Stopětatřicáté narozeniny unikátní rozhledny na pražském Petříně probíhají na etapy. Ale až nyní, v srpnu, to je ta pravá oslava. Zítra totiž uplyne přesně oněch 135 let, kdy na její vrchol vystoupali první zvědavci. Od myšlenky k přestřižení pásky přitom uběhly dva roky, samotná věž se na kopci nad Prahou stavěla čtyři měsíce.
Praha bude mít vlastní Eiffelovku!
Nápad se zrodil v hlavách členů Klubu českých turistů (KČT), kteří navštívili Světovou výstavu v Paříži v roce 1889 a byli uchváceni jejím vzhledem i technickou dokonalostí. „Už cestou domů se účastníci rozhodli, že 1 500 zlatých, které zbyly z částky pro cestu do Paříže, nebudou zpětně vracet, ale věnují je jako základ sbírky na rozhlednu,“ říká Jan Havelka, čestný předseda KČT a bývalý ředitel ČKD.
Kvůli realizaci bylo založeno Družstvo pro výstavbu rozhledny na Petříně. To oslovilo tehdejší samostatná pražská města, včetně Žižkova a Karlína, aby přispěly finančně. Zbytek peněz představovala hypotéka, kterou na sebe vzalo právě ono družstvo.
Jak se vám Petřínská rozhledna líbí?
Zajímavostí je, že se prameny liší v údaji, jak dlouho se rozhledna stavěla. Někdo uvádí začátek 1. března, věž by se tedy stavěla pět měsíců. Jinde píší o šesti nebo čtyřech měsích výstavby. Podle Jana Havelky se mohou údaje lišit proto, že každý autor bere za začátek něco jiného. „Může to být založení družstva, začátek projekčních prací, samotný začátek výroby dílů v továrně, počátek kácení stromů pro stavbu, první kopnutí do země nebo praktický začátek montáže konstrukce,“ říká čestný předseda turistů.
Autory byli architekt Vratislav Pasovský, inženýři František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny. Pro zajímavost, Pasovský byl současně předsedou Klubu českých turistů, z dnešního hlediska by se dalo říci, že to pro něho byla „malá domů“.
Míry, váhy, data
|
Ale jako autor dvou jiných rozhleden, které spolek po zemi budoval, to bylo přirozené. I když Petřínská rozhledna byla první. Kromě toho byl od roku 1901 i císařským a královským stavebním radou.
Z dnešního hlediska by možná bylo obtížné technické dílo kopírovat a Gustave Eiffel by zřejmě protestoval. Pražská věž je zhruba pětinovou zmenšeninou Eiffelovky, ale čeští tvůrci by to jistě uhráli jen na inspiraci, ne na přesné kopírování. Minimálně na termín „volná kopie“.
Radostné i strastné roky štíhlé petřínské dámy
Nelíbila se Hitlerovi a snad se vyslovil pro její zbourání, jak praví jedna z legend druhé světové války. Věž válku přečkala, na jejím vrcholku aspoň vlála vlajka s velkým V – jako Vítězství.
Rozhledna na Petříně o víkendu slaví 125 let. Hitlerovi se nelíbila![]() |
Trudné roky ale prožívala rozhledna po vítězství pracujícího lidu v roce 1948. Sice na ni namontovali vysílač, aby se mohl po Praze a okolí šířit signál televize (kvůli němu tehdy zmizel z vnitřní konstrukce výtah a nahradily ho kabely), ale stavba procházela jen základní údržbou. Což vedlo k jejímu postupnému chátrání, až ji v roce 1980 na více než deset let zavřeli. Tehdy jí možná doopravdy hrozilo zbourání, v plánech byl už televizní vysílač na Žižkově a co s reznoucí věží...?
Lanovka ovlivňuje příliv návštěvníků
Tak či onak, Království české mělo novou atrakci. Kolik nadšenců na vrchol v prvních letech existence vystoupalo, už není známo. Něco lze odvodit z počtu lidí z celé monarchie, kteří zavítali na samotnou Jubilejní výstavu. Těch bylo asi 2,5 milionu a mnozí jistě vyrazili i na Petřín.
To je ona. Nová lanovka na Petřín se odhalila do plné parády![]() |
Každopádně k tomu už tehdy přispívalo souběžné vybudování lanové dráhy. Jak prozrazují čísla, v roce 2024 navštívilo Petřínskou rozhlednu 705 447 návštěvníků. Ten rok byla lanovka zastavena kvůli rekonstrukci dráhy a to se v roce 2025 projevilo v číslech. Na vrchol slavné české věže vystoupalo jen 447 tisíc zvědavců.
Je to ale stále víc než na druhou nejnavštěvovanější pražskou věž, na Staroměstskou radnici. Na její ochoz výtahem nebo pěšky vyrazí každoročně kolem 400 až 450 tisíc turistů.
Vzhůru na Petřín
|






















