V české reprezentaci byli Matyáš Klíma, Martin Kalina, Zdeněk Mařas a poprvé i Tomáš Vostal, který se v rozhovoru s deníkem Metro podělil o své pocity.
Kdy jste se o tomto sportu poprvé dozvěděl a začal se mu věnovat?
Vzpomínám si, že timbersport jako takový jsem zahlédl na nějakém veletrhu. Pár let jsem se však odhodlával přihlásit se. Věnuji se tomu od roku 2017, kdy jsem se zúčastnil prvního tréninkového kempu ve Žďáře nad Sázavou. Od roku 2018 nastupuji v české sérii jako závodník.
Nedávno jste se poprvé stal členem reprezentačního týmu na mistrovství světa. Probíhala vaše příprava jinak?
Oproti jiným závodům jsem opravdu trénoval a připravoval se. Měli jsme několik společných tréninků se štafetou, kde jsme se sešli i s dalšími závodníky z české série, proti kterým jsme závodili. Já jsem byl na pozici stock saw, což je řezání dřevěného kotouče o průměru 46 centimetrů v pěticentimetrové výseči sériovou motorovou pilou.
Když jste potom začátkem listopadu přijel přímo do Francie do místa dění, jaké to pro vás bylo?
Překvapilo mě to množství lidí, kteří se sešli v přátelské atmosféře, a to navzdory tomu, že následující večer si byli vzájemně soupeři. To se mi na timbersportu velice líbí. Byl to samozřejmě skvělý pocit – mít možnost reprezentovat ČR na mezinárodním klání tohoto rozměru. Během dne jsem si užíval atmosféru v hale, jak se však začal blížit start, pociťoval jsem čím dál větší nervozitu.
Pomohli vám s tou nervozitou kolegové z reprezentace?
Atmosféra v týmu byla dobrá, kluci, kteří již měli zkušenosti z mezinárodního závodu, mi radili, jak zachovat chladnou hlavu během závodu a nepodlehnout tlaku, který tu je bezesporu přítomen. A největší výzva při samotném závodě byla opravdu ta chladná hlava, ještě nikdy předtím jsem nenastoupil v závodě před tolika tisíci diváků.
Jak jste spokojen se svým výsledkem? Je něco, co byste udělal jinak?
Se svým výkonem spokojen nejsem, bohužel mě ta atmosféra dostala, a v time trialu se mi bohužel nepodařilo odříznout kompletní kotouč v pěticentimetrové výseči, což nás stalo patnáct sekund penalizace a s tím spojenou horší pozici v postupovém pavouku. Celkově si ale myslím, že zase tak velkou ostudu jsem našemu týmu neuřízl – doslova (smích) – nicméně jsme v prvním kole narazili na tým z Nového Zélandu, kterému se s dalšími zámořskými týmy těžko konkuruje.
V čem si myslíte, že měl náš tým největší sílu, a kde je naopak potřeba zapracovat?
Největší páku máme v podobě Martina Kaliny v disciplíně single buck, což je řezání ruční pilou. Určitě potřebujeme ubrat pár vteřinek na sekacích disciplínách, abychom mohli konkurovat například Kanadě či Spojeným státům.
Co si tedy ze svého debutu na MS odvážíte a jaké máte plány teď?
Nevím, jestli naučil, ale určitě jsem si uvědomil, že je nutné tvrdě trénovat a zdokonalovat se. Jen tak se budu moci účastnit podobných akcí i v příštích letech. V příští sezoně bych rád zlepšil své výkony, v kvalifikacích se probojoval na Czech Trophy a dostal se třeba do finálové šestky na mistrovství republiky. Určitě se chci zúčastnit dalších mezinárodních závodů, protože ten zážitek je nepopsatelný.
