Prošli jsme diskuze, turistická fóra a navštívili několik často zmiňovaných cílů výletů v Česku. Přinášíme přehled těch, které jsou považované za nejstrašidelnější, nejhorší nebo přinejmenším nejpodivnější. Někoho náš popis určitě odradí, jiného naopak přesvědčí o tom, že tohle chce vidět na vlastní oči.
Kam se tedy vypravit nebo čemu se vyhnout? Přehlídka začíná zlehka a v Praze.
1. Žižkovský vysílač
Začneme v hlavním městě. Věděli jste, že jedna z jeho dominant se dostala na jedno z čelných míst v anketě o nejošklivější stavbu světa? Milovaný i proklínaný Žižkovský vysílač, postavený v letech 1985-92 podle návrhu architekta Václava Aulického, měl připomínat startující raketu.
V roce 2000 se na něj ale „vyšplhalo“ prvních 10 mimin – obřích laminátových postaviček Davida Černého. Od té doby „lezou“ černá batolata po vysílači nahoru a dolů až dodnes, pouze s několikaletou přestávkou na nutnou rekonstrukci.
Legendární budova Mezinárodní telefonní a telegrafní ústředny od architekta Bohumíra Kozáka, (má dvě věžičky), sochy Mimin sochaře Davida Černého lezoucí po tubusech a administrativní budova "rakety".
Petřínská rozhledna měla „poposkočit“ o pár metrů. Byla to varianta místo „rakety“ na Žižkově |
Mimina lezou na věž
Právě umělecké dílo Miminka, které mělo podle původních plánů zůstat na vysílači pouze rok, vystřelilo žižkovskou raketu na druhé místo žebříčku nejošklivějších staveb podle webu virtualtourist.com. Před ní skončilo už jen divadlo v americkém Baltimoru (dnes již stržené).
Miminka, která při pohledu zdálky mohou působit roztomile, ve skutečnosti dodávají vysílači spíš hororový nádech. Nečekejte u nich normální tvář, mají deformované obličeje, kterým dominuje hrozivě vypadající proláklina s čárovým kódem uvnitř. Prohlédnout zblízka si je můžete u Muzea Kampa, kde tři z nich lezou po zemi, nebo v blízkosti vysílače na střeše kavárny Atrium v Čajkovského ulici.
GALERIE: Na terasu žižkovského vysílače se vrátilo opravené mimino |
Pokud vás přesto tato hi-tech stavba nadchne, můžete ji navštívit, resp. se pokochat pohledem z její vyhlídky ve výšce 93 metrů (celá věž má 216 m). Vstupné stojí 350 korun, platit v hotovosti se nedá, a pokud si myslíte, že v ceně je použití dalekohledů na vyhlídce, jste na omylu.
2. Karlštejn
Jaký výlet si udělat z Prahy, aby to byla „tutovka“ pro všechny generace? No přece na Karlštejn! Malebná středověká stavba ukrytá mezi lesnatými kopci nabídne neprůstřelnou romantiku… Anebo ne?
Karlštejn.
Jakmile vstoupíte do uličky vinoucí se k hradu, budete si připadat jak na tržišti. Je libo magnetky na lednici, trdelník nebo šály v barvách sportovních klubů, které s tímto hradem nemají nic společného? Cesta Karlštejnem s sebou přináší jeden skutečně nevšední zážitek: v žádné jiné pěší zóně nebudete uskakovat autům tak často, jako tady.
Past na turisty
Zážitky turistů ze samotné prohlídky hradu jsou mnohdy spíš zklamáním. Aby správa hradu vyšla vstříc velkému zájmu, prohlídky se ve špičce konají každých 10 minut a našlapané jsou tak, že se do menších místností skoro nevejdou a o tom, že by dohlédli na předmět, který průvodkyně popisuje, si mohou nechat zdát.
Stánek se suvenýry v podhradí Karlštejna. (10. srpna 2025)
Obchod se suvenýry v podhradí Karlštejna. (10. srpna 2025)
Přesto má Karlštejn své neodolatelné kouzlo. Nejvíc si ho ale vychutnáte, když se na hrad vydáte ve špatném počasí, kdy je ve městě přece jen klidněji. Anebo v den, kdy je památka zavřená úplně.
Petice žádá zachování zázemí ve stanici Karlštejn, SŽ už projekt upravila |
Vystoupejte až k rozcestí Dub sedmi bratří a pak se dejte třeba k lomu Malá Amerika nebo ke Králově studni. V okolí (cca 7 km od Karlštejna po červené turistické stezce) stojí za vidění i Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození svatého Jana Křtitele, z něhož se dá projít do starého kostela a jeskyně svatého Ivana.
