Největší podzimní seriál České televize má za sebou rozpačitou premiéru. Devítidílná dramedie Na tělo od Jana Hřebejka a Martiny Formanové se po první odvysílané epizodě nezapsala dvakrát pozitivně. Údajně satirický příběh o sedmi spolužácích a jejich životních eskapádách v období třídního srazu je zatím pro diváky spíš otravný, což se vedle rozlítané struktury často připisuje také nesympatickým postavám či nefungujícímu humoru.
Satirická komedie o krizi středního věku
Projekt bývalých spolužáků z FAMU režiséra Jana Hřebejka a spisovatelky, příležitostné herečky a scenáristky Martiny Formanové (Škoda lásky) byl během letní propagace popisován jako chytrá a sebeironická vztahová komedie o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech.
Nový James Bond už je údajně vybraný. V tomto článku si přečtete jeho jméno |
„Chtěl bych, aby to byla komedie – ne třaskavá – taková satirická komedie,“ prohlašoval Hřebejk už při natáčení, které si do jisté míry objednal.
Od Povídek na tělo k devítidílnému seriálu
„Spolupráci s režisérem Janem Hřebejkem a producentem Josefem Vieweghem jsem si nanečisto vyzkoušela již na projektu Sestry. Zjistili jsme, že si sedneme nejen lidsky, ale i pracovně. Série pak vlastně vznikla na popud Jana Hřebejka, kterému se líbila moje knížka Povídky na tělo. Navrhl mi, abych některé postavy a motivy pospojovala a rozpracovala do delšího formátu,“ popisovala první krůčky seriálu Formanová, která celý děj zasadila do rámce připravovaného třídního srazu po třiceti letech.
Martina Formanová
Sedm protagonistů má díky němu příležitost podívat se zpátky, ale i dopředu. Jejich kariéry, vztahy, děti i manželství jsou těžce zkoušeny, a když se sejdou na třídním srazu, masky a přetvářky rázem odpadají.
„Věk protagonistů mi totiž poskytl ideální příležitost zapojit do vyprávění též jejich rodiče a větší i menší děti,“ pochvalovala si scenáristka, které s dramatickou stavbou vypomohl zmíněný Josef Viewegh.
Příběh se rozvětvil, ale diváky zatím nezaujal
Na jeho popud se příběh z původně plánovaných čtyř epizod rozvětvil a protáhl, což koresponduje s Vieweghovým srdcovým projektem Oktopus, který rozvíjí také z pozice scenáristy. „Na tělo přináší neotřelý, lidsky pravdivý a humorný pohled na generační soužití, sny, které se nesplnily, i naděje, které ještě žijí,“ tvrdil Viewegh před premiérou.
Stylovka, nebo zlodějina? Falešná britská budka na Jiřáku rozděluje Pražany |
Po pátečním uvedení první epizody, kterou nyní doženete na iVysílání, by s ním ale mnoho diváků nesouhlasilo. V databázi Kinoboxu se hodnocení prozatím zaseklo na 35 procent a uživatelé vyjadřují trpkost také v komentářích.
Seriál Na tělo
Hřebejk vsadil i na kolegy zpoza kamery
Hřebejk vedle prověřených harcovníků včetně Tatiany Dykové, Zuzany Bydžovské, Ivy Janžurové či Bolka Polívky obsadil také několik svých kolegů „zpoza kamery“, s nimiž prý rád natáčí, protože jsou k němu loajální. Důležitých rolí se ujali režiséři Slávek Horák (Havel) a Viktor Tauš (Amerikánka) nebo scenárista Marek Dobeš (Jan Žižka), což má mimo jiné probouzet autenticitu, o kterou už na papíře usilují i dialogy, zejména ty mezi frustrovanými rodiči a jejich nespokojenými dětmi.
Naked Attraction se vrací. Druhá řada přidá známé tváře, mnohem více žen a charitu |
Ani to se ale úplně nedaří a seriál má dle uživatele Profp62 „nerealistické postavy a dialogy šustící papírem“.
Vysoká sledovanost, rozpačité reakce
První epizodu si sice nenechalo v televizi ujít 854 tisíc diváků a premiéra se díky tomu dá označit za úspěch, je však otázkou, jak dlouho seriálu vysoké ratingy vydrží. Kdysi nejprestižnější tuzemský filmař totiž dle diváckých i kritických ohlasů spíš zkouší naši trpělivost a pomalu uzluje příběhové nitky s postavami, které reprezentují různá životní stadia.
Seriál Na tělo
Tělo jako hlavní téma
Změť klasických vztahových motivů či genderového soupeření nejsilněji propojuje téma nespokojenosti a zkreslené představy o vlastním těle, které především ženám ubírá sebevědomí během dospívání a také v práci (nebo na přehlídkách soutěží krásy typu Miss) ústí v závažná traumata.
Výstavba organického světa a rytmizovaného vyprávění je ale zatím těžkopádná a diváci zjevně musí protivné momenty i nepřesvědčivé herectví překousnout, aby se samotného třídního srazu pomyslně dožili.
