“Uvědomila jsem si, že hledám někoho, kdo bude mít stejné hodnoty jako já. Tinder za mě nemá žádné hodnoty,“ komentuje pro Metro třiadvacetiletá Dominika, která by sice už ráda někoho poznala a prohlubovala s ním vztah, seznamky jsou podle ní ale jedno velké zklamání.
To potvrzuje i zahraniční studie z letošního roku, podle kterého 57 procent zástupců generace Z uvažuje o tom, že skončí se seznamováním on-line. Má toho zkrátka plné zuby.
Gen Z tak prožívá takzvanou digitální únavu, díky čemuž roste popularita klasických seznamovacích akcí naživo. Příkladem může být pětadvacetiletý Daniel, jehož už seznamování on-line nebaví. „Ty konverzace jsou strojené, je to ztráta času. Rád bych někoho potkal jen tak na ulici, aby to mělo své kouzlo a mohl bych to považovat za reálné,“ líčí Daniel.
Pocit vyčerpání a demotivace
Podle experta na sociální sítě Víta Jandy z agentury ShortPro lze tento trend vysvětlit několika klíčovými faktory. “Mladí lidé mohou pociťovat přesycení ze záplavy možností, které seznamovací aplikace nabízejí, což může vést až k pocitu vyčerpání a demotivace. Dále si troufám tvrdit, že generace Z hledá autentičtější a hlubší mezilidské vztahy, které se on-line často mohou zdát povrchní nebo zmanipulované,“ popisuje a dodává, že současně zde mohou panovat obavy o soukromí a bezpečnost, které jsou stále více zásadní v digitálním prostředí plném skandálů týkajících se ochrany dat.
„Nakonec může hrát roli v jejich rozhodnutí omezit svou on-line aktivitu i takzvaná digitální únava, kterou mohou mnozí mladí lidé v dnešní době pociťovat,“ dodává Janda.
Podle psycholožky z on-line poradny Mojra.cz Venduly Šild Vojtové mohou samozřejmě sociální sítě dost uškodit. „Pro navázání dlouhodobého úspěšného vztahu je vzhled oproti povaze či hodnotám takřka nedůležitý. Seznamovací aplikace jsou ale většinou založeny na párování právě na základě vzhledu. Lidé mnohdy na svých profilech neříkají úplnou pravdu, zamlčují své záměry či tam zveřejňují nepřesné fotografie,“ vysvětluje a dodává, že přes seznamovací aplikace ztrácíme možnost si člověka obyčejně prohlédnout a zjistit, jestli nám je sám o sobě sympatický. „Realitu pak často zjišťujeme až na domluveném rande. Když pak člověk absolvuje velké množství takových schůzek, může se cítit zklamaný, a hlavně to pro něj pak může být demotivující,“ konstatuje Šild Vojtová.
Sociální bubliny
Jak se tedy mohou mladí seznámit? „Jako první se určitě nabízí varianta hledat ve vlastní sociální bublině. Když se seznamují lidé, kteří mají společné kamarády, je mnohem větší šance, že si povahově sednou. Hledala bych mezi kamarády kamarádů a známých. Důležité je taky nečekat na ‚zázrak‘, ale opravdu ty vztahy cíleně navazovat a bavit se s lidmi,“ apeluje Šild Vojtová.
Podle loňského průzkumu tvoří 61 procent amerických uživatelů seznamek mileniálové, zatímco generace Z jen 26 procent. Firmy jako Tinder tak čelí velkému problému udržet si nastávající generaci singles.
„Finanční ztráty kvůli poklesu počtu uživatelů budou asi nevyhnutelné, stejně jako potřeba inovací a přizpůsobení se novým trendům a požadavkům generace Z. Seznamovací platformy pravděpodobně budou nuceny přehodnotit své marketingové strategie, aby lépe oslovily mladé lidi, zdůrazňujíce mimo jiné i aspekty jako bezpečnost a ochrana soukromí. Dále bychom mohli očekávat, že společnosti začnou postupně diverzifikovat své služby a budou přicházet s novými funkcemi,“ vysvětluje Janda.
Strážce streamu