Hrad Houska
 Tajemný hrad Houska  Na Housce návštěvníci poznávají, jaké tresty zakoušejí lidé za své hříchy. |
3. Kostel svatého Jiří
Milovníci kostelů a tajemna by neměli minout kostel svatého Jiří v Lukové u Manětína. Stavbu v havarijním stavu měl pomoci zachránit projekt Jakuba Hadravy, který sem v roce 2012 instaloval bílé sádrové sochy jako součást své bakalářské práce na Fakultě designu a umění ZČU v Plzni. 32 nehybných sádrových návštěvníků s obličeji překrytými závoji stojí nebo sedí v lavicích a dodává místu unikátní tajemnou atmosféru, díky níž máte pocit, že jste právě zavítali na shromáždění věřících z jiného světa.
Hadrava chtěl výstavou upozornit na podobně smutný osud i dalších chátrajících kostelů. „V neposlední řadě jsem se chtěl pokusit o navrácení určité posvátnosti tomuto prostoru, o kterou přišel nešetrným zacházením a hlavně nezájmem místních obyvatel,“ uvedl. Mimoděk tak vytvořil netradiční turistickou atrakci, za kterou míří i lidé ze zahraničí.
Kostel v Lukové se od roku 2012 objevuje v podstatě ve všech mezinárodních žebříčcích nejděsivějších míst světa.
Není to ale pro každého: zatímco někdo ucítí závan dějin či dotek posvátna, na jiného může kostel plný mlčících postav působit jako hororová snová scéna, která vám způsobí nejednu noční můru.
4. Dům oběšených panenek
Další cíl výletu jen pro silné povahy se nachází na pomezí Pardubického kraje a Vysočiny, ve vesničce Rváčov u Hlinska. Turistický cíl milovníků bizáru zde vytvořil zdejší obyvatel Lubomír Votava.
Nejbizarnější místa Česka. Unikátní výlety, které zažijete jenom u nás |
Svůj dům i jeho okolí totiž vyzdobil panenkami. Najdete je na fasádě, na stromech, na sušácích na prádlo, zkrátka všude. Staré panenky, které vlivem počasí už opravdu nevypadají jako z katalogu a některé i postrádají končetiny, dodávají lokalitě přídech neskutečna. Zvláštní je zejména kompozice panenek oběšených na železném sušáku nebo hlaviček napíchnutých na kůly.
Jedno z nejděsivějších míst v České republice se nachází ve Rváčově nedaleko Hlinska v Pardubickém kraji. Je tu totiž takzvaný dům oběšených panenek.
Bizár na sítích
Tisíce hraček nasbíraných Lubomírem Votavou se díky fotografiím a jejich sdílení staly jedním z největších turistických bizárů v Česku, za nímž se vypravují i lidé, kteří měli původně namířeno třeba do Železných hor. Pokud zatoužíte i vy po návštěvě domu pana Votavy ve Rváčově, dobře si rozmyslete, v jakém složení výlet absolvujete. Tyto panenky opravdu nejsou zážitkem pro děti.
Kdo si bude chtít po návštěvě Domu oběšených panenek spravit náladu něčím veselejším, můžete zavítat do blízkého skanzenu Veselý Kopec.
Dům oběšených panenek na Pardubicku
Česko má svůj ostrov panenek. Postaral se o něj Lubomír Votava, který svou dům a vše kolem "odzdobil" oblíbenými hračkami.
Pro někoho je to místo hrůzy, avšak pan Votava má z panenek pozitivní energii. "Panenky jsou médium, z kterého na mě přechází energie. Když zapálím svíčku a dívám se do očí některé z nich, vidím v jejích očích dítě, které si s ní před sto lety hrálo," vysvětlil před časem pro Deník a dodal: "Panenky mají souvislost s mý...m dětstvím, protože prateta za války posílala mojí mámě do Čech panenky. A já je později vyslídil na půdě a oblíbil si je." Panenky však nejsou zrovna v dobrém stavu. Některým chybí nohy, jiným ruce či oči. Majitel domu je totiž nečistí ani neopravuje, aby neztratily své kouzlo. Když už je panenka naprosto zničená vlivem počasí, nevyhodí ji, ale odnese na půdu. "Je v ní zaklet život dítěte, které si s ní hrálo, a tak jim musím dopřát klid," dodává vášnivý sběratel.
5. Cimrmanova rozhledna
Milovníci výhledů do kraje neocení Cimrmanovu rozhlednu u Nouzova. Tento turistický cíl na Semilsku nabízí vyhlídku z výšky -0,15 m. Čtete správně, „rozhledna“ se nachází v mírném dolíku 15 cm pod okolní travnatou plochou.
Aby z ní nikdo nevypadl a nezpůsobil si úraz, je ohraničena dřevěným zábradlím a v jejím středu se nachází dalekohled. Vzhledem k rovinaté krajině obklopené na obzoru lesy zaručuje tato rozhledna, pojmenovaná po fiktivním českém géniovi, že z ní přece jen něco uvidíte. Nachází v nadmořské výšce 529 m.
