„Měl jsem velké štěstí, že jsem v dětství mnoho let chodil s rodinou do opery v Santiagu. A opravdu, opravdu jsem si to od útlého věku zamiloval. Teď je zvláštní a krásné si představit, že jsme viděli některé z oper, které Callas proslavily, i když ona už v té době nebyla mezi námi. Po každém představení jsem byl okouzlený, skoro jsem se vznášel, a pak jsme se vrátili domů, kde máma řekla: ‚Tak, synu, tohle jsi viděl, a teď si poslechni originál.‘ A pustila Marii Callas. Vyrůstal jsem s přítomností této zpěvačky na úplně jiné úrovni, s někým, kdo měl hlas jako anděl. Později jsem se samozřejmě dozvěděl o jejím životě víc,“ řekl režisér.
Ke hvězdám
Maria Callas se narodila 2. prosince 1923 v New Yorku řeckým přistěhovalcům. Po pozdějším rozvodu rodičů se Maria ve 13 letech vrátila do Atén se svou matkou a sestrou. Nastoupila jako sopranistka na Aténskou konzervatoř pod vedením operní pěvkyně Elviry de Hidalgo. V 17 letech debutovala v Královské opeře v Aténách menší rolí v opeře Boccaccio Franze von Suppého.
Angelina Jolie ve filmu Maria (2024)
Jen o rok později získala v Královské opeře v Aténách titulní roli, tentokrát v inscenaci Pucciniho Toscy, kde ztvárnila římskou primadonu 19. století, jejíž tragický osud je zpečetěn mocným mužem, který po ní touží. Právě tato role se pro Callas stala ikonickou a provázela ji po většinu její kariéry.
Povzbuzená svým brzkým úspěchem se Callas přihlásila na konkurz v prestižní Metropolitní opeře v New Yorku, kde jí nabídli kontrakt na vedlejší role. Tuto nabídku však odmítla, protože pozici považovala za podřadnou.
Poté se přestěhovala do Itálie, kde začala působit, ale zároveň cestovat po celém světě. Její jméno i pozice rostly.
V roce 1955 se vrátila do Evropy a předvedla zásadní výkon v kariéře jako Verdiho tragická hrdinka Violetta v La traviatě v milánské La Scale. Následující rok konečně debutovala jako Norma v Metropolitní opeře v New Yorku. Za své vystoupení požadovala stejný honorář jako mužští kolegové a dirigent Herbert von Karajan, což šokovalo hudební svět.
Trpký konec
Jak už bylo zmíněno, snímek Maria zachycuje poslední dny v životě řecké divy předtím, než v roce 1977 zemřela v Paříži, kam se na závěr života přesunula. Tou dobou si vybudovala závislost na lécích proti úzkosti. Většinu času trávila s pokojskou a sluhou, kuchařem i šoférem v jedné osobě.
Angelina Jolie ve filmu Maria (2024)
Ve věku 41 let se Callas naposledy objevila na operním jevišti 5. července 1965 v roli Toscy v londýnské Covent Garden. Tím však její čas v záři reflektorů neskončil. Poté co se v roce 1959 rozešla se svým manželem, navázala vášnivý milostný vztah s lodním magnátem Aristotelem Onassisem, který se stal středem veřejného zájmu, stejně jako její status módní ikony. Callas se nadále účastnila koncertních turné, zazářila ve filmu Medea od Piera Paola Pasoliniho v roce 1969 a vedla mistrovské kurzy na Juilliard School. V polovině 70. let se přestěhovala do Paříže, kde se postupně stáhla z veřejného života.
Výstup z komfortní zóny
V hlavní roli diváci uvidí americkou herečku Angelinu Jolie, která kvůli této roli musela docházet na hodiny operního zpěvu. „Tohle byla moje nejtěžší role,“ říká Jolie. „Když se mě Pablo zeptal ‚Umíš zpívat?‘, řekla jsem si: ‚No, trochu ano.‘ Ale jak mi on sám řekl: ‚Musíš se naučit zpívat operu, jinak to poznám zblízka na tvém výrazu, protože to je její součást.‘ Ale bylo to o mnoho víc než jen o tom, abych se naučila zpívat – šlo o pochopení Marie Callas a schopnost zahrát tuto postavu. Hudba byla jejím životem. Její vztah k vlastnímu hlasu a tělu, její schopnost zpívat, její přítomnost na jevišti a její komunikace s publikem, to všechno bylo jejím životem. To byla i klíčová věc pro pochopení její osobnosti,“ přibližuje Jolie.
A dodává: „Abych byla zcela upřímná, bylo to něco jako terapie, o které jsem nevěděla, že ji potřebuji. Netušila jsem, kolik emocí v sobě držím a nevyjadřuji. Výzva nebyla technická, byla to emocionální zkušenost najít svůj hlas, být ve svém těle, vyjadřovat se.“
Před diváky
Ve filmu byl poté hlas Jolie díky moderní technologii kombinován s hlasem Marii Callas. „Dobrá zpráva u hraní Marii Callas je, že nikdo neočekává, že byste zpívala jako Maria Callas – protože nikdo na světě nemůže zpívat jako Maria Callas, že? Ani v její době se jí nikdo nevyrovnal a bylo by chybou, kdyby v tomto filmu nebyl její hlas, protože je v mnoha ohledech velmi přítomná. Její hlas a umění zde mají výrazné místo. Ona je v tomto filmu mým partnerem; spolupracujeme,“ vzpomíná Jolie.
Dagmar Pecková (2022)
Režisér Larraín doplňuje: „Jediný způsob byl, že musela opravdu správně zpívat, být v synchronizaci s Callas a zpívat nahlas. Takže když se zpěvaččin hlas přimíchá, souzní to. Nešlo o žádný technický zázrak. Šlo opravdu o Angelininu práci a o to, jak jsme ten zvuk dokázali zachytit. Angelina musela zpívat před 200, někdy i 500 lidmi a zpívat nahlas sama, takže všichni slyšeli jen její hlas. Já měl sluchátka, poslouchal jsem orchestr, trochu Callas a trochu Angie, takže jsem v podstatě míchal živě. Ale ona byla metaforicky hlasově nahá před stovkami lidí. Ze začátku to pro ni bylo těžké. Téměř se omlouvala štábu, ale všichni říkali: ‚Jen do toho, je to úžasné. Pokračuj.‘ Všichni ji milovali, nejen proto, že to zvládala, ale protože byla nesmírně odvážná.“
Očima divy
|
