Mnoho lidí na podzim a v zimě trpí takzvanou sezonní afektivní poruchou (SAD) – typem deprese, který se pravidelně vrací právě v období, kdy je nejméně světla.
Podzimní splín
„Lidé SAD často podceňují jako obyčejný splín. Jde však o plnohodnotnou formu depresivní poruchy, která může významně ovlivnit kvalitu života,“ vysvětluje psychiatr Matěj Kasal. Běžná podzimní skleslost většinou netrvá déle než pár dní. Člověk je unavenější, venku je chladno a do ničeho se mu moc nechce, ale postupně se přizpůsobí. SAD je jiná. Příznaky se táhnou týdny až měsíce, opakují se každý rok a zasahují nejen psychiku, ale i tělo.
Deprese a výkyvy nálad
Podle statistik se výskyt SAD v Evropě pohybuje mezi jedním až třemi procenty populace. Na první pohled to není mnoho, ale v absolutních číslech jde v Česku o statisíce lidí.
Lehčí výkyvy nálad pak přiznává až 15 procent obyvatel. Nejrizikovějšími skupinami jsou ženy, lidé ve věku 30 až 50 let a ti, kteří mají v rodině výskyt depresivního onemocnění.
Příznaky SAD
|
Významnou roli hraje i geografická poloha. Čím méně slunce v zimě svítí, tím vyšší je riziko.
Proto je zmíněná porucha častější v severských zemích, ale i střední Evropa do rizikového pásma právoplatně patří. „SAD není projevem lenosti nebo slabosti, ale přirozenou reakcí organismu na nedostatek světla. Lidská psychika je citlivá na biologické rytmy a okolní prostředí,“ zdůrazňuje Kasal.
Spánek na houpačce
Podzim a zima mají výrazný vliv na spánkový rytmus. Nedostatek světla narušuje hladiny hormonů, především melatoninu, který řídí spánek, a serotoninu, jenž ovlivňuje náladu. Výsledkem může být paradox. Někdo je na podzim nadměrně ospalý, jiný naopak trpí nespavostí. Obojí má stejné následky – únava, horší imunita, podrážděnost a ještě hlubší propad nálady.
Jak na depku?
|
