Statistika ukazuje, že se 4,7 procenta mladých Čechů ve věku 16–24 let nemá na koho spolehnout. Podle organizace Nevypusť duši se pak česká generace Z často potýká s pocitem, že jejich názory a potřeby nejsou vyslyšeny. V boji s osaměním mohou pomoci například digitální technologie. Ty lidem pomáhají zůstat v kontaktu i v těžkých časech. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.
Světová zdravotnická organizace označila osamělost za jeden z nejpalčivějších problémů společnosti. Stejný názor sdílí i Kristýna Dušková, datová analytička projektu Data o zdraví. „Data z celoevropského průzkumu ukazují, že 13 procent respondentů se v posledních čtyřech týdnech cítilo osaměle většinu času nebo neustále, přičemž 35 procent zažilo občasné pocity osamělosti. Prevalence osamělosti se však výrazně liší mezi státy – nejvyšší hodnoty jsou zaznamenány v Irsku a Bulharsku, zatímco nejnižší v Nizozemsku a České republice,“ popisuje Dušková bilanci osamělosti napříč Evropou.
Neumí si osamělost přiznat
Přestože se Česko v evropském průzkumu umístilo mezi státy s nejnižší mírou osamělosti, vyvstává otázka, zda se u nás lidé skutečně cítí méně osaměle.
Pozitivní výsledky mohou jen skrývat, že si Češi neumí přiznat, že osamělost vůbec pociťují. „Gramotnost v oblasti wellbeingu a péče o duševní zdraví se v Česku začíná prosazovat teprve v posledních letech. Lidé často považují pocity nepohody za běžnou součást života, kterou je třeba překonat. I když je určitá odolnost důležitá, ne vždy je tento přístup ideální,“ upozorňuje Barbora Pšenicová z organizace Nevypusť duši, která se věnuje osvětě v oblasti duševního zdraví.
Osamělost a duševní zdraví
Problém osamělosti se nejvíce projevuje mezi mladými dospělými, jak ukazuje globální průzkum zaměřený na osamělost a propojení. Zatímco 17 procent respondentů starších 65 let uvedlo, že se cítí velmi nebo docela osaměle, mezi lidmi ve věku 19 až 29 let to bylo až 27 procent. Jiné studie ukazují, že míra osamělosti v průběhu života tvoří křivku ve tvaru písmene „U“ – nejvyšších hodnot dosahuje v mladé dospělosti, klesá ve středním věku a v pozdním věku znovu narůstá.
Osamělost mladých úzce souvisí s jejich rostoucím zájmem o duševní zdraví. Podle průzkumu vnímá Generace Z v Česku (lidé mezi 18 a 27 lety) problémy spojené s duševním zdravím jako mnohem palčivější než starší generace. Například 44 procent respondentů z této věkové skupiny považuje stres za největší zdravotní problém v Česku. Duševní zdraví se umístilo na třetím místě s 35 procenty, těsně za obezitou, kterou jako problém vnímá 40 procent mladých.
Nárůst osamělosti napříč mladou generací podporují také data Eurostatu týkající se toho, jestli se lidé v případě potřeby mají na koho obrátit. Mezi lety 2018 a 2022 došlo v EU k největšímu nárůstu lidí, kteří odpověděli, že se nemají na koho spolehnout, právě u mladých ve věku 16–24 let. Podíl se v této kategorii zvedl z 4,6 procenta na 8,9 procenta.
Podobný vývoj sledujeme také v Česku, kde se podíl u mladých dospělých zvýšil z 1,1 procenta na 4,7 procenta. Lidé v Česku si nicméně v tomto ohledu stále vedou v evropském kontextu nadprůměrně dobře.
„Rozhodně bychom ale neřekli, že se mladí v ČR necítí osaměle. Naopak, někam patřit, najít si to své a mít pocit, že jsem vyslyšen, jsou základní otázky a momenty, se kterými se mladý člověk setkává. V našem průzkumu mezi mladými panoval ale dost často názor, že se necítí vyslyšeni. Když nejsem vyslyšena, asi k tomu nepřipojím, že se necítím sama, to jde ale ruku v ruce,“ říká Pšenicová z organizace Nevypusť duši.
Strážce streamu
