„Odlož ten mobil, než mi dojde trpělivost.“ Tak popsala dvanáctiletá dívka jednu z vět, které doma slýchá. Podobnou zkušenost má řada českých dětí. Výzkum Digitální život dětí, který pro Nadaci O2 uskutečnila agentura NMS, ukázal, že u 63 procent z nich je komunikace o mobilech napjatá, pasivní, nebo neprobíhá vůbec.
Výzkum zahrnoval hloubkové rozhovory, dotazování 1700 žáků základních škol ve věku od osmi do patnácti let a také peer-to-peer část, v níž 66 dětí zpovídalo své spolužáky.
AI reklama na SuperStar v metru baví internet. Není prvním selháním umělé inteligence |
Rodiče se podle výsledků často zaměřují především na dobu strávenou u obrazovky, zákazy a kontrolu. Děti však stojí také o skutečný zájem. Více než polovina, konkrétně 52 procent, by rodičům ráda ukázala, co na telefonu dělá.
„Praktický překlad výsledků výzkumu je jednoduchý: místo ‚vypni to‘ zkusit ‚ukaž mi to‘. A ptát se s opravdovým zájmem, ne jen s cílem obsah hned hodnotit. Právě tak vzniká prostředí, ve kterém se děti nebojí o svém digitálním světě mluvit,“ radí Dominika Herdová, ředitelka Nadace O2.
AI jako učitel i důvěrník
Důvěru je podle výzkumníků důležité budovat už před jedenáctým rokem. Mladší děti obvykle zájem rodičů vítají, s příchodem dospívání jej však mohou stále častěji chápat jako kontrolu. Pokud se rozhovory doma omezují jen na příkazy, dítě může při problému raději mlčet nebo se obrátit na chatbota, který je dostupný kdykoliv a na první pohled nesoudí.
Přestáváme přemýšlet? Lidé poslouchají umělou inteligenci, i když se plete |
Podle výzkumu dále používá umělou inteligenci (AI) 60 procent českých dětí ve věku od 12 do 15 let. Neslouží jim pouze k učení. Některé ji používají také jako rádce a svěřují se jí s osobními problémy. Informacím od AI věří 76 procent dotázaných dětských uživatelů a často nemají potřebu ověřovat si je jinde. Častěji se chatbotům svěřují děti z rodin, ve kterých je mobil zdrojem napětí nebo se o digitálním světě nemluví.
Česká zjištění odpovídají zahraničnímu vývoji. Studie How Teens Use and View AI z letošního února vycházela z dotazování 1458 dospívajících ve věku od 13 do 17 let a jejich rodičů. Chatboty používalo 64 procent teenagerů, přibližně tři z deseti každý den. Celkem 12 procent se na ně obrátilo kvůli emocionální podpoře nebo osobní radě. Pouze 18 procent rodičů by přitom bylo s takovým používáním AI spokojeno.
Detail zdeformovaného obličeje
Na generační rozdíl upozorňuje také zpráva UNICEF z letošního června. Vychází z reprezentativních šetření přibližně tisícovky dětí a tisícovky rodičů v každé z deseti sledovaných zemí. Děti byly více než třikrát častěji uživateli AI než jejich rodiče. Z dětských uživatelů hledalo 11 procent u AI radu v záležitostech, které je trápily.
AI influencerům práci nebere. Mění ale to, komu budou lidé skutečně věřit |
Právě náskok dětí může rodičům komplikovat orientaci. Dítě už chatbot běžně používá, zatímco dospělý nemusí vědět, jak funguje ani proč může přesvědčivě formulovaná odpověď obsahovat chybu. Riziko roste, pokud dítě pomocí AI řeší zdraví, šikanu, vztahy nebo krizovou situaci.
UNICEF proto ve zprávě doporučuje přísnější pravidla pro chatboty, které vystupují jako společníci. Patřit mezi ně má ověřování věku, bezpečné výchozí nastavení, upozornění, že uživatel mluví se strojem, nebo schopnost odkázat ohrožené dítě na odbornou pomoc.
Zákazy se šíří světem
Některé státy reagují na digitální rizika zákazem telefonů ve školách nebo věkovými hranicemi pro sociální sítě. Nejde však o plošný zákaz internetu dětem.
Nejdále zašla Austrálie. Od prosince 2025 musejí například Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat, YouTube nebo síť X bránit uživatelům mladším 16 let ve vytváření a udržování účtů. Odpovědnost nesou platformy, nikoliv děti nebo jejich rodiče. Australský regulátor opatření označuje spíše za odložení přístupu k účtům než za úplný zákaz sociálních sítí.
V Anglii se nově od září školy řídí závazným pokynem Mobilní telefony ve školách. Podle něj mají omezit používání telefonů během celého školního dne, tedy nejen při hodinách, ale také o přestávkách nebo během oběda.
Trolejbusy, jaké Praha ještě neviděla: policejní, obojživelné i popelářské vozy |
Zákazy mohou omezit vyrušování, kyberšikanu během vyučování nebo nutkání neustále kontrolovat upozornění. Neřeší ale to, co se děje po odchodu ze školy, ani komu se dítě svěří, když se dostane do potíží.
Bezpečně v síti
Na výsledky českého výzkumu reaguje Nadace O2 proměnou vzdělávacího programu O2 Chytrá škola. Po téměř deseti letech jej nahrazuje projekt Bezpečně v síti, který nabízí rodičům, dětem i učitelům praktické návody, vzdělávací materiály, podcasty, rodinnou dohodu o mobilech nebo rady k bezpečnému používání AI.
Součástí projektu je také krátký test. Ten rodičům ukáže, který způsob komunikace o mobilech v jejich rodině převažuje, a nabídne doporučení přizpůsobená věku dítěte.
Signal Festival rozšíří svou mapu Prahy. Nově zamíří do Dejvic i ke Staré čistírně |
Výsledky výzkumu připomíná také kampaň Tvoje máma vs. AI máma. Skutečná matka v ní odpovídá na stejné otázky o svém synovi jako její digitální protějšek, který vychází z informací, jež o sobě chlapec zanechal v online prostředí a při rozhovorech s AI.
„Nechceme stavět umělou inteligenci do role strašáka. Je součástí života dětí a pro některé se stává i místem, kam si chodí pro radu. Chceme ale rodiče povzbudit, aby se více zajímali o to, co jejich děti v online světě zažívají, co o sobě sdílejí a s kým – nebo s čím – si povídají. Důležité totiž není vědět o každém jejich kroku, ale být jim oporou ve chvíli, kdy ji potřebují. A právě na Bezpečně v síti jim poradíme,“ říká David Daneš, ředitel marketingu O2.
Je to většina
|
