Poměrně nový dokument streamovací platformy Netflix s názvem Návrat do reality: Zákulisí pořadu Amerika hledá topmodelku se vrací k jedné z nejznámějších reality show televizní historie. Třídílná série připomíná fenomén soutěže Amerika hledá topmodelku, která mezi lety 2003 a 2018 přilákala miliony diváků po celém světě a z moderátorky a modelky Tyry Banks udělala jednu z nejvlivnějších osobností televizní zábavy.
Dokument ale zároveň otevírá i kritickou debatu o zákulisí pořadu. Bývalé soutěžící i členové štábu v něm popisují tlak, manipulaci s emocemi nebo situace, které v současnosti vyvolávají otázky o etice televizní produkce. Některé momenty, které tehdy působily jako součást dramatické reality show, jsou nyní zpětně vnímány jako ponižující nebo psychicky náročné.
Pořad Amerika hledá topmodelku byl světovým projektem, který pohltil diváky a vytvřoil si silnou komunitu.
Průlomový projekt
Právě Tyra Banks se tak v posledních letech stala terčem ostré kritiky části bývalých účastnic i diváků. Na sociálních sítích i v médiích se objevují názory, že pořad překračoval hranice televizní zábavy a že některé praktiky měly negativní dopad nejen na soutěžící, ale i na publikum, které si z něj odnášelo zkreslené představy o těle, kráse nebo úspěchu. Zároveň ale dokument připomíná, že pořad byl na začátku tisíciletí vnímán jako průlomový projekt. Tyra Banks chtěla podle vlastních slov otevřít modeling širšímu spektru žen a ukázat, že krása může mít mnoho podob. Reality show se díky tomu rychle proměnila v kulturní fenomén a jeden z nejúspěšnějších televizních formátů své doby.
Modelka a moderátorka Tyra Banks
Debata, kterou dokument vyvolává v posledních týdnech na sociálních sítích, tak otevírá širší otázku. Co nás na reality show vlastně tolik přitahuje a proč jejich popularita přetrvává už více než dvě desetiletí?
Nereálná realita
Reality show na první pohled slibují autentický pohled do života účastníků – jejich vztahů, konfliktů nebo každodenních rozhodnutí. Diváci mají pocit, že sledují realitu bez scénáře. Ve skutečnosti jde ale především o televizní formát, který s realitou pracuje velmi selektivně. Účastníci jsou často vybíráni podle psychologických profilů, aby mezi nimi vznikalo napětí, a výsledná epizoda je produktem pečlivého střihu. Ten dokáže z několika hodin materiálu vytvořit dramatický příběh s jasně definovanými hrdiny i padouchy.
Podle psychoterapeutky Zuzany Steigerwaldové každý účastník reality show zpočátku upravuje své chování, protože ví, že na něj míří kamery. „A i když si na ně po čase zvykne, divák vidí hlavně vyhrocené situace, které nejsou jeho běžnou normou,“ vysvětluje.
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 představila TOP 10 finalistek. Máte mezi nimi favoritku? |
Věděli jste, že...Za první skutečnou reality show se nejčastěji považuje An American Family z roku 1973. Šlo o dokumentární sérii, která sledovala běžnou americkou rodinu v jejím každodenním životě a otevřeně ukazovala i na tu dobu velmi citlivá témata.
|
Koktejl emocí
Právě silné emoce jsou podle odborníků jedním z hlavních důvodů, proč reality show přitahují tak velké publikum. Nabízejí totiž možnost sledovat dramatické vztahy, konflikty i triumfy druhých lidí – a to z bezpečí vlastního domova. „Reality show nám poskytují emoční vzrušení a možnost identifikovat se s protagonisty. Sledujeme, jak řeší lásku, zradu, naději i zklamání, ale zároveň si zachováváme odstup, který ve vlastních vztazích často nemáme,“ říká Steigerwaldová.
Vztahová dynamika, kterou tyto pořady zobrazují, přirozeně přitahuje především ženy. Ty bývají citlivější na komunikační nuance, neverbální signály a psychologické hry mezi partnery. Pro některé diváky může být sledování reality show dokonce formou neuvědomělé sebereflexe. Přemýšlí, jak by v podobné situaci reagovali oni sami.
Reality show ovládnou televizní jaro. Startují Asia Express, Survivor i Extrémní proměny |
Změna očekávání
Zároveň je ale podle terapeutky důležité si uvědomit, že reality show pracují s extrémy. Konflikty jsou vyhrocené, emoce přehnané a romantika často idealizovaná. Pokud takový obsah sledujeme pravidelně, může to postupně ovlivnit i naše očekávání od skutečných vztahů. „Lidé s nízkým sebevědomím nebo nejistým stylem citové vazby mohou začít vnímat svůj vlastní život jako nedostatečný nebo nudný,“ dodává psychoterapeutka.
