„Jedete správně.“ Už cestou do Bedřichova v Jizerských horách vás velké plakáty s tímto nápisem navigují k místu, které má hned dva tituly Penzion roku. Ve svahu se tu nachází tři objekty s ubytováním, restaurací, wellness-centrem a zcela novou budovou o kousek níž po silnici, kde je jógové a školicí centrum.
Zrovna prší, domy se ztrácejí v mlze, ale skrz veliké sklo je vidět dovnitř k bazénu se slanou vodou, kde si pár hostů užívá relax s protiproudem. „Dneska byla mlha, že i ptáci museli chodit pěšky,“ uznává s úsměvem ve své restauraci s bowlingem majitel areálu Jaroslav Uko.
Jako manažer měl kdysi pod sebou tři továrny a přes sedm set lidí. Z automobilového průmyslu ale před lety odešel a věnuje se jen provozu svého penzionu na horách. Loni už podruhé vyhrál v anketě Penzion roku v záplavě 6825 zařízení tohoto typu registrovaných na stránkách Dopenzionu.cz.
Jaký je jeho recept na úspěch? „Lidé si zde mohou užívat v jakémkoliv počasí, nemusí být zavření ve čtyřech zdech. Každý dům má svoji společenskou místnost, v klidu se tu najedí v restauraci, vedle wellnessu se saunami je tu i nabídka jógy, masáží a kosmetiky,“ zamýšlí se nahlas.
Zaměřuje se zejména na rodiny s dětmi a každý rok se penzion rozšiřuje o něco, co tu ještě nebylo. „Třeba bowling byl naprosto správné rozhodnutí, protože dokážeme nabídnout i při nepřízni počasí velice oblíbenou aktivitu. Klienti vidí, že když přivezou peníze, příští rok je zase v něčem najdou. Naše dětské hřiště je dneska jedno z největších u nás u soukromých subjektů,“ tvrdí a připojuje, že penzion Uko opakovaně vyhrál i ocenění jako nejlepší penzion pro děti.
„Ale není to jen díky velkému hřišti, ale i díky přístupu. Nic nezakazujeme, ani v restauraci. Snažíme se jít cestou doporučení, aby si tady rodiny svůj čas užily,“ podotýká. Zároveň jsou prostory wellnessu po půl osmé večer určeny pouze pro dospělé, aby si také mohli užít klidové fáze.
Jednapadesátiletý rodák z Jablonce nad Nisou začínal s jedním domem bez větších ambicí, dnes má v Bedřichově komplex čtyř objektů. Přiznává, že ho tento typ podnikání změnil a z uspěchaného manažera se stal chlapem, který si umí po ránu užít počasí a běžkování.
„Čtyřikrát týdně teď chodím na jógu. Kromě pátku, to samozřejmě chodívám na fotbálek. Práci si můžu rozložit, jak potřebuju,“ vypráví. „Nejprve jsem chtěl mít hlavně zázemí do budoucna. Byl to sen. Začínali jsme s manželkou jako rodinný penzion, zapojovali se pouze bratři a maminka, všechno se ale změnilo koupí třetího objektu a otevřením restaurace v roce 2008,“ zmiňuje.
Dneska v penzionu Uko pracuje 25 lidí, při studiu už se zapojují i dvě dcery. Mezi klienty prý jednoznačně vedou rodiny s dětmi, hlavně v letním a zimním období. Na jaře a na podzim se zase zaměřují na tematické víkendy včetně relaxačních balíčků.
„Nově zapojujeme i školicí centrum se čtyřmi místnostmi, kde zejména firmám poskytujeme zázemí třeba pro teambuildingy,“ uvedl Uko. Prostory penzionu si průběžně navrhují sami s manželkou. Třeba symbol srdce v různých provedeních je tu při troše všímavosti takřka všudypřítomný. „Rádi cestujeme, snažíme se hodně dívat a tím se inspirujeme. Co je nám příjemné a líbí se nám, to se snažíme přenést v rámci možností do našich služeb,“ dodává.
Pouze jediné místo tady není určeno i dětem. Za jedním z domů je klidová zóna pro dospělé, kde je rybníček se pstruhy. Snad ani nepřekvapí, že na jógový sál dohlíží z protější stráně vyřezaný Buddha, který je v noci osvícený.
Tipy na výlety
|
