Drtivou většinu změn v pracovním právu letos přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce. Změny však ještě nebyly schváleny. „Novela je projednávaná ve výborech Poslanecké Sněmovny v rámci druhého čtení. Přesné datum její účinnosti není dosud známo. Bude tedy nejspíše schválena takzvaná plovoucí účinnost, vázaná na vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. Můžeme předpokládat, že se bude jednat o 1. dubna, nebo 1. května,“ nastínil pro deník Metro Petr Hůrka, který přednáší o pracovním právu na Právnické fakultě Masarikovy Univerzity v Brně a podílel se na podobě flexibilní novely.
Prodloužení zkušební doby
Jednou z nejvíce rezonujících změn v rámci novely zákoníku práce je navýšení maximální délky zkušební doby. A to u běžných zaměstnanců ze tří měsíců na čtyři a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích. „Praxe ukazuje, že u specifických odborných pozic je aktuální zkušební doba nedostatečná,“ zdůvodnil loni na podzim v tiskové zprávě ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tuto změnu však kritizují odbory i opoziční politici.
Podle současného zákoníku práce není zkušební doba povinná. Zaměstnanec a zaměstnavatel se na ní musí dohodnout. Doba „zkušebky“ se také může ještě prodloužit například v případě krátkodobějšího onemocnění nového zaměstnance. A to o ty dny, kdy nebyl schopen vykonávat práci. Maximálně je to však 14 dní, pak už může být zaměstnavatelem propuštěn.
Naopak výpovědní doba se zkrátí. V momentě, kdy je doručena výpověď zaměstnavateli, či zaměstnanci, běží dvouměsíční výpovědní doba. Nyní začíná až od prvního dne následujícího měsíce. Výpovědní doba by mohla v jistých případech trvat dokonce jen jeden měsíc. Takovou lhůtu by mohl uplatnit zaměstnavatel v případě, kdy se zaměstnanec na pracovišti choval nevhodně, nebo i přes upozornění nadřízených si neplnil povinnosti.
Změna podpory v nezaměstnanosti
Velmi diskutovanou částí flexibilní novely je také úprava podpory nezaměstnaným. Ministr Jurečka navrhl zvýšení podpory v prvním podpůrném období nezaměstnanosti na 80 procent klientova předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ve druhém období zůstane podpora na 50 procentech a po zbývající dobu bude upravena na 40 procent. Maximální výše měsíční podpory by tak loni dosáhla podle nového systému na 33 942 korun.
Cílem změn je podle resortu práce a sociálních věcí zajistit lidem během prvních dvou až tří měsíců nezaměstnanosti lepší finanční podporu, aby měli čas najít lépe placenou práci, aniž by kvůli finančnímu tlaku museli přijmout méně vhodnou nabídku. „Flexibilnější trh práce může pomoci růstu mezd. Z dat vyplývá, že změna zaměstnání zvyšuje mzdy o osm až 12 procent. Změna práce tedy přináší vyšší mzdu, což je pro zaměstnance výhodné,“ uvedl ministr Jurečka.
Systém podpory nyní funguje tak, že v prvních dvou měsících dostane nezaměstnaný podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 procent z původního čistého příjmu. Zde však platí strop, který pro loňský rok činil 24 608 korun měsíčně, což bylo 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí v roce 2023. V následujících dvou měsících – tedy ve druhém podpůrném období – dostal dotyčný 50 procent a ve třetím období, které podle věku žadatele trvá jeden, čtyři či sedm měsíců, stát vyplácí 45 procent.
Nárok na tuto podporu však nemá každý. Žadatel ji dostane v případě, že v uplynulých dvou letech odpracoval minimálně 12 měsíců a během této doby si platil sám, nebo zaměstnavatel, důchodové pojištění. Nárok na podporu tak mohou mít nejen zaměstnanci, včetně těch, kteří dali výpověď sami, ale také podnikatelé. A to pokud přerušili, či ukončili svou činnost. Dotyčný nesmí pobírat starobní důchod.
