Ukázali, že mohou fungovat jako nejrychlejší cesta v prevenci proti covidu. Je jich hodně, jsou téměř všude a na dosah. To jsou lékaři, kterým ještě někde říkáme postaru obvoďáci. V zápase s pandemií byli zpočátku opomíjení, válcovala je velká očkovací centra.
Rudolf Hrušínský, guru všech praktických lékařů
|
Posilující třetí dávka? Seniory chrání dostatečně
Především v uplynulých dvanácti měsících odvedli kvantum práce. Od podzimu, kdy se jim zlepšil a zrychlil přístup k vakcínám, zvládli proočkovat první, druhou i posilující dávkou významnou část naší populace (viz box). „Praktičtí lékaři mají významný podíl na vakcinaci těch nejohroženějších skupin, tedy lidí v seniorním věku,“ připomíná Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z pražské Bubenče a současně zástupkyně Společnosti pro všeobecné lékařství.
Především klade důraz na to, jak třetí dávka vakcíny eliminuje těžký průběh covidu u nejstarších pacientů. „Stačí se podívat na statistiky, kolik je na JIP například seniorů ve věku šedesát až sedmdesát let. A zjistíte, že jich je dvakrát méně než těch, kteří mají dvě dávky, a více než třináctkrát méně než neočkovaných,“ zdůrazňuje lékařka Bezdíčková.
To, co pořád praktické lékaře trápí, je administrativa, která prostupuje pandemií. I když je například formulář, který praktik vystaví pacientovi kvůli PCR testu, relativně jednoduchý, denně jich musejí lékaři vystavit někdy deset a více a to jim ubírá čas. Samozřejmě že formuláře slouží i ke zpětnému vyhodnocování epidemické situace, ale lékařům zpomalují provoz. Například za poslední dva týdny museli praktičtí lékaři vypsat i více než sto tisíc neschopenek. Právě „papírovací“ čas u pandemických úkonů omezuje jinak náročnou každodenní práci v ordinacích praktiků.
Ordinace je filtrem před zahlcením nemocnic
Tak jako ve velkých nemocnicích odkládají a přesouvají neakutní operační zákroky, i v ordinacích praktických lékařů se stále opožďují například pravidelné preventivní prohlídky, na které mají jejich registrovaní pacienti právo. „Je třeba si říci, že pacienty, především ty starší, nepřestala bolet záda, nepřestanou mít své obvyklé problémy,“ připomíná Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Připomíná i nezastupitelnou roli těchto zdravotníků. „Jsou filtrem v celém systému, nepustí dál ty, které je možné léčit v ordinaci, díky nim pacienti nevzali útokem nemocnice,“ říká Šonka. V pandemii tak často zamezovali dalšímu přetěžování nemocnic, které měly zahlcené kapacity kvůli covidu.
Pandemie přinesla i dobrá řešení
|
Až zmizí covid, připravme se na Alzheimera
Není nakažlivá, ale je jí stále víc. Nemoc, kterou praktici řadí k těm, které v příštích letech zaberou značnou část každodenní péče. Jde o demenci, především Alzheimera. „Výskyt stoupá strmě s věkem, a protože se obecně populace dožívá stále vyššího průměrného věku, zvyšuje se i výskyt této choroby,“ vysvětluje Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha a pražské Thomayerovy nemocnice.
Praktická statistika
|
Mezi devadesátiletými a staršími lidmi se demence projevuje u více než čtyřiceti procent žen a téměř u třetiny mužů. „V roce 2010 jsme registrovali kolem 140 tisíc pacientů, z nich asi dvě třetiny měly Alzheimerovu nemoc. V polovině tohoto století by už mohli lékaři diagnostikovat choroby tohoto druhu u více než dvojnásobného počtu,“ konstatuje Rusina. Covidové období přirozeně zpomalilo a omezilo úsilí praktiků, aby se plně věnovali všem pacientům.
