Za rok na Karlštejn zavítá 270 tisíc návštěvníků. Zhruba sedmdesát procent z toho je Čechů, zbytek cizinci. Ještě před 25 lety to bylo naopak. Oblíbené jsou i doprovodné akce, kterých se zde přes rok koná na třicet. Třeba na zářijovém vinobraní se na hradě a v obci Karlštejn vystřídalo 24 tisíc lidí za víkend.
Také v podzimních dnech můžete na tuto národní kulturní památku zavítat, i když od tohoto týdne už jen o víkendech. Otevřen je první základní okruh, kde uvidíte soukromé a reprezentační prostory Karla IV. Ať už jde o Audienční síň s trůnem, bývalé hradní vězení či ložnici Karla IV. Zde na jedné straně kaple sv. Václava vedou schody o patro výš, kde přebývala panovníkova žena. Postel Karla je však kopie z 19. století. „Originál byl odvezen na hrad Laxenburg, stejně jako třetina vybavení interiérů,“ líčí průvodkyně Lenka Šimonová. V okruhu najdete také kopii Svatováclavské koruny.
Až do 7. ledna bude otevřena i výstava Karlštejnský poklad. „Je v něm 387 zlatých a stříbrných předmětů. Ty si někdo v 15. století na hradě ukryl před husity, ale nikdy si poklad nevyzvedl. Když probíhala oprava hradu v 19. století, dva dělníci poklad našli,“ říká kastelán Karlštejna Jaromír Kubů, který je ve funkci třicet let. Z filmu, který výstavu doprovází, se dozvíte třeba to, že Karel IV. k jídlu miloval vepřové ouško.
Hrad KarlštejnPrvní okruh a výstava Karlštejnský poklad jsou otevřeny také zítra. Od této soboty až do 17. prosince ale bude otevřeno vždy jen o víkendu od 10 do 15 hodin. Plné vstupné na první okruh činí 190 korun, na výstavu 80 korun. Rezervační oddělení je během dneška uzavřeno. Více informací najdete na oficiálních stránkách www.hrad-karlstejn.cz. |
Žádaný je však hlavně přes léto druhý návštěvnický okruh, jehož vrcholem je kaple sv. Kříže, kde kdysi byly uloženy korunovační klenoty. Jelikož nebyla Velká věž s kaplí nikdy dobyta, pyšní se interiér sbírkou 129 obrazů na stěnách s inkrustací (zdobení pomocí drahých kamenů – pozn. red.) ze 14. století.
„V červenci a srpnu, kdy jsou prohlídky každou půlhodinu, je stále vyprodáno. Ale volno je třeba v květnu či říjnu. V sezoně kapli navštíví asi 25 tisíc lidí,“ uvádí Kubů s tím, že nyní může být na druhém okruhu maximálně 16 lidí. „Jde o přísné opatření z minulosti. Návštěvníci v 70. a 80. letech, kdy jich bylo ve skupině i 50, výrazně poničili výzdobu kaple. Olupovali zlacení, ukradli tři drahokamy a zničili nástěnnou malbu na schodišti. Osmnáct let byla kaple uzavřena. Otevřena byla v roce 2000 za těchto podmínek,“ doplňuje kastelán.
Ten také upřesňuje, jak to bylo se zákazem přítomnosti žen na hradě, jak ho mnoho lidí zná z filmu Noc na Karlštejně. „Z Velké věže nechal Karel IV. udělat trezor. Byla to pevnost v pevnosti. Tehdy se stala největší pokladnici svaté říše římské. A protože tam byly předměty náboženského charakteru, a v té době se říkalo, že přítomnost ženy znesvěcuje, vydal panovník příkaz, že ženám je zakázáno „pobývati, lehati a spáti ve Velké věži hradu“. V 19. století rozšířil Jaroslav Vrchlický tento zákaz na celý hrad, a tak vznikla Noc na Karlštejně,“ vysvětluje Kubů.
Karlštejnský kastelán je přesvědčen, že hrad ještě nevydal všechny poklady. „Například když jsme dělali kolektor, tedy vedení sítí na Parkáně kolem Císařského paláce k Velké věži, našlo se mnoho keramických úlomků z různých období. My ale cíleně neděláme průzkum, abychom něco našli, je to spíš náhoda. Jednoznačně není všechno objeveno. Na nádvoří byla před třemi lety nalezena chodba, o které nikdo nevěděl. Takže tady kopnete a něco objevíte,“ dodal Kubů.
