Léto je období, kdy výrazně stoupají počty pacientů s klíšťovou encefalitidou, ale i lymskou boreliózou, nemocemi přenášenými klíšťaty. V České republice klíšťovou encefalitidou onemocní každý rok stovky a lymskou boreliózou tisíce lidí. Encefalitidu, závažné onemocnění nervového systému, mohou provázet několikaměsíční zdravotní komplikace a více než čtvrtina pacientů může trpět trvalými následky ovlivňujícími kvalitu jejich života. Proti tomuto onemocnění je k dispozici očkování.
První příznaky nepomůžou
První příznaky klíšťové encefalitidy jsou lehko zaměnitelné s jiným onemocněním – typické jsou bolesti hlavy, svalů a kloubů i horečka. Stejně tak u lymské boreliózy se vyskytují příznaky podobné chřipce – již zmiňované bolesti hlavy, svalů a kloubů, vysoká teplota, třes i únava. Objevit se může červená skvrna s vybledlým středem v místě přisátí klíštěte, její výskyt ale není pravidlem.
Co mají obě onemocnění společné, je to, že jejich první příznaky mohou po několika dnech vymizet, případně se sníží jejich intenzita. Tím ale nemoc zdaleka skončit nemusí. I rychlost přenosu nákazy se u klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy liší. Zatímco u boreliózy to je až 24 hodin po přisátí, a je tak možné jí zabránit včasným odstraněním klíštěte, u encefalitidy nemusí pomoci ani seberychlejší zásah, k nákaze totiž může v tomto případě dojít v řádu minut od přisátí.
Číhají doslova všude
Nejvyšší riziko nákazy v Česku hrozí především v pásu z jižních Čech přes Vysočinu na severní Moravu, přičemž na klíšťata je možné narazit nejen v nížinách, ale s oteplováním klimatu i ve vyšších nadmořských výškách. K nákaze navíc mnohdy stačí pobyt na zahradě nebo procházka při venčení psa.
„Infekční klíšťata se nachází i v městských a příměstských parcích kolem nás, a právě aktuální počasí s nižšími teplotami a hojnými srážkami jim vyhovuje a vede je k vyšší aktivitě,“ varuje Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.
Využijte zrychlené očkování
Další rozličností mezi oběma nemocemi je i to, že proti encefalitidě je možné očkování.
To probíhá s časovým rozestupem ve třech dávkách.
Protože imunitní systém vytváří protilátky 14 dní po druhé dávce, u očkování v měsících, kdy jsou klíšťata aktivní, přistupují lékaři obvykle k takzvanému zrychlenému očkovacímu schématu, při němž je čas na druhou návštěvu už 14 dní po první. Třetí dávka, po které je dosaženo nejvyšší tvorby protilátek, následuje po pěti až dvanácti měsících.
Účinek očkování je při běžném i zrychleném schématu důležité obnovit přeočkováním – první následuje po třech letech, další pak podle věku po dalších třech nebo pěti.
Fakta, která mnoho Čechů nezná
|



















