Mimo jiné je také synem známých jezdců Roberta Pokorného a Šárky Charvátové. I přes jezdecké konexe si Pokorný ke sportu našel cestu až v pozdějším věku. Účastní se také samostatných parkurových soutěží a přípravě věnuje i svůj volný čas při práci s mladými koňmi. „Od začátku jsou to moji rodiče, kdo mi je velkou inspirací,“ vysvětlil Pokorný. V rozhovoru pro Metro prozradil, kde se láska ke koním vzala, a také popsal plány do budoucna.
Co vás přivedlo k závodnímu jezdectví?
No určitě to nebyla láska na první pohled. Předtím jsem dělal jiné sporty, jako například judo. K jezdectví jsem se dostal až při karanténě v roce 2020 během pandemie koronaviru. Ale i po rozvolnění jsem u sportu zůstal.
Rozhodl jste se pro disciplínu všestrannost. Co vás na ní fascinuje?
Na všestrannosti mě zaujal zejména adrenalin v druhé zkoušce. Ale určitě je důležité snažit se být co nejlepší ve všech třech disciplínách – první je drezurní zkouška, tedy klid a poslušnost, druhá se nazývá cross-country, a jde zde o rychlost, spolehlivost, a odvahu. Třetí spočívá v parkurovém skákání. Jde zde o obratnost a pozornost.
Co je vaším cílem a na co se momentálně připravujete?
Určitě chci uspět v rámci juniorských šampionátů a při mezinárodních závodech v příštích letech. Jednou bych chtěl hlavně závodit na nejvyšší úrovni a účastnit se mistrovství Evropy, světa, popřípadě olympiády. Momentálně skončila sezona, takže jsme zmírnili intenzitu tréninků a soustředíme se spíše na technické cvičení, které se nám bude hodit příští rok.
Jaká je podle vás budoucnost českého jezdectví?
Doufám, že i díky mně bude dobrá.
Vaši rodiče jsou oba také velmi úspěšní jezdci. Považujete to za výhodu?
Samozřejmě to považuji za výhodu, protože se mi dostalo toho nejlepšího vzdělání už od začátku mé jezdecké kariéry, a jednoduše jsem dohnal soupeře, kteří jezdí už od útlého dětství, a jsou mi stále nápomocni, když něco potřebuji.