Nová výstava Biopersistence, která bude za pár dní otevřena v Galerii UM, reaguje na proměnu pohledu na konečnost v současné společnosti.
Smrt jako technický problém
„Biopersistence zkoumá hranice života a smrti, pozastavuje se nad touhou po nesmrtelnosti a konečnosti. Skrze díla českých i zahraničních autorek reflektuje potřebu (pře)žít v podmínkách neustálého tlaku na optimalizaci těla a mysli,“ popisuje pro deník Metro mluvčí Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Kamila Stehlíková.
Kurátorky podle ní reflektují aktuální vymizení konečnosti z povědomí společnosti i snahy o její ovládnutí. Nejde jen o vývoj medicíny a farmaceutického průmyslu, ale také o širší trendy, které formují hodnoty dnešní doby.
Věřte nevěřte. Nový audio seriál Rádia Junior láká na záhady a napětí |
„Na smrt se začíná pohlížet spíše jako na technický problém než jako na součást života a nevyhnutelný osud. S tím se otevírají nová etická dilemata,“ dodává Stehlíková.
Sedm umělkyň, sedm přístupů
Téma se má promítat do děl sedmi autorek, které pracují s různými médii i perspektivami. Socha Marie Holé kupříkladu upozorňuje na tělo odkázané k neúnavné produktivitě a kontrolované nástroji „biomoci“. Kristina Láníková ve své sérii reflektuje dostupnost péče určovanou sociálními a ekonomickými podmínkami.
„Hlasuj pro mou dceru.“ Podvodné zprávy na WhatsApp ohrožují tisíce uživatelů. Na co si dát pozor? |
Na léčbu podle Stehlíkové reaguje také objekt Natálie Sýkorové, která propojuje technicistní sterilitu s léčitelstvím a spiritualitou. Velkoformátové malby Galamb Thorday otevírají polemiku o apropriaci tradičního vědění a spirituální zkušenosti komerčním trhem.
Kovové kytky
„Uskupení kovových masožravých rostlin Nony Inescu, rumunské umělkyně žijící v Athénách, upozorňuje na iluzi, že máme biologické procesy pod kontrolou. Studentka Ateliéru volného umění I Bianka Barniaková se zase prostřednictvím mramorových objektů připomínajících náhrobní kameny zabývá truchlením a vzpomínkami,“ říká Stehlíková a doplňuje: „Memento mori a estetika dob dávno minulých prostupují černobílými analogovými fotografiemi Terezy Zelenkové, která studovala a žije v Londýně.“
Náznaky místo šoku
Kurátorky výstavy podle Stehlíkové nechtěly pracovat s prvoplánovou provokací. „Cílem Biopersistence nebylo šokovat choulostivým tématem, ale nahlédnout na široké způsoby, jakými je smrt reflektována v současném vizuálním umění. Pracovaly jsme tak s spíše s nenápadnými náznaky, které si se smrtí můžeme spojovat, tedy medicínskou estetikou, alternativní spiritualitou, přírodními koloběhy nebo vizualitou pamětních desek,“ míní Stehlíková.
Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek od 18 hodin, součástí budou dvě komentované prohlídky.
