Hladina vodní nádrže Slapy klesá. A kvůli mimořádnému suchu v následujících dnech se situace ještě zhorší. V současnosti totiž ubývá voda přibližně o 20 centimetrů denně, přičemž tempo poklesu se může postupně zvyšovat. S úbytkem vody se obnažují místa, kde žijí vodní mlži, kteří se při rychlém poklesu hladiny nemusí stihnout přesunout do hlubší vody.
Rybáři, chataři i další lidé, kteří se v okolí Slap pohybují, proto dostali výzvu, aby s jejich záchranou pomohli. Mlži, zejména starší jedinci, mají při prudkém poklesu hladiny problém stáhnout se do hlubší vody. Pokud zůstanou delší dobu na suchu, mohou uhynout kvůli vyschnutí, nevhodným teplotám nebo se stát kořistí suchozemských živočichů.
„Naši mlži mohou být klidně 15 až 20 let staří,“ upozornil za Český rybářský svaz Pavel Vrána. Na Slapech žijí stovky tisíc škeblí několika druhů včetně chráněných velevrubů malířských. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších biotopů populací mlžů na Vltavě.
Proč má pražské metro stěrač? V tunelech neprší, přesto ho vlaky potřebují |
Slapská nádrž tedy není pouze místem pro rybolov. Tvoří celý ekosystém, v němž má své místo řada druhů rostlin i živočichů. Na jejich záchraně proto spolupracují členové Českého rybářského svazu, Českého svazu ochránců přírody, Povodí Vltavy i dobrovolníci z řad veřejnosti.
Jak škeble zachraňovat
„Velké mlže, prosíme, přemístěte do hlubší vody – ale všeho s mírou, ne hlubší než 3 – 5 m. Jistě vás napadne, že je možné, že takovou „záchrannou operaci“ bude kvůli poklesu vody nutno ještě zopakovat a máte pravdu,“ poradil Pavel Vrána s tím, že přesun do velké hloubky není vhodný. Mlže by totiž mohla poškodit náhlá změna tlaku vody.
Pozor také na další mlže, kteří mohou být přichycení na velkých škeblích. „Jsou to nepůvodní a invazní slávičky mnohotvárné (Dresissena polymorpha). Poznáte je podle charakteristického trojúhelníkovitého až kapkovitého tvaru, malé velikosti (1,5 – 4 cm) a zbarvení, které je žlutohnědé až tmavě hnědé s výraznými cik-cak proužky nebo vlnovkami,“ popsal Vrána. Tyto invazní slávičky naopak zachraňovat dotyčný nemá. Pokud je tedy najdete přichycené na velkých mlžích, je potřeba je odtrhnout a ponechat na břehu.
Jak vnímat svět jako hmyz či kytka? Studenti UMPRUM zkoušejí hranice lidské perspektivy |
Dobrovolníci si mohou rezervovat vlastní pláž
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR vytipovali lokality na Slapech s nejvyšším výskytem vodních mlžů. Český svaz ochránců přírody následně vytvořil rezervační systém, díky němuž mohou dobrovolníci zjistit, kde je možné s hledáním a záchranou mlžů pomoci.
Zájemci si mohou svou „mlží pláž“ rezervovat prostřednictvím webu ČSOP. Na stránce jsou zároveň k dispozici také určovací klíče, které pomohou s rozpoznáním jednotlivých druhů.
Fotografie z akce mohou dobrovolníci posílat na e-mail vrana@rybsvaz.cz nebo prostřednictvím WhatsAppu na číslo 728 701 379. Snímky následně poslouží odborníkům k získání lepšího přehledu o druzích mlžů, které v současnosti ve Slapské nádrži žijí.
