Pravidelný parní provoz byl v tuzemsku oficiálně ukončen již v 80. letech. Nabídla se nám tedy otázka: Co se v tuzemsku stalo s vyřazenými parními lokomotivami a k čemu nyní slouží? Odpověď není příliš veselá.
Část těchto strojů zamířila rovnou do šrotu a jen několik z nich bylo zachráněno železničními nadšenci. Mnoho z nich také skončilo, podobně coby jaroměřská parní krasavice, jako vytápěcí kotle například dep, hal nebo sídlišť. Těmto lokomotivám se slangově říkalo „káčka“, značily se totiž písmenem K jako kotel a číslem. Takový osud potkal například lokomotivu 313.902.
Vytápěcí kotel znovu v provozu
Parnička 313.902 byla vyrobena v ČKD Praha v roce 1957 a sloužila v cukrovaru Žatec 26 let. Následně byla používána jako kotel na ohřev vody firmou Elektrizace železnic při elektrizaci železničního uzlu v Žatci. Po ukončení prací byla odstavena zpět na vlečku cukrovaru. Na začátku 90. let ji zachránil plzeňský spolek Iron Monument Club, který ji před několika lety zprovoznil a využívá ji při nostalgických jízdách. Lokomotivě tak byla navrácena její původní funkce, nyní na ni ale čeká velká oprava.
Lokomotiva 313.902 byla znovu zprovozněna.
Šťastný konec pro Albatros
Většina vytápěcích lokomotiv skončila v 90. letech ve šrotu. Nepatří k nim ale lokomotiva 498.112 Albatros. Stroj byl vyroben v roce 1955 v plzeňských Závodech V. I. Lenina a vozil rychlíky například z Plzně do Prahy. V 70. letech byla lokomotiva v plzeňském depu převedena na vytápěcí kotel K557. Následně byla odprodána do dolu Antonín Uxa v Tlučné u Nýřan, kde 14 let sloužila pro vytápění budov. Nyní je Albatros majetkem ČD a byla zahájena jeho oprava v České Lípě. O jeho záchraně jsme již psali v dubnu minulého roku.
Ze slovenského depa do pražského kovošrotu
Naopak jednou z těch méně šťastných lokomotiv byl Štokr 556.053, který jezdil v depu Zvolen na Slovensku až do roku 1969. „V tomto roce byl stroj přesunut do České Lípy a o tři roky později přidělen do strojové stanice Rumburk, kde se stal místní leštěnkou,“ sděluje nám Bohumír Golda, který se v historii lokomotiv vyzná. V první polovině 80. let již byla lokomotiva vedena v Praze, později byla zrušena a převedena na vytápěcí kotel K800 a vytápěla například olejárnu a vršovické depo. „Štokr byl vybrán pro zachování, ale oprava by byla příliš nákladná,“ dodává Golda. Stroj tak byl v roce 1988 zlikvidován v hostivařském kovošrotu.
Pojízdné kotle v Praze
Unikátem byly pojízdné kotle v Praze, šlo o Štokry 556.0361 (později K808) a 556.0238. „Na smíchovském nádraží byla odstavená kotelna a lokomotivy tak na přelomu let 1980 a 1981 vytápěly hlavní budovu,“ popisuje Golda. Stroje byly kompletní a jezdily vlastní silou zbrojit do již zbourané smíchovské topírny. „Později při zamrznutí a prasknutí přívodu vody jezdily zbrojit do Vršovic,“ doplňuje Golda. Po dosloužení skončily obě lokomotivy ve šrotu.
