„Ukázala jsem na bankomat, který byl asi deset metrů vzdálený, a řekla mamince, že si může dojít přece pro peníze tam. Každý si tam pro ně přece chodí,“ vzpomíná Daniela na dětské představy o tom, co jsou peníze, kde se berou a jak je to s jejich hodnotou. To, že maminčiny peníze pocházejí z bankomatu, bylo jasné. Babičky, tak jako ta Danielina, si zase chodí pro ty papírky na poštu...
O tom, jaká je česká finanční gramotnost, si jak bankéři, tak třeba pedagogové nedělají vždy velké iluze. Hlavně u dětí a mladých lidí. Ti znalejší problematiky ale chápou, že děti jsou i v tomto ohledu jen odrazem toho, jak se s penězi zachází v jejich rodinách. Shodují se v tom, že často by měli finanční výchovou nejdřív projít rodiče.
Nemají na školní výlet, ale na data ano
„Výlet do Prahy do Národního technického muzea, to je zhruba sedm set korun na žáka,“ říká Karel Minařík, ředitel základní školy z České Lípy a současně pedagog, který zařadil hodiny finanční výuky do rozvrhu a děti do světa financí uvádí.
Ani ho proto už neudivuje, že se docela často setkává s tím, že jsou u něho ve škole děti, které nemají na lyžařský výcvik, na výlet, na obědy nebo na svačiny. Současně ale i skrze přímé i nepřímé ohlasy a vlastní pozorování ví, že pozadí problému bývá složitější. „Je mi jasné, že v některých rodinách, když dorazí výplata rodičům na účet, nejdřív uspokojí své touhy, koupí si to, po čem všichni doma touží. Děti mají slušný mobil a v něm nekonečně dat. Jenže takoví rodiče už neuvažují, že měsíc nemá pět nebo deset dní a že další výplaty přijde na konto zase až za třicet dní,“ popisuje Minařík každodenní zkušenosti. Zastává také názor, že finanční výchova by měla začínat u rodičů.
Školáci, Kovy i bankéři
Minařík je jeden z prvních, který se zapojil do zahájeného interaktivního programu Skoala, který hravou formou podle vzoru Jana Amose Komenského „škola hrou“ provádí školáky, třeba i výše zmíněného Dominika, světem financí. Dominik byl navíc jedním ze dvaceti žáků, kteří se na konečné podobě Skoaly podíleli. Své připomínky a poznatky přidalo i třicet škol, jenž se na vývoji školního finančního programu podílely.
Co třeba žárovky?
|
„Výhodou je, že jako učitel nic nepíši na tabuli – a teď se to naučte, ale společně se žáky řešíme situace, které mohou při zacházení s penězi nastat,“ dodává českolipský ředitel základky. Zastává názor, že aktivní účast, diskuse, ale i třeba snaha dostat učitele do úzkých právě k debatám o finanční gramotnosti patří. „Dobrý pedagog by měl mluvit patnáct procent času,“ myslí si ředitel Karel Minařík.
Program Skoala, jejímž ambasadorem je influencer Kovy, vznikla z popudu Nadace České spořitelny. „Ve spolupráci s agenturou Ipsos jsme na sklonku loňského roku mimo jiné zjistili, že více než polovina mladých lidí by přivítala, kdyby se o financích více učilo ve škole,“ říká předsedkyně nadace Dana Brandenburg. Průzkum totiž ukázal, že téměř třetina mladých Čechů se necítí z hlediska nakládání s financemi připravena na dospělý život.
„Více než polovině dotazovaných by se zlepšením orientace ve světě financí pomohlo více praktických příkladů ve výuce, srozumitelnější výklad je pak klíčový pro dvě pětiny respondentů,“ říká Dana Brandenburg na adresu toho, jaká hlediska brali tvůrci při vývoji finanční aplikace.
Mezi body, které Skoala pokrývá, není jenom tvorba rodinného rozpočtu nebo jak na kapesné. Pro starší žáky a studenty tu je například možnost, jak se vyznat v reklamačním řízení nebo rozpoznávání marketingových triků. Pro ty starší jsou určené základy investování.
Ve finanční gramotnosti si Češi věří
Skoala přichází na „trh“ v březnu, který je Měsícem finančního zdraví a probíhá celosvětově. V Česku jsou jeho garanty nejen ministerstvo financí a Česká bankovní asociace (ČBA), ale i jednotlivé banky, které dlouhodobě organizují na základních i středních školách nejrůznější akce k posílení finanční gramotnosti. Nejen v březnu vysílají bankovní domy do škol odborníky, často přednášejí žákům a studentům samotní generální ředitelé bank. Finanční instituce poskytují výukové materiály i pomůcky.
Poznatky pedagogů se mohou v mnohém mírně i více lišit od toho, co například pravidelně mapuje ČBA v rámci Indexu finanční gramotnosti. „Téměř osmdesát procent populace je přesvědčených o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 procent lidí se ale raději v některých případech poradí,“ říká k dlouhodobým poznatkům Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
Nicméně, a potvrzuje to jak zjištění Nadace České spořitelny, tak průzkumy pro ČBA, to je relativní nejistota ve finančních otázkách u mladých lidí. „Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování jako například to, že si mladí lidé častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvádí Michal Straka, analytik výzkumné agentury Ipsos.
