Je pátek ráno, něco po čtvrté, a hlavní nádraží v Praze zívá do tmy. Peronem se loudáme snad jen my, natěšení na Velkou cenu Rakouska formule 1. Žádné davy v týmových barvách, žádné skandování ani burácení motorů. Jen krosny, termosky a ospalé naděje, že až se tenhle railjet konečně rozjede, přiblíží nás do světa rychlosti, hluku a rituálních konzumací grilovaných klobás a hamburgerů.
Míjíme Brno, Vídeň, Semmering. Až přestup v Brucku an der Mur všechno láme – nástupiště se plní fanoušky ve Ferrari kšiltovkách, Red Bull mikinách a s batohy, ze kterých koukají karimatky a rybářské židle. Slyšíme jazykový babylon – němčinu, italštinu, češtinu, slovenštinu. Teď už je to oficiální – jsme blízko.
Není louka jako louka
Vystupujeme v Knittelfeldu, kde už na nás čekají shuttlebusy přímo na místo. Spolu s dalšími fanoušky se prodíráme ve frontě, která připomíná davy na Václaváku, po deseti minutách jízdy jsme tady – proklatě blízko ikonickému okruhu v rakouském Spielbergu. Míříme do kempu GPTents, který působí víc jako festivalový glamping než jako běžné stanové městečko. A jak brzy zjišťujeme, má nečekaně český původ.
Za GPTents stojí Petr Bouchal. V roce 2017 neměl žádné zkušenosti s hotely, eventy ani motorsportem. „Všechno si děláme sami a učíme se za pochodu,“ říká. „Nemáme historii, jen vizi. A taky odvahu.“ S kamarády rozjel projekt, který začínal pár stany na louce. V současnosti hostí desetitisíce fanoušků formule 1 i MotoGP po celé Evropě.
Pohodlí, jednoduchost, servis
Už při příchodu cítíme, že tohle není klasický kemp. Všechno běží hladce – check-in, sprchy, elektřina, ve stanu matrace, ručníky i povlečení. „Stojí nás to spoustu energie, stresu a často i nervů,“ přiznává Bouchal, se kterým se v kempu setkáváme. „Ale máme skvělý tým. Táhneme za jeden provaz. Věříme, že právě lidský přístup je to, co nás odlišuje.“
Letos také testoval bateriová úložiště místo dieselových generátorů. „Nepovedlo se, systém jsme podcenili. Ale víme, že je to správná cesta a příští rok se k tomu vrátíme,“ říká zakladatel. Daří se ale i jinde – třeba snížením spotřeby vody o polovinu. O expanzi mimo motorsport firma neuvažuje. „Zkoušeli jsme festivaly, jako je Oktoberfest, ale naše místo je tady. Fanoušci formule 1 vědí, co chtějí – pohodlí, jednoduchost, servis. A váží si toho.“
Sobota v rytmu gigantů
Red Bull Ring působí jako aréna pro moderní gladiátory. Všude vlají vlajky, šumí dav, hraje hudba. Je sobota ráno a my míříme do fanzóny, kde se střídají rozhovory s jezdci – Maxem Verstappenem, Georgem Russellem, Carlosem Sainzem. Obří stage, obří energie. Připadáme si spíš jako na letním hudebním festivalu než na motorsportovém víkendu. Hudba totiž zní celý den. Dýdžejové střídají sety, basy vibrují v žaludku, v ruce držíme drinky, kolem nás tančí nejen Rakušané – někdy na pop, jindy na regionální hity. Vzduchem poletují vlajky, selfie tyče, je slyšet zpěv. Lidé jsou oblečení jako závodníci Lando Norris, Charles Leclerc, Max Verstappen. Areál vypadá jako komiks o formuli 1, který ožil. Po cestě mezi zónami sbíráme zážitky i kilometry.
Za celý den máme přes 30 tisíc kroků, bolí nás nohy, ale energie je všude tolik, že to necítíme. Odpolední kvalifikace ef jedniček graduje celý den.
Sedíme na stráni, fandíme hlavně McLarenu, našemu favoritovi, řveme při každém zrychlení. Nad námi lítají helikoptéry Red Bullu. Když se motory rozburácí naplno, běhá nám mráz po zádech. Po západu slunce se vracíme zpět do kempu. Ten má vlastní restauraci – teplé jídlo, pivo, pohodlí. Konečně si sedáme. Unavení, trochu spálení od slunce, ale nabití z celého dne.
Neděle zpoza okna
Ráno nás čeká vydatná snídaně, která je v ceně ubytování v kempu. Na samotný závod už zůstáváme mimo areál. Vlakem totiž míříme zpět do Česka, zatímco Spielberg pulzuje svým vrcholem. Grand Prix sledujeme na mobilu, občas se sekne signál, ale i tak cítíme tu tíhu momentu. A když Norris z McLarenu vyhrává letošní Velkou cenu Rakouska, křičíme radostí – náš favorit protnul cílovou rovinku jako první.
Nápad, odvaha, preciznost
Formule 1 dost možná není jen závodění, je to svět, který vás nasaje jako festival, nechá vibrovat každou buňku a nabídne víkend, kde se setkává pivo, hudba a špičková technologie. Všechno tu jede na plné otáčky – tempo, hluk, atmosféra. A jak ukazuje tenhle víkend, vedle velkých týmů a sponzorů si v tomhle cirkusu najde prostor i malý český projekt, který nepotřebuje velká gesta, stačí nápad, odvaha a precizní provedení. Když stan vypadá jako pokoj a snídaně přichází s výhledem na rakouské panorama, louka se rázem mění v pódium. Ať už pak fandíte z tribuny, válíte se na trávě, nebo sledujete přenos v mobilu mezi zatáčkami kolejí, tenhle zážitek s vámi pravděpodobně zůstane ještě dlouho po návratu.