Další ročník stipendijní akademie MenART, která je zaměřená na mentoring uměleckého vzdělávání, je tu. Přihlášky mohou mladí hudebníci nebo výtvarníci podávat do 31. března. Letos budou pomáhat talentům výtvarníci Aleš Najbrt nebo Jiří Franta nebo zpěvačky Radka Fišarová a Beata Hlavenková.
Akademie je otevřená především žákům základních uměleckých škol, ale též studentům 2. stupně základních škol, středních škol a gymnázií, kteří chtějí zdokonalit své dovednosti ve spolupráci s profesionály. Dvojice student a pedagog absolvují víkendová setkání s mentory v průběhu celého školního roku.
Během uplynulých sedmi ročníků prošlo programem více než 881 studentů a 556 pedagogů z celého Česka. Mnozí stipendisté dosáhli mimořádných výsledků v soutěžích nebo při přijímacích zkouškách na umělecké školy a pokračují ve své umělecké kariéře.
O talentu a touze tvořit na youtubovém kanále akademie také hovoří mentoři z loňských ročníků. Například výtvarníci Maxim Velčovský, Richard Loskot nebo Čestmír Suška. „První série rozhovorů MenART Impuls se setkala s velkým ohlasem. Každý díl povídání například s Milanem Caisem, Štěpánkou Stein nebo Pavlem Mrkusem má desítky tisíc zhlédnutí. To jen potvrzuje, jak důležité je sdílení inspirace a zkušeností od respektovaných osobností v oboru. Přáli bychom si, aby díly sloužily jako užitečná pomůcka ve výuce,“ říká Dana Syrová, zakladatelka a ředitelka Stipendijní akademie MenART.
V minulosti dětem pomáhal právě známý výtvarník Maxim Velčovský, který se na youtubovém kanále akademie rozhovořil o svých začátcích i další kariéře. „Musím říct, že jsem ze školních prací vytěžil maximum. Školu jsem neflákal a úplně jsem ji neprokalil. Snažil jsem se o maximum, takže jsem bohužel chodil často do školy. Snažil jsem se věci dotahovat, protože jsem věděl, že na západě při prezentaci klauzurní práce musí být všechno dotáhnuté a vy musíte být schopni danou věc odprezentovat ideálně rovnou výrobci,“ říká Velčovský, který rád řeší politiku v designu, protože design je politická věc.
„Od šoku po stres. Studenti si mají vyzkoušet všechno,“ představuje ve videu Velčovský svou pedagogiku. Podle něj je důležité, aby kantoři se svými studenty debatovali. „My jako pedagogové nebo vedoucí k tomu musíme studenta dotáhnout a provést ho celým procesem. Důležité je nesnažit se být superstar. V designu jsme často zatížení fenoménem rychlokvaškových superstar a hvězd v designu, ale hvězdou se člověk stane třeba za dvacet třicet let a je dobré si na to počkat. Nebýt tou hvězdou hned po škole,“ říká designér a pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Velčovský se podle svých slov nejvíc naučil z vlastních chyb i z chyb spolužáků. „To je výhoda chození do školy nebo i do lidušky – nedíváte se jen sami na sebe, ale sledujete i ostatní. To je na té škole nejdůležitější, protože kdybyste ji studovali sami, tak vlastně nemáte vůbec šanci se dozvědět, jak to dělají ostatní. Kdybyste to měli jako privátní úkoly, tak dobrý učitel vás určitě naučí skvělé věci, ale nejvíc se naučíte z chyb ostatních, například tím, že někomu proteče sádra a prolije celý ateliér, nebo se to zkazí, zplesniví, praskne. Vy jste celou dobu u toho a nemusíte tu chybu opakovat, protože ji za vás opakoval nebo udělal někdo jiný. Tak je to vlastně i se mnou. Já, když dělám chyby, tak se z toho učí celý kolektiv,“ doplňuje Velčovský, který mimo jiné 14 let působí jako umělecký šéf slavné designové a sklářské firmě Lasvit.
Sám Velčovský tvrdí, že poznat skutečný talent na první dobrou, u přijímaček, je těžké. „Může to být loterie, protože se vám tam může objevit nějaký naučený člověk, který to u přijímaček předvede, ale pak zjistíte, že jeho talent je úplně marný. Ve svém mistrovství vytuhne už v prváku a nechce se nechat poučit,“ říká. MAP
