snů
Závod Stairs2Hell se za devět let stal nejen jedním z nejprestižnějších kaprařských klání v Evropě, ale také symbolem odvahy a vytrvalosti. Kapraři zde čelí nevyzpytatelné hladině Novomlýnských nádrží lemovaných vinohrady, proměnlivému počasí i vlastní únavě. Přesto se sem každý rok vracejí – kvůli tomu zvláštnímu kouzlu, které vzniká, když se spojí příroda, přátelství a touha dokázat nemožné.
„Každý, kdo tu stojí, už vlastně vyhrál,“ říká Jakub Vágner. „Stairs2Hell není o tom, kdo chytí největšího kapra. Je o tom, kdo v sobě najde sílu vydržet, když se nedaří. A kdo si z vody odnese víc než jen rybu – třeba přátelství, pokoru a víru ve vlastní sen.“
Jak vyzrát na říjnové kapry? Máme zaručené tipy pro úspěšný lov |
Na fotografiích letošního ročníku se proto vedle největšího kapra o váze 26,07 kilogramu z dílny českého týmu CARPSTAR II vyjímá i vítězný tým Eko Baits Team Poland se svou trofejní rybou. Oba snímky symbolizují to nejdůležitější, co závod Stairs2Hell představuje – sílu, radost i pokoru před vodou, která dává i bere.
Na Pálavě šlo letos nejen o rekordní ryby, ale také o příběhy, které dokazují, že i ve tvrdém světě soutěžního rybaření zůstává místo pro srdce.
