Výstavu doplní i skici ptačích kostýmů od Jany Smetanové, které k tématu vznikly už dříve pro emotivní video, a expozice malířky Kateřiny Štenclové prezentující transparentní malby na prosklené plochy. „Pro školní kolektivy bude připravený workshop s výrobou polepů, které uchrání ptáky před smrtícími nárazy do oken,“ dodává Hofman.
Auta versus pěvci
Hledání účinnějších metod a možností, jak střetům ptáků s překážkami zabránit, je nezbytnost i podle pražských politiků. „Nerada se v tomto případě opakuji, ale pražská záchranná stanice pro volně žijící živočichy má za sebou další rekordní rok, a to zejména kvůli počasí. Loni nejčastěji – ve 2 809 případech – ošetřovala zvířata po střetu s dopravními prostředky nebo překážkami, jako jsou skleněné plochy. Výstava navazuje na předchozí aktivity a snoubí umění s workshopy. Věřím, že nás posune zase o něco dál k ochraně ptactva, a mám z tohoto počinu radost,“ říká náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková.
Dvě místnosti a klip
Výstava se bude během zhruba dvou týdnů odehrávat ve dvou místnostech zmiňovaného kampusu. Filmový fotograf Honzík, který zvěčnil stovky herců mezinárodního formátu a spolupracoval se světovými filmovými produkcemi, představí sérii snímků, jež vznikala při natáčení klipu ke kampani Pasti na ptáky i dodatečně v ateliéru. Vystaveny budou také skici Jany Smetanové s návrhy kostýmů pro tanečníky a tanečnice, kteří se v klipu proměnili v ptáky.
„Druhá místnost bude věnována expozici malířky Kateřiny Štenclové. Ta se zaměřuje na abstraktní malbu, ale snaží se také přispívat ke zvýšení povědomí o důležitosti polepů prosklených ploch na veřejných prostranstvích, aby nebyly smrtící pro ptáky. Štenclová je autorkou výtvarného návrhu pro části povrchové stanice metra Nádraží Krč na plánované trase D, který bude také k vidění,“ popisuje Hofman.
Autorka má ve svém návrhu brát v potaz fakt, že průhledný tubus stanice zasahuje do koridoru, kterým táhnou ptáci. Transparentní malby na skla mají zásadní roli v ochraně ptáků před smrtícím nárazem do prosklených ploch.
„Ochranu ptáků před nárazy na prosklené plochy vnímám jako velmi důležitou součást našeho života ve městech. Šokovalo mě, kolik tažných ptáků může ve městech zahynout. V místě plánované trasy metra D by největší pastí pro ně byla kombinace vodní nádrže zrcadlící rozsáhlé neoznačené prosklené plochy. Jsem ráda, že se mohu zapojit do kampaně Pasti na ptáky a na tuto problematiku upozornit,“ shrnuje umělkyně Kateřina Štenclová.
I takhle může vypadat ptačí workshop. Spojte ochranu ptáků s kreativním zážitkem a přihlaste svou třídu i vy.
U studánky s ornitologem
Po dobu výstavy v prostorách Kampusu Hybernská se budou v dopoledních hodinách konat i workshopy, kde se školáci potkají s ornitologem a výtvarnicí z centra U studánky poznání, která s nimi bude vyrábět jejich vlastní polepy a poučí je o důležitosti polepit sklo dostatečně hustým polepem, protože nálepka jedné siluety dravce není efektivní.
„Účastníci workshopu následně mohou vytvořit tým a umístit polep společně na jednu plochu, anebo každý sám u sebe doma. Kapacita workshopů je limitovaná a školy se na ně mohou již nyní registrovat,“ upozorňuje Hofman.
Poštolka i krahujec
Sklo a podobné materiály jsou jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. Může se jednat o stěny zastávek MHD, prosklené spojovací krčky, reflexní fasády moderních budov, čirá zábradlí, zimní zahrady nebo velké prosklené plochy tiny housů. Po srážce s nimi v tuzemsku každoročně umírá velké množství ptáků. Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci, mezi něž se řadí například červenka nebo sýkora, tak větší draví ptáci jako poštolka či krahujec.
„Problém se netýká pouze protihlukových stěn, výškových budov či zastávek hromadné dopravy, ale i našich domovů. Zrcadlící výplně, které věrně odrážejí okolí, jsou obecně považovány za nejnebezpečnější. Zrcadlící se zeleň nebo obloha se ptákům jeví jako vzdálený cíl, a do výplně proto narážejí v plné rychlosti. Tyto střety většinou končí jejich smrtí,“ vysvětluje Hofman.
Nálepky jsou často k ničemu
Nalepená silueta dravce, která se dosud používá, podle odborníků nefunguje. „Základem je na nebezpečnou plochu jakkoli účinně upozornit – žaluzií, pergolou, závěsem, záclonou. Pokud nemáme tuto možnost, je nutné rizikovou plochu z venkovní strany polepit. Například UV nálepky lidé téměř nevidí, zatímco většina ptáků ano. Vzdálenost mezi nálepkami ale nesmí být větší než deset centimetrů,“ uzavírá Hofman.
