Na jaře 2023 musela budova Národního muzea v Praze čelit útoku desítek lidí, kteří se oddělili z mnohatisícové protivládní demonstrace. Jejich cílem byl modro-žlutý banner, symbol ukrajinských barev, na čelní stěně budovy. Domáhali se jeho stržení.
„Ukrajinská vlajka bude na Národním muzeu jako symbol solidarity i nadále. Je to i symbol lidskosti, ne politický akt,“ komentoval tehdy zteč na budovu ředitel Národního muzea Michal Lukeš a na svém postoji nemění nic ani v roce 2025.
Nemám vlajku, neznamená to, že nesympatizuji
Téměř šestatřicet měsíců války posunulo přístup a postoj lidí v Česku. Pro mnohé se stal z napadeného viník, z viníka „mírotvorce“. Vlajek napadené země však v České republice od prvních měsíců války výrazně ubylo. Zmizely ty malé z oblečení lidí, vytratily se i ty velké z budov.
Radnice i úřady je začaly sundávat už v létě 2022. Leckdy jejich sejmutí odůvodňovaly různě. Například v Plzni vystřídala ukrajinské barvy vlajka EU, vedení města to dalo do souvislosti s unijním předsednictvím Česka. V listopadu 2024, během 35. výročí sametové revoluce, předala skupina politických oponentů vládě petici, kde požadují sundání ukrajinských vlajek ze státních budov. Mezi jinými ji podepsala šéfka komunistů Kateřina Konečná, lídryně Trikolory Zuzana Majerová nebo poslankyně za SPD Karla Maříková.
Na konci školního roku v červnu 2022 nebyla ani na radnici Červeného Kostelce. „To, že vlajku sundám, ještě neznamená, že nesympatizuji s daným státem nebo skupinou lidí. Mohu je podporovat a podporuji jinak. Ubytováním, finanční či materiální pomocí. Navíc myslím, že jsme v Česku, a nikoliv na Ukrajině,“ uvedl tehdy Tomáš Prouza, starosta Červeného Kostelce.
Je to podpora země, která se brání agresorovi
Deník Metro oslovil některé veřejné instituce, na jejichž budovách stále, i tři roky poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, ukrajinské státní vlajky visí. „FAMU vyvěsila ukrajinskou vlajku jako výraz solidarity a podpory Ukrajiny hned po začátku ruské invaze. Toto gesto vnímáme jako dlouhodobý závazek k podpoře země, jejíž obyvatelé se brání nevyprovokované agresi a bojují za svobodu, demokracii a lidská práva, tedy hodnoty, které jsou pro nás základní,“ uvedla pro deník Metro vedoucí komunikace filmové fakulty Klaudie Osičková. Vyvěšení vlajky také podle ní odráží snahu akademické obce udržovat povědomí o pokračujícím konfliktu a nepřetržité podpoře těm, kteří čelí jeho důsledku.
Ukrajinské barvy už na sídle Akademie věd ČR neuvidíte.
Také na budově sousední Fakulty sociálních věd (FSV) vlaje státní symbol Ukrajiny nepřetržitě již třetí rok. „Podpora Ukrajiny jak ze strany FSV, tak celé Univerzity Karlovy nadále trvá. Vlajka na budovách na Smetanově nábřeží a v Jinonicích je pro nás symbolickým vyjádřením této solidarity,“ uvádí Tomáš Karásek, děkan FSV.
Modro-žlutou státní vlajku vídají také ti, kteří přicházejí do Národního technického muzea (NTM) v Praze na Letenské pláni. „Vyvěšení ukrajinské vlajky před budovou muzea vnímáme jako morální gesto podpory Ukrajiny a jejích občanů, kteří stále čelí těžkým následkům ruské agrese,“ připomíná Adam Dušek, náměstek generálního ředitele NTM.
Podpora nepřestala být důležitá ani po letech
Zatímco na sídle Akademie věd České republiky už vlajku a další viditelné vyjádření solidarity neuvidíte, na budově Geofyzikálního ústavu (GFÚ) na Spořilově je stále k vidění modro-žlutá vlajka. „Podpora Ukrajiny pro nás nepřestala být důležitá ani po třech letech od začátku války. Řada našich kolegů podporuje Ukrajinu finančně na osobní bázi. Vyvěšení ukrajinské vlajky je naše vyjádření nesouhlasu se stále trvajícím konfliktem,“ vzkazuje Aleš Špičák, ředitel GFÚ. Nenápadně a bez velkých gest i spousta dalších jednotlivců i českých firem přispívá Ukrajincům v jejich snažení. „Otázka bezpečnosti už není výlučnou oblastí státu,“ uvedl ve vysílání ČT 24 Martin Kroupa ze Skupiny D, která nyní nakupuje pro ukrajinské vojáky trhaviny.
„Je důležité si uvědomit, že teď můžeme prakticky přispět k tomu, že se nějaký ruský voják nevrátí z války domů. Například pokud člověk pošle dva a půl tisíce korun, zaplatí to kilo trhaviny. A to je strašně moc,“ říká Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina.
Vox populiZeptali jsme se našich čtenářů na facebookové stránce Metra. Kdy naposledy jste potkali někoho s ukrajinskou vlaječkou na oblečení nebo na autě?
|
