Rozdíl byl pouze v tom, že se tentokrát sestavovalo v srdci pražského Smíchova. A že celému aktu přihlížela, mimo jiné, hrstka novinářů.
Dvacet bednářů, čtyři bednářství
Potkat se s Dylanem – dlouholetým zaměstnancem palírny sídlící ve středu Irska, konkrétně v městečku Tullamore – je samo o sobě vzácná příležitost. Tradičních bednářů (v angličtině cooperů) totiž v celém Irsku působí jen dvacet. A jejich činnost probíhá v rámci pouhých čtyř bednářství. Z toho tři jsou součástí soukromých společností.
„Ať děti vašich dětí mají spoustu dětí.“ Přípitek, který pronáší ambasador John Quinn, je irskou klasikou.
Při ukázce jeho umění, které jsme byli svědky, mu navíc dýchal na krk šéf – globální ambasador Tullamore D.E.W. John Quinn. „Já jsem tu od mluvení a Dylan od práce. To ale neznamená, že mám v plánu řečnit příliš dlouho,“ smál se na nás bělovlasý sympaťák, který dle svých slov v palírně s irským vlkodavem ve znaku pracuje přesně 51 let.
Bedna od whiskey
Zrání v dubových sudech je jednou z klíčových fází v sofistikované výrobě ikonického zlatavého alkoholického nápoje. Zvolené dřevo a proces zrání mají podle Quinna zásadní vliv na konečnou chuť a aromata. Pro výrobu sudů určených pro whiskey se často používá americký bílý dub, známý svou pevností a schopností dodávat destilátu charakteristické aromatické tóny. Dřevo je pečlivě vybíráno a sušeno tři až devět let, aby dosáhlo optimální kvality pro výrobu sudů.
Dylan začínal ve stáčírně. Využil však příležitost a uspěl při konkurzu na uvolněné místo bednáře. K radosti svého otce truhláře.
„Tento proces zahrnuje pečlivé sušení dřeva, které pomáhá vyčistit a zjemnit jeho vlastnosti, a následně i proces vyhoření vnitřních ploch sudu, což ovlivňuje charakteristiku konečného produktu,“ popisuje Quinn.
Zrání whiskey ve dřevěných sudech je proces, který může trvat od několika let až po několik desetiletí. V případě tullamorky je důraz kladen na ideální poměr času stráveného v sudech a vlivu použitých sudů. Whiskey v této značce zraje v kombinovaných sudech, jež dodávají nápoji hloubku a komplexnost. Ve skladech v Tullamoru tak najdete nápoj starý tři roky, pro větší fajnšmekry pak nechávají dobu zrání také 12, 14, ale i 18 let.
Kladivo má tak dvě kila a tluče se jím do roztřepeného sedáku, jímž se upravuje pozice obručí. Nad kladivem „pózuje“ svěrač sudu.
„V naší destilérce odebíráme sudy nesoucí chuť po bourbonu a cherry. Naše bednářství řídí kontrolu kvality dřeva a opravy sudů, abychom zajistili, že použijeme jen ty nejlepší kusy,“ přikyvuje Quinn.
Ošiďte smrt!
Čtyřicetiprocentní irskou whiskey jsme měli, po všem tom mudrování i ukázkách tvrdé práce, možnost také ochutnat.
Sám Quinn pije svou whiskey údajně přesně tak, jak má zrovna náladu. Někdy čistou, jindy přihodí dvě kostky ledu. Pokud degustuje, přidává do nápoje s kolegy kapku vody na rozvinutí chutí a vůně.
Sestavit a „promlátit“ 17 sudů denně? Klobouk dolů.
„Na krádeže, podvádění, boje a pití. Máš-li podvádět, podveď smrt. Pokud musíte krást, odkraďte se od špatné společnosti. Pokud musíš bojovat, blabla. A pokud musíš pít, pij se mnou,“ zakončil akci tradičním přípitkem Quinn.
Andělská daň
|
