Penzijní spoření začalo v Česku fungovat na podzim roku 1994. Za čtvrtstoletí jetě ádný klient nepřiel o peníze. I kdy z původních téměř padesáti penzijních fondů funguje nyní u jen osm, stále se tomuto druhu spoření daří.
Proč si Čei nespoří?
|
Zatímco před pětadvaceti lety se k vloené pětistovce měsíčně dočkal klient státní podpory 120 korun, nyní můe za tisícovku získat od státu 230 korun. Od roku 2000 můe také lidem přispívat na penzijko zaměstnavatel. Klientů je ve fondech přes čtyři miliony a objem spravovaných prostředků je necelých 476 miliard korun.
Průměrný měsíční příspěvek Čechů v doplňkovém penzijním spoření činí 782 korun, u zaměstnavatelů je to zhruba o stovku více. Na maximální státní podporu tak řada klientů nedosáhne.
Soukromé spoření bude také nadále důleitým pilířem důchodového systému, upozornil prezident Asociace penzijních společností ČR Ale Poklop. Podle Pavla Racochy, viceprezidenta asociace, je klíčová úloha vech zainteresovaných omezit závislost penzistů na státu a pomoci lidem naspořit si dost peněz pro výplatu pravidelné renty z penzijních fondů. Vlastně nejde o spoření, doplňkové penzijní spoření je čistě investiční produkt, upozorňuje Racocha.
Zástupci asociace představili, jak velké jsou rozdíly mezi tím, jak dlouho a kolik korun si daný klient na penzi odkládá. Pokud si člověk spoří tisícovku měsíčně a roční zhodnocení činí čtyři procenta, za deset let naspoří přes 180 tisíc korun. Přilepí si tak k důchodu 750 korun. Pokud začne ve chvíli, kdy nastoupí do práce, má po čtyřiceti letech naspořeno u 1,1 milionu korun a k důchodu má navíc 4620 korun.
Reforma penzí. Bez politických bodůExpert společnosti EY v oblasti penzí a pojiovnictví Vladimír Bezděk byl v první dekádě tohoto století éfem expertní skupiny české vlády zabývající se přípravou penzijní reformy. Má tak dostatečný přehled o tom, jak se diskuze vyvíjela.Mám pocit, e v Česku je situace sloitějí ne jinde. Navzdory vem změnám, které v této problematice proběhly, pochází stále 96 procent příjmů typického českého penzisty od státu. Z tohoto hlediska za pětadvacet let ádná důleitá reforma nenastala, říká Bezděk. Podle Tomáe Vystrčila, člena představenstva Conseq penzijní společnosti, je v Česku zakořeněná falená iluze, e státní systém je nejbezpečnějí. Systém penzijního spoření dokáe pokrýt riziko, e dojde k znehodnocení úspor klienta, ale v posledních letech u je inflace vyí ne výnosy a penzijní společnosti zkrátka nedokáou inflaci dohnat, říká Vystrčil a dodává: Klienti by měli více investovat do dynamických a vyváených fondů, které mají dlouhodobě mnohem vyí výnosy. I kdy je tam určitá míra rizika. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila, e v září vláda odmítla úpravu odchodu věku do důchodu pro dnení třicátníky a dvacátníky. Posun na 66, respektive 67 let navrhlo ministerstvo práce, vláda to ale nechá na svých následovnících. Zamrazilová navrhuje povinné zapojení člověka do penzijního systému po vstupu na trh práce. Tak to funguje i v některých evropských zemích, například v Polsku, kde současná penzijní reforma platí od léta. Po vstupu do zaměstnání je člověk zařazen do systému a má est měsíců na to, aby případně vystoupil. Za dva roky je ale naverbován zpět. Kadý zaměstnavatel má smlouvu s nějakou penzijní společností a na penzi přispívá, líčí Marcel Homolka, generální ředitel Penzijní společnosti České pojiovny. Kdy jsem se ptal kdysi Václava Klause starího, proč se neřeila reforma penzí, odpověděl, e za to nebyly politické body, dodal Homolka. Podle Víta Samka, který se důchodovou problematikou zabývá přes 40 let, není na politiky tlak ze strany veřejnosti ohledně reformy, protoe mnoho z nich nedostává důchody výrazně nií, ne byl jejich plat v zaměstnání. |
