Vystudovaný skladatel a kapelník je známý jako objevitel talentů a hvězd české popmusic. „V hudbě je to samé jako v politice. Stejně jako v kapele, kde jsou různí lidé. Musíte ji uchovat v chodu a zároveň lidem naslouchat. Tak je to i u prezidenta,“ říká Hannig v rozhovoru pro deník Metro.
Mnohokrát jste bez úspěchu kandidoval do Sněmovny a do Senátu. Proč se po tolika nezdarech pouštíte i do hradního souboje?
Od roku 2002 stále kandiduji za svoji stranu Rozumní. Kdybych byl na kandidátce velké strany, tak bych se do parlamentu dostal. Já to neberu jako neúspěch! Třeba do posledních sněmovních voleb mi nabídl kandidaturu Tomio Okamura. Odmítl jsem, protože jsem slíbil několika stranám, které nás podporovaly, že do toho půjdeme společně.
Prohlásil jste, že byste v mnohém na Miloše Zemana navazoval.
Ne zcela. On je vysoce inteligentní, já mám zase větší empatii. Říkat věci, které se hodí v pravý čas na pravém místě. Zeman mi ne ve všem vyhovuje. Já jsem příznivec referend a referendum o vystoupení z Evropské unie je velice důležité. Špičky EU se pořád chovají k novým státům jako ke koloniím.
Kdy padla volba na prezidentskou kandidaturu?
Předsedové podporujících stran mi to navrhli, nebyla to moje volba. Že by bylo rozumné, kdyby Rozumní měli kandidáta. Měsíc nebo dva jsem se tomu bránil, v červenci jsem kývl, že je to moje vlastenecká povinnost.
Proč jste se jako člověk pohybující v hudbě vůbec vydal do politiky?
Taky kvůli hudbě. Aby neodcházely do zahraničí stovky milionů za autorské poplatky za zahraniční muziku, protože naše rádia hrají devadesát pět procent cizí hudby. Kdyby hrála rádia naši muziku, jako je to třeba ve Švédsku, kde hrají vlastní hudbu, ale s anglickými texty, naši autoři by měli víc práce a víc peněz. Kvůli tomu jsem v politice.
Co se hodí z hudební branže do té politické?¨
Vycházet s lidmi. Empatie. Byl jsem celoživotní šéf, kapelník. V každé kapele jsou různí lidé a pnutí, jako kapelník musíte stroj uchovat v chodu. Politika je to samé. Prezident by neměl příliš stát na svém, naslouchat druhým a přivést všechny k nějakému řešení.
V roce 1969 jste pracoval v Anglii. Proč jste tam kvůli okupaci 1968 nezůstal?
Měl jsem se tam dobře. Ale jednoho dne jsem v rádiu slyšel skladbu Bohuslava Martinů Lidice, a to mě tak dojalo, že jsem kamarádovi nechal Rolls Royce, ojetého, kterého jsme měli napůl, a vrátil se. Netušil jsem, že Husák v září 1969 zavře hranice.
Kdybyste se nakonec opravdu stal prezidentem, kam byste orientoval hradní politiku? Podle kritiků současného prezidenta míří na Východ...
Na všechny strany. Když jsme se před válkou orientovali na západ, spojenci nás zradili. Pak jsme se orientovali na východ, zradili nás zase s tanky.
Zůstaňme u zahraniční politiky. Kam byste jel jako prezident na první zahraniční návštěvu?
Kdyby mě pozvali do Spojených států, tak tam..
Zrušil byste současná bezpečnostní nařízení na Pražském hradě?
Určitě, Hrad by měl být přístupný veřejnosti, jako byl. Jako student jsem bydlel na Ořechovce, na konzervatoř na Malé Straně jsem chodíval zkratkou přes Hrad.
Máte neřesti?
Říkám, že nejsem příznivcem „pražské kavárny“, ale každý den v kavárnách trávím tak dvě hodiny čtením novin. Jsem totiž druhý nejčtenější bloger iDnes a své poznatky pro příspěvky čerpám výhradně z kamenného tisku, tak říkám papírovým novinám.
Co alkohol a cigarety, které současnému prezidentovi tak vyčítají?
Kdysi jsem kouřil, když jsme jezdívali s Víťou Vávrou na šňůry. On hulil jednu za druhou a to se třeba v autě nedalo vydržet, tak jsem si taky zapálil. Asi dva roky.
Vy jste od roku 1989 vdovec. Na Hradě by tedy nebyla první dáma…
Masaryk byl taky bez první dámy. Hácha taky. Aby byla první dáma někdo jako Marta Gottwaldová, to raději žádná.
