Jednou z Vašich profesí je módní koučka, co přesně to obnáší?
Je to jedno z mnoha oslovení, které mi klienti za roky praxe dali. Další z mých nálepek se mi však líbí více. Asi nejvíce mě bavilo, když jsem dostala označení Módní Ghándí či Módní anděl. Pod všemi se však skrývají zkušenosti posledních čtrnáct let v módním mixu – módního návrhářství, zaměření na textilní technologii a design, styling spolu se znalostí lidské postavy a proporcí, práce s barvami a vzory, barevné kombinace a jejich působení, komerční styling pro media a print a osm let osobního módního koučinku.
Kombinace těchto zkušeností mi dává každý den nahlédnout dále a hlouběji do tajů velké paní módy, do jejích negativních i pozitivních stránek. Také mi dává schopnost částečného předvídání vývoje na módní scéně a jejího fungování či spíše držení se zuby nehty před zhroucením starých principů.
Věřím, že u fast fashion (tedy oděvů rychloobrátkové výroby klasických konfekčních řetezců) musí brzy nutně nastat očistný proces a jedině my sami můžeme napomoci počátku této změny. V okamžiku, kdy bude ze strany nakupujících odezvou na nabídku obchodníků s fast fashion jen ticho, pak uvidíme, co vše se začne dít ...
Jsem průvodcem změnou. V první fázi díky systému MEŠ, který jsem po letech praxe v módním koučinku vypracovala. MEŠ znamená „malý efektivní šatník“ a je právě onou cestou ke změně smýšlení o módě. Představte si šatní skříň, u které ráno nemáte stavy typu „nemám co na sebe“. Prostě otevřete dveře a ona vás přímo navede k tomu, co si vzít a s čím co kombinovat.
To samozřejmě vede i ke změně nákupního chování. S mými klienty tedy logicky nenakupujeme na objem, ale vybíráme kvalitu a to co danému člověku opravdu sedí a v čem se bude cítit skvěle.
Na vašem webu jsem narazil na slovní spojení „módní inteligence“. Co si pod tím představit?
Domnívám se, že ten výraz je jednou z dalších lidských inteligencí. Jedná se o souhrn informací či znalostí, díky nimž se může člověk posunout v oblasti stylingu a módní etikety. Můžeme být na začátku změny myšlení nad kvalitou, nad přechodem z utrácení na investování do sebe, svého zdraví i zdraví celé planety skrze módu.
Bojujete za udržitelnost a kvalitu v oblasti módy. Jaké kroky například v tomto podnikáte? Jaké materiály jsou vhodné s ohledem na přírodu a naopak, které můžou nošením uškodit i našemu tělu a zdraví?
Žádný tlak nikdy nic nezmohl a to ani ten informační. Proto již roky “rozsévám” otázky. Lidé se vrací a sami chtějí znát odpovědi. Nejdříve obecné, potom hlubší. Poslední rok se mě účastníci na mých interaktivních workshopech ptají na mnohdy tak silné a detailní otázky, že ačkoliv jsem někdy sama zaskočená, jsem hrdá. Hrdá na to, že mohu po letech osvěty říci, že lidé uvažují o oblečení a věcech s ním souvisejícím jinak.
Obecně se dá říci, že jde rozdělit odpověď ohledně konkrétních vhodných či méně vhodných materiálů na dvě části. Tou první je složení vláken (tedy přírodní preferovat před syntetickým), tou druhou je původ, tedy i veškeré do úpravy materiálu (počínaje hnojivy při pěstování plodiny, konče odpíráním barviv). To jsou momenty výroby oděvu pro oko neviditelné, ale zdraví citelné. Textilní technologie jsou jedny z nejrychleji se rozvíjejících. Existuje tedy již řada alternativ, kterými můžeme naše šatníky obohatit. Ananasové vlákno, mléčné vlákno, vlákno z rybích kůží a jiné.
Evropský parlament má v dubnu schválit zákaz některých látek používaných třeba k výrobě nepromokavých membrán, které se v přírodě dlouho rozkládají. Je takový krok z těch, které zapadají do vašeho snažení?
Stejně tak se tomu děje i v jiných oborech. Technologie se posouvají a jedině díky nim mohou být již neudržitelné postupy, materiály nahrazeny těmi šetrnějšími, nejen krátkodobě, ale především v dlouhodobém měřítku. Posledních více jak třicet let si bereme více než nám bylo dáno a myslím, že je více než na čase se zamyslet, zda si v rámci svých krátkodobých výhod a zjednodušení života nepleníme a neničíme to, co by tu po nás a pro naše děti mělo zůstat. Ano, i to je tedy součástí mého snažení a informování o možných jiných řešeních se stejným či podobným efektem.
Klientům jste ušetřila při asistovaných nákupech statisíce korun. Jak takový nákup probíhá a jak se promítnou ušetřené peníze? Například si nekoupím drahou košili ve značkovém obchodě a půjdu jinam?Asistované nákupy probíhají v návaznosti na analýze a revizi šatníku. Zjistíme aktuální stav obsahu šatní skříně, slabá místa, špatné nákupní návyky, odhalíme případnou neznalost materiálů a spoustu dalších věcí. Poté připravím pro klienta takzvaný prvotní nákupní seznam v rámci jeho finančních možností, představ a potřeb, například v rámci pracovního dress codu. Nákupy absolvujeme společně v Čechách či blízkém zahraničí. Díky zkušenostem vezmu klienta na místa, kde najdeme úžasné a kvalitní kousky za zlomek jejich ceny. Zní to jako pohádka, ale taková místa opravdu existují a není potřeba kvůli jejich návštěvě létat přes oceán.
Ale upřímně, při sestavování vašeho osobního šatníku ve stylu MEŠ, nejde až tak o značku, která je na oděvu přišita, ale spíše o to, kolik parametrů splňuje. Mluvím o parametrech jako jsou kvalita, materiál, šetrnost při výrobě, četnost použitelnosti v konkrétním šatníku, nadčasovost, a další.
Četl jsem, že jste chtěla založit první soukromou módní vysokou školu v Česku a také psát knihu o své profesi. Jak daleko jste s těmito cíli?
V současné chvíli se soustředíme na dlouhodobý cyklus workshopů na sebe navazujících témat. Od obecnějších, takzvaně vstupních na téma MEŠ, přes ta více do hloubky. K tomu se soustřeďuji na účast na konferencích a dávám dohromady realizační tým ke spuštění on-line kanálu. To proto, že po vystoupení na TEDx Prague v druhé půli minulého roku jsem si uvědomila, že již nechci ani den čekat se sdílením zkušeností a inspirací, kterou mohu světu nabídnout.
I malé změny v nákupních návycích mohou dokázat velké věci. Protože s každou korunou, kterou utratíme za nějaký výrobek, dodáváme energii všemu, co tomu předcházelo. To je to nejsilnější volební právo každého z nás.
