V roce 2013 uprchlíci ani islám nikoho v předčasných sněmovních volbách nezajímali. Zájem o téma eskalovalo až „přivítáním“ uprchlíků ze strany německé kancléřky Angely Merkelové v roce 2015 a silná uprchlická vlna ze Sýrie a severní Afriky. Migranti se ve velkém sice Česku obloukem vyhýbají, kdo však nemá tohle téma ve volebních tezích, jako by neexistoval.
Co s migračním problémem? Stačí opsat starý programUkázka, jak se stejná věc dostane do předvolebních návrhů, aniž by se na ní cokoli podstatného změnilo. Následující texty pocházejí z předvolebních programů ODS a týkají se uprchlického tématu. V roce 2013 zabralo ODS téma uprchlíků pouhé tři řádky a 46 slov, v roce 2017 se zmohli tvůrci programu na celých pět řádků a o pět slov méně – 41. 2013 2017 |
Mezi 31 stranami a hnutími jsou pouze čtyři, které problematiku zcela pominuly. Kvůli migračnímu problému dokonce nově vznikly politické strany a hnutí. Některé mají slova týkající se tohoto tématu v názvu. Třeba Blok proti islamizaci. Krizi reflektují také největší politické strany, vládní i ty mimoparlamentní. S čím k voličům přicházejí?
Například ODS věnuje uprchlictví jeden bod, základní teze však opsala ze čtyři roky starého volebního programu (viz box), jen ho aktualizovala. Nově protestuje proti povinným kvótám. Na jejich odpírání narazíte ještě v programech ČSSD, KSČM, Zelených a Svobodných. Z menších stran se ke kvótám negativně staví také Rozumní, Občané 2011, Dobrá volba či Sportovci pro společnost.
Programy téměř nenabízejí opravdová řešení. Zůstává u kritiky a frází o „podpoře vytvoření systémů preventivních opatření k zastavení nelegální migrace“ nebo o „zvýšení tlaku na obranu“.
ANO 2011 navrhuje navýšení peněz pro zpravodajské služby kvůli sledování teroristů. Komunisté požadují určení zodpovědnosti pro státy, které destabilizovaly regiony, odkud migranti proudí. Řád národa-Vlastenecká unie chce za cenu vyššího schodku rozpočtu vytvořit silnou pohraniční policii. TOP 09 má relativně obsáhlé vize a návrhy. Chce mj. prosadit účinnou návratovou politiku. Bílou vránou jsou Zelení. Hodlají se „zasadit o změnu nepřátelského postoje vůči uprchlíkům a muslimům, založeném na mylných představách a zobecňování“.
„Z obecných frází je znát, že se nikdo problému dlouhodobě nevěnuje,“ myslí si politolog Jan Kubáček specializující se na politický marketing. „Buď vehementně odmítnou povinné kvóty, nebo se vyjádří k přísnějším kontrolám hranic Evropské unie,“ doplňuje znalec politické komunikace. Strany podle něho nemají promyšlený postup.
Jan Kubáček si myslí, že obecná tvrzení a fráze volí strany i proto, že se bojí kritiky. „Nechtějí určovat, podle čeho bychom měli migranty přijímat. Aby nevyvolali protesty voličů, kteří říkají, že se mají přijmout buď všichni, nebo nikdo. Proto zvolí variantu, že říkají to, co říkají ostatní. Mají tak jistotu, že nenarazí.“
Víkendový úspěch německé Alternativy pro Německo (AfD) ukázal, že na uprchlické téma voliči slyší. Může to posílit i české politiky? Jan Kubáček je přesvědčen, že z dobrého volebního výsledku AfD bude určitě profitovat například Tomio Okamura. Zajímavé to může být podle politologa i pro Svobodné, Realisty nebo konzervativní křídlo v ODS. „Okamura má uprchlíky jako dlouhodobé téma. Pro ostatní se mohou stát tématem v okamžiku, kdy by voliče přesvědčili, že naruší náš sociální systém. Když se lidé začnou bát o své jistoty a pohodlí,“ uzavírá Kubáček.
Migrační téma zcela pominul Pravý blok Petra Cibulky, stejně tak Radostné Česko. Ani Česká národní fronta, která by podle názvu mohla mít k podobné problematice blízko, nemá ve svých předvolebních vizích ani slovo o uprchlících. Poslední, kdo zcela vynechal tuto otázku, je logicky Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí.
Na hranici mezi zájmem a ignorací je hnutí Národ sobě. To zařadilo do programu jedinou frázi – „Řešení uprchlické krize. Nic víc, nic míň“.
Češi tleskají své vládě za odmítání uprchlických kvótČeská republika je přílivem legálních i nelegálních imigrantů takřka nedotčená. Lidi však případné nebezpečí zajímá a rádi se k němu vyjadřují. Státy EU si mají přerozdělit celkem 160 tisíc uprchlíků. Česká vláda 31. května přijala rozhodnutí nepřijmout imigranty z Itálie a Řecka. Kabinet přijal program „v utajeném režimu“. Podle schválených směrnic EU měla Česká republika přijmout 2600 uprchlíků. Do září 2017 jich přijala dvanáct 79 procent obyvatel ČR schvaluje při hodnocení končící vlády Bohuslava Sobotky v průzkumu agentury Focus odmítavý postoj české vlády k povinným kvótám. V roce 2016 požádalo o azyl v České republice 1475 cizinců. Nejvíc jich bylo z Ukrajiny - 506, potom 108 z Iráku a 85 migrantů z Kuby. Kladnou odpověď obdrželo v azylovém řízení v loňském roce 148 žadatelů, dalších 302 dostalo tzv. doplňkovou ochranu – v podstatě azyl na určenou dobu. 959 uchazečů o azyl v roce 2017 neuspělo. |