Návrat na totéž místo po rodičovské dovolené
Novela také mění pravidla návratu do práce po rodičovské dovolené. Tato změna by měla zaručit, že jim zaměstnavatel bude muset dát naprosto stejné pracovní místo, které vykonával před odchodem. Tato možnost platí do věku dvou let dítěte. Nyní má dotyčný po rodičovské zaručeno pouze to, že bude přijat na místo podobné, kde bude dělat práci, kterou má v původní smlouvě. V případě, že se zaměstnanec vrátí už po skončení mateřské dovolené a nevyužije tedy následnou rodičovskou, má nárok na stejnou pozici.
Úprava může mít i svá negativa. „Pracovník se totiž může vrátit na původní místo, ale druhý den mu může být zadána jiná práce, která je v souladu s pracovní smlouvou. V praxi by to tedy vypadalo tak, že zaměstnankyně má v pracovní smlouvě druh práce účetní a vykonává pozici vedoucí mzdové účtárny. Díky novele by se po ukončení rodičovské a před druhými narozeninami dítěte vrátila na svou pozici. Zaměstnavatel však může zjistit, že mu chybí například účetní, a jestliže má dotyčná ve smlouvě uvedenu pouze pozici účetní a ne vedoucí mzdové účtárny, může ji tuto práci přidělit,“ přiblížil Hůrka. Původní plat, či mzda však zůstane stejná. Pokud navíc došlo k navýšení výplaty pro ostatní zaměstnance, má na to stejné právo.
Změny se dotknou i brigád mladistvých. Novela by totiž měla umožnit sezonní brigádu o letních prázdninách pro čtrnáctileté. „Má se jednat se o lehké práce, které v žádném případě nemají dospívajícímu škodit zdraví, morálce nebo vzdělávání – například administrativní práce,“ řekl Petr Hůrka. Před podepsáním pracovní smlouvy bude nutné přiložit písemný souhlas rodičů.
Další z přichystaných změn je možnost vyplácet pracovníkům honorář v cizí měně. To bude možné jedině v případech, kdy zaměstnanec firmy pracuje v zahraničí, nebo tam bydlí. To do této chvíle firmám umožněno nebylo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí také chce pozměnit proces vyplácení odškodnění u zaměstnanců, kteří trpí nemocí z povolání a nemohou již práci vykonávat. Zaměstnanec stejně jako nyní obdrží náhradu ve výši dvanáctinásobku jeho ročního průměrného výdělku z povinného pojištění zaměstnavatele. Nově však odstupné bude hradit pojišťovna, nikoliv zaměstnavatel.
Spor v koalici
V rámci novely je také na stole možnost dát výpověď pracovníkovi bez udání důvodu. Takovou možnost však ministr Jurečka už loni na jaře zamítl. „Nekloním se k tomu, aby téma bylo spojené s tím, že současné podmínky překlopíme do nějakého módu ‚výpověď bez udání důvodu‘. To z mého pohledu není cesta,“ vysvětlil tehdy ministr s tím, že v novele tedy tato změna obsažena určitě nebude.
Právě v tomto bodu je kabinet Petra Fialy (ODS) nejednotný. Například ODS bude chtít ve sněmovně prosadit pozměňovací návrh, v němž by právě určitá možnost dát výpověď bez důvodu byla. „Spekuluje se o tom. Vyvolává to ale bouřlivé společenské a akademické debaty. Má-li být taková úprava schválená, musí být v duchu flexicurity. Musela by existovat adekvátní ochrana zaměstnance a zároveň by mu musel být poskytnut i dostatečný finanční polštář. Ta možnost by zároveň neměla být u zaměstnanců, kteří si na trhu práce zaslouží zvláštní ochranu,“ uzavřel odborník na pracovní právo Hůrka.
