Stačí se ráno postavit před většinu základních škol v republice a pozorovat, kolik dětí do školy vozí rodiče autem. A to i v případě, že to mají jen pár stovek metrů.
Český životní styl vede k tomu, že nesportují a nehýbou se nejen děti, ale každý pátý Čech obecně. Více než polovina z nás nedosáhne na lékařsky doporučenou týdenní dávku pohybu. Ta by měla být aspoň 26 minut denně. Buď sportování, nebo výraznější fyzická námaha. Nejde ale jen o samotné fyzické zdraví.
Miliony obézních650
|
„Obezita je závažným společenským problémem,“ komentuje situaci naší populace David Marek, ekonom společnosti Deloitte, pohledem ekonoma. „Zatěžuje to výrazně naše zdravotnictví,“ tvrdí. Podle něj by jedním z řešení mohlo být zavedení daně na slazené nápoje, jako to udělali třeba ve Velké Británii nebo Irsku „Negativní dopady alkoholu a tabáku už takovou daní řešíme,“ říká Marek – výnosy z cukrové daně by podle něho mohly jít jak do zdravotnictví, tak do sportu.
Podle Zuzany Lhotákové z SAS Institute představují významné nepřímé výdaje na obezitu třeba nižší odvody daní a nižší ekonomická aktivita obézních jedinců. „Další jsou například náklady na invalidní důchody těchto lidí,“ tvrdí Lhotáková. V přepočtu to je asi 700 tisíc korun na každého pracujícího Čecha.
V České republice se s kilogramy navíc, nebo až s obezitou potýkají takřka tři čtvrtiny mužské části společnosti. Výrazně přibývá mužů, kteří se řadí do kategorie obézních. V případě obezity třetího stupně se jedná o čtrnáctinásobný nárůst od roku 1976! U žen si váhu navíc nese téměř šedesát procent.
„Mapování životního stylu je součástí anamnézy u každého pacienta,“ potvrzuje zlínský obezitolog Robin Urbánek. Také jemu rok co rok přibývá v ordinaci obézních klientů všech věkových kategorií.
Čtyřicet procent Čechů utratilo za hubnutí přes tisícovku
|
