Vinaři cítí, že práce s půdou v souladu s přírodou jim může přinést úspěch. Zájem o biovíno totiž roste. Příkladem mohou být vinné sklepy Kutné Hoře, které vsadily na metodu zachytávání uhlíku v půdě. „Spalujeme organický materiál, který není vhodný ke kompostování, a přeměňujeme ho na biouhel. Ten pak smícháme s kompostem, což zvyšuje úrodnost půdy a zároveň dlouhodobě váže uhlík,“ vysvětluje Soňa Podholová, ředitelka vinařství. Podotýká, že tento postup nejen zlepšuje kvalitu půdy, ale také snižuje množství oxidu uhličitého uvolňovaného do atmosféry.
Bio s certifikáty
|
Humus uchová uhlíky
Na podobném principu pracuje i Vinařství Holánek, které se zaměřuje na obnovu půdy a podporu přirozené biodiverzity. „Na vinicích vyséváme směs 18 druhů bylin, které zachytávají uhlík v půdě a zároveň zlepšují mikroklima vinice,“ říká majitel Hynek Holánek. Tento přístup pomáhá vytvářet trvalý humus, schopný uchovat uhlík po stovky let. Kromě toho vinařství minimalizuje chemické vstupy a upřednostňuje mechanické zpracování půdy. „Výroba syntetických pesticidů a hnojiv je energeticky náročná a významně přispívá k emisím skleníkových plynů. Proto jsme přešli na biologické metody ochrany rostlin a snažíme se maximálně omezit používání chemie,“ dodává Holánek.
Záporná uhlíková bilance
Inovativním řešením v oblasti udržitelnosti je také technologie jímání kvasného oxidu uhličitého, kterou vyvinuli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. V největším rozsahu ji využívá například Vinný dům. „Plyn získaný při kvašení moštu používáme k výrobě perlivých vín nebo ho prodáváme jiným firmám,“ vysvětluje majitel vinařství Dušan Černoch s tím, že tento přístup nejen snižuje emise a umožňuje i využití vedlejších produktů výroby. „Naším cílem je nejen uhlíková neutralita, ale dokonce záporná uhlíková bilance,“ uzavírá Černoch.
