Film Nech svět světem je natočený podle románu amerického spisovatele Rumaana Alama, který byl za své apokalyptické dílo nominován na Národní knižní cenu. Pokud máte pocit, že nám streamovací platforma Netflix každé Vánoce cpe nějakou tu filozofii pro masy, a letošek tedy nesměl být výjimkou, máte samozřejmě recht. Spolu se snímky K zemi hleď a Bílý šum působí Nech svět světem jako něco, co snadno zapadá do škatulky agitujících mysteriózních vyprávěnek, jež pochopí i prostší divák nebo divačka. Náročný příznivec pohyblivých obrázků pak ocení především několik opulentních záběrů, ve výsledku ale může snímek odsoudit coby poněkud nudnou, nicméně snadno stravitelnou spotřebku.
Možná nejlepší scéna z celého filmu? Pro odpůrce elektromobilů určitě ano.
Mě osobně snímek Nech svět světem, i přes lehce přestřelenou stopáž, příjemně utekl. Nesměl proto chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Apokalyptické vize od Netflixu
Jak už bylo řečeno výše, konec kalendářního roku (alespoň na v tuzemsku nejoblíbenější streamovací platformě) tak nějak tradičně patří nějaké té apokalypsou zavánějící scifárně či thrilleru. Jak již fandové předlohy, kteří aktuální hit od Netflixu již nějaký ten měsíc vyhlíželi, dobře vědí, Nech svět světem dorazil se zpožděním. Z obchodních důvodů se totiž překládal z loňského roku na ten letošní.
Nový snímek se však od svých zmíněných agitujících předchůdců přece jen liší. I přes svou dvouapůlhodinovou stopáž se zde nic ultra zásadního nevyřeší, s trochou nadsázky vlastně ani nestane, nikdo nijak výrazně netrpí ( Archie v podání Charlieho Evanse promine, jen se tu klábosí a filozofuje. Co z naší identity zbyde, když přijdeme o displeje a přestane nám fungovat mobil a televize? Jak dlouho bude trvat, než si půjdeme všichni na nervy? Den, dva, nebo hodinu?
Rýpání do lidstva
Rýpání do naší společnosti a jejích zhoubných návyků je nejen na televizních obrazovkách vděčné téma. Jinak tomu nebylo ani předloni, kdy zhruba touhle dobou kraloval na Netflixu snímek K zemi hleď! Příběh dvou astronomů, kteří se marně pokoušejí varovat obyvatele naší planety před blížící se smrtící kometou, která s jistotou způsobí armageddon za zhruba šest měsíců, byl však oproti Nech svět světem divácky vděčnější. Obsazení bylo podobně hvězdné, jako v případě Nech svět světem. Kromě agitování a filosofování však film stál na hromadách absurdit, zábavných scén i hlášek, které jste si vybavili ještě pár dní po zhlédnutí. Právě odlehčený tón a průměrné vypravěčské tempo dodávaly výslednému celku na stravitelnosti. A k obrazovkám si ve velkém sedali i ti diváci, které by podobné téma za normálních okolností zaujalo jen těžko.
G. H. (Mahershala Ali) je sympaťák s tajemstvím.
Nech svět světem je jiné. Nebude se o něm hovořit jako o snímku, při jehož sledování lze pořádat setkání party přátel nad sklenkou vánočního punče. První půlku filmu vůbec nebudete tušit, kam to celé míří. A když přijde ta druhá, snaží se v ní režisér a jeho skvělý herecký ansábl diváka udolat myšlenkovými experimenty všeho druhu. A to nejen za burácení sirény, ale i skvělého soundracku od Maca Quayleho.
Koktejl od Aliho
Co jsem si z filmu odnesl já? Že bych si kdykoliv nechal namíchat koktejl od Mahershali Aliho. Taky to, že bych raději neměl vynechávat návštěvy u zubaře či očkování proti různým potvorám, a také to, že si musím brzy znovu nakoukat seriál Přátelé. Co si odnesete vy? V lepším případě zážitek z filmu, který hned po jeho skončení nebudete v duchu přirovnávat k panu Hitchcockovi, nedej bože k Shyamalanovi.
Nech svět světem není a ani se dvakrát nesnaží být filmem pro každého. Jeho klady ale naštěstí nad zápory převažují. Teď jde jenom o to, udělat si na film náladu. A s tím, jak si tu správnou náladu máte udělat, vám už bohužel neporadím.
Nech svět světem
|
