Zhruba šest set korun přispívají Češi každý měsíc na svou penzi. Ideální by bylo odkládat si třikrát tolik.
„Čím dříve začnete, tím lépe. Sám jsem svému tříletému synovi spoření založil. Až mu to budu jednou předávat, on už se nebude muset rozhodovat, jestli má spořit a kdy začít, ale kolik si bude odkládat,“ řekl Marcel Homolka, generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny.
Dětské spoření15 698 Ke konci března bylo uzavřeno téměř 16 tisíc smluv v dětském spoření. Průměrná úložka činí 519 korun a průměrný věk dítěte, kterému rodiče zakládají spoření, je osm let. |
Ke konci prvního čtvrtletí mělo přes 4,5 milionu Čechů v penzijních fondech téměř 390 miliard korun. Aktuální čísla přinesla Asociace penzijních společností ČR (ASP).
Výrazně roste v poslední době počet klientů v účastnických fondech. Může za to také dvojnásobná provize pro prodejce oproti minulosti. „Za celý letošní rok zde očekáváme nárůst o 200 tisíc klientů,“ uvedl viceprezident asociace Pavel Racocha. Ten dodal, že se také téměř zastavil úbytek účastníků III. pilíře penzijního spoření.
Nadějná čísla ale kazí fakt, že si většinou na penzi začínáme spořit až kolem 40. roku věku a také jen několik stovek, což často nestačí ani na pořádnou státní podporu. Ta maximální ve výši 230 korun je na tisícovku měsíčně. „Pokud je něco v tomto ohledu špatně, pak to, že spoříme málo a jsme závislí na státu,“ varuje Homolka a upřesňuje: „Jediná cesta je edukace. Říct lidem, že situace opravdu není dobrá.“ Zatímco nyní je v Česku asi 15 procent lidí starších 65 let, v roce 2050 to bude dvakrát tolik.
Řešení vidí Homolka v Polsku. „Připravují tam penzijní reformu, v níž zásadně posilují třetí privátní pilíř. Chtějí zavést povinné příspěvky zaměstnavatele a také, když nastoupí člověk do první práce, má zaměstnavatel povinnost ho přihlásit do penzijního systému,“ doplnil Homolka.
Podle čerstvého průzkumu agentury STEM/MARK si 80 procent lidí myslí, že s důchodem vyžije jen částečně nebo vůbec. Přesto si 40 procent oslovených na stáří nespoří.
Co se týče příspěvku ze strany zaměstnavatele, jeho výše sice stoupá, ale jako benefit jej dostává jen pětina účastníků. „Předpokládám, že když panuje nízká nezaměstnanost a zvyšuje se prestiž tohoto benefitu, mohlo by to číslo stoupnout,“ dodal Racocha.
Zaměstnavatelé na doplňkové penzijní spoření dávají 833 korun měsíčně, na penzijní připojištění 790 korun měsíčně. Situace by se mohla zlepšit také díky novým daňovým úlevám. Pokud si účastník spoří tři tisíce korun měsíčně, může si od základu daně odečíst až 24 tisíc korun.