V roce 2014 o ní Český rozhlas informoval takto: „Tahle zcela nevšední rozhledna by sice svou výškou asi nemohla být vzorem pro ostatní stavby svého druhu, nicméně nezoufejte, i tak se vám z ní naskytnou úžasné výhledy. Na město Semily, Kozákov, Ještědsko-kozákovský hřbet, Ještěd, Jizerské hory, Medvědín, Žalý, Bzenecko, Rumburk, Český ráj a dokonce i na Krkonoše.“ To ale bylo ještě předtím, než v těsné blízkosti vyhlídkového bodu vzrostla památná lípa.
Další Cimrmanova rozhledna v ČR je v Příchovicích u Tanvaldu. Tam jsou vystavené například mistrovy lyžosáňky k výcviku vorařů během zimy.
Dobytí severního pólu
Dobrou zprávou je aspoň to, že na rozhlednu nevedou schody a že na místě si můžete vyzkoušet prototyp Cimrmanova šlapacího telefonu, zhlédnout pyramidu postavenou ve středu světa, podívat se do Cimrmanova dalekohledu pro pohled někam jinam a na vlastní oči spatřit „pravého“ zmrzlého poručíka biologie Berana, dovezeného výpravou ze severního pólu.
Rozhledna Járy Cimrmana u Úštěka
|
6. Branišovský les
Branišovský les nedaleko Českých Budějovic, známý také jako Bor, je mezi milovníky záhad pokládán za nejstrašidelnější v Česku. Turistům se tu údajně zjevuje černý rytíř nebo ve tmě rozsvícené červeně žhnoucí oči a zažívají pocity úzkosti či brnění po celém těle. Legendy o tajemných postavách se prý začaly množit v 80. letech, kdy v těsné blízkosti lesa vyrostlo panelové sídliště Máj.
Branišovský les byl svědkem těžko vysvětlitelných událostí.
Díky tomu je nejstrašidelnější les Česka dobře přístupný městskou hromadnou dopravou, což z něj mezi strašidelnými místy činí vskutku unikát.
Příběhy svých detektivek zasazuje Kohout do rodných jižních Čech |
Pokud opustíte vyšlapané cesty a vydáte se do hloubi lesa, můžete opravdu zažít napětí: zrezivělé tabulky s nápisy Vstup zakázán či informující o zbytcích nevybuchlé munice na klidu opravdu nepřidají.
Vychází netradiční turistický průvodce Bizarní Česko. Nabízí neobvyklá místa |
Původ mají ve skutečně mrazivé části lesa, která byla součástí vojenského prostoru a kde se dnes nacházejí trosky někdejších vojenských budov. Areál plný rozpadlých objektů sloužil v minulosti jako airsoftová střelnice.
7. Věž elektrárny Ledvice
Kdo by nechtěl šplhat do výšky na extrémně nevzhlednou rozhlednu kvůli tomu, aby se mohl podívat na kouřící komín a areál elektrárny? Teď trochu přeháníme, z nejvyšší rozhledny v Česku (144 m) je výhled docela slušný. Z rozhledny elektrárny Ledvice uvidíte Milešovku nebo Bořeň, zvláštní skalnatý vrch nad Bílinou, který tvarem připomíná ležícího lva.
Výhled z věže elektrárny je potřeba předem objednat. Vyhlídka je prosklená a část cesty nahoru jede výtah, po něm však následují ještě desítky schodů. Děti smějí nahoru až od věku 6 let a jen v doprovodu dospělého člověka. Občas se konají i pěší výšlapy na rozhlednu, což je zážitek vpravdě hororový: čítá 773 schodů.
Cladící věž Ledvice
Nejošklivější stavby v ČeskuI když krása nebo ošklivost jsou do velké míry subjektivní, v ČR najdeme spoustu staveb, které jsou pokládané za extrémně nepovedené laiky i odbornou veřejností. Patří mezi ně: Hotel Don Giovanni v Praze, přezdívaný „dort“, „růžový dort“ nebo „růžový pařez.“ V roce 2013 zvítězil v anketě iDNES.cz a MF Dnes o nejošklivější dům v Praze, v níž se vyjadřovali architekti či kurátoři. Budova ČSOB V Pardubicích je nejen tvarově podivná, ale řidiči si stěžovali i na to, jak odráží světlo a oslňuje. Bývalá hlavní architektka Pardubic Petra Nacu o ní prohlásila, že je to UFO. Železniční stanice Ostrava-Vítkovice z 60. let je ukázkou bruselského stylu u nás. Přesto, že jde o památku, u veřejnosti si oblibu nezískala. Nádraží pokládají cestující za nehostinné, strohé, s minimem využití. Budova je zchátralá a čeká ji modernizace. |
