Tropické počasí negativně působí nejen na lidi, ale také na živočichy, kteří žijí ve vnitroblocích, zahrádkách či v parcích. Ochránci přírody vyzývají veřejnost, aby pomohla opeřeným i dalším obyvatelům zahrad a parků snadným přístupem k vodě.
Už několik týdnů se Česko potýká s teplotními rekordy, a hlavně suchem. Horka jsou náročná nejen pro seniory, ale i pro zvířata.
„Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích a podobně. Trpí přehřátím a nedostatkem vody,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a dodává, že proto apeluje na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě.
Z hnízd vypadávají nejen dospělci, ale i ptáčata, která nelze příliš snadno identifikovat.
„Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět. Jestliže jste majitelem bazénku, jezírka nebo něčeho podobného, stačí jen umožnit ptákům přístup k vodě. A to úplně jednoduše za pomoci plovoucího prkna, aby se pohodlně napili a neutopili se. Domácí kutilové a nejen oni si určitě budou vědět rady!“ míní Stýblo.
Miska, která zachraňuje
Podle ochránců přírody nicméně zcela postačí i jednoduchý úkon – postavit mělkou misku s vodou na zem tak, aby se nepřevrhla a ptáci i třeba ježci a veverky tak měli jednoduchý přístup k vodě. Pak už jen postačí životodárnou tekutinu v misce jedenkrát denně vyměňovat. „Pozor ale na jezírka a bazény s kolmými stěnami! Také dávejte pozor na konve nebo kbelíky! Nouze o vodu nutí ptáky pít i z těchto zdrojů a hrozí jim utopení,“ varuje čtenáře deníku Metro Stýblo.
Vedrem trpí i mláďata hřivnáčů. Bohaté zkušenosti s tím mají zaměstnanci zvířecí záchranky v Praze a Vlašimi..
Opeření trpitelé
Nejen nedostatek vody je příčinou stávajících problémů divokých zvířat. Denně přijímají záchranné stanice desítky ptáčat, která v důsledku rozžhavených hnízdních dutin předčasně opustila hnízdo. „Nejvíce asi trpí rorýsi v dutinách pod rozpálenými střechami domů. Když vedro nemohou vydržet, tlačí se u vletového otvoru a často vypadnou ven. Takových rorýsků přijímají záchranné stanice každý den několik! A to jsou jen ti, kteří měli štěstí. Přežili pád z velké výšky a lidé je našli včas a včas zavolali záchrannou stanici či v Praze Pražskou zvířecí záchranku,“ vysvětluje Stýblo. Je tedy otázkou, kolik dalších mláďat takové štěstí nemělo. Z rozpálených hnízd totiž v těchto dnech ve velkém padají vrabci, vlaštovky, jiřičky, ale i veverky či netopýři.
Tenhle opeřenec nyní bydlí v centru Rokycan nad nádražím.
Zachraňte si rorýse
Máte-li chuť zvířata podpořit i finančně, není to levná záležitost. Jedno rorýsí mládě lze zachránit díky pomoci lidí ze svazu ochránců darem dva tisíce korun kupříkladu prostřednictvím webových stránek daruj.zvirevnouzi.cz. Jeden den péče o malého rorýse lze podpořit částkou sto devadesát korun, a to formou darovací SMS zprávy. Více na webu zvirevnouzi.cz.
Ze života Pražské zvířecí záchranky- 37 stupňů v autě, běhání za kachnami v kanálu pod dálnicí, 15 odvezených zvířat, 103 hovorů. Lidé z Pražské zvířecí záchranky mají za sebou žhavý den
- Složitý případ kachňat s kachnou v požární nádrži u dálnice, uvízlí holubi v domě, apatická ptáčata strak, rorýsů, pěnkav, horkem umoření a zranění ježci. 15 zvířatům v akutní nouzi se včera v terénu věnovala pohotovostní bezplatná služba Pražská ,zvířecí záchranka a desítkám dalších zvířat po telefonu na 774 155 185. 1 řidič, 250 km natachometru, 600 korun za pohonné hmoty, 3 litry vypité vody, jedna zastávka na toaletu, 12 hodin za volantem. To je pro představu pár čísel ze včerejší směny.
- „Na záchrance pro divoká zvířata se střídáme dvě, ,může se ale stát, že jedna z nás občas potřebuje na den volno, uprostřed sezóny a v tomhle parnu ,je to ovšem na jednoho dost zápřah,“ přiznává Kateřina Landová. Pracuje na zvířecí záchrance (provozované v Praze a okolí Českým svazem ochránců přírody) již 5 let, ale takový nápor nepamatuje. „Jsou případy, kdy s trochou pomoci dispečera po telefonu dokáží nálezci zvířete v nouzi pomoci sami a velmi efektivně. Je to podobné, jako když voláte na 155. Včasná pomoc a odborná rada je mnohdy rozhodující. Pokud se na tom tak domluvíme a nálezci jsou ochotní i zajištěného pacienta přivézt do záchranné stanice, ušetří nám mnoho času a energie, kterou můžeme věnovat případům, které se bez odborného zásahu neobejdou“, komentuje desítky telefonátů Katka.
- Jeden takový případ byl včera hlášen z dálnice D6 u sjezdu na Jeneč. Pán v dodávce si všimnul po vozovce pochodující kachny s 6 kachňaty. Podařilo se mu bezpečně zastavit a situaci nahlásit nacentrální dispečink pro záchranné stanice 774 155 155. Nejrychleji na výjezd byla Pražská zvířecí záchranka, se kterou se nahlašovatel domluvil, že vyčká na příjezd a nevzletná kachňata prozatím pochytá do bezpečí. Na místě se ještě ukázalo, že kachna matka má jedno mladé v hluboké, zavodněné nádrži bez možnosti úniku. Nádrž ale byla i plná měkkého bahna, které odchyt komplikovalo.
- Další se podařilo dohledat podle slabého pípání na druhé straně dálnice skrz kanál, který naštěstí volání mláděte šikovně zesiloval. Dohromady bylo zajištěno 7 kachňat. Pokus o odchyt matky se ovšem ani po hodině a půl nedařil. Byla velmi plachá, odlétala a ke kachňatům se nechtěla ani přiblížit, hrozilo i sražení autem. Záchranářka komentuje smíšené pocity ze zásahu: „Mrzí mě to, vyzkoušeli jsme všechny způsoby lákání a pastí, okolí dálnice nám ale nedávalo moc prostoru. Kdyby se podařilo ji chytit, stačilo by rodinku odvézt na rybník a společně vypustit. Nejspíš to byla prvorodička, ty bývají hodně plaché a mateřské pouto je slabší. Jsem ale ráda, že kachňata se podařilo dohledat snad všechny a nebudou pomalu umírat někde v kanále, tam by si jich už nikdo nevšiml“.
- Nakonec záchranáře vyhnalo úmorné polední slunce a další telefonáty s prosbou o výjezd. I v takto náročných dnech motivují činnost Pražské zvířecí záchranky pozitivní ohlasy od lidí, co pomoci divokým zvířatům v nouzi fandí. Mnozí pomáhají i finančně s náklady na pohonné hmoty, které jsou v sezóně vysoké.
|
