Rodina Wallenbergů byla jedna z nejbohatších a nejváženějších ve Švédsku: Raoulův dědeček byl velvyslancem, strýc s tetou založili banku Enskilda, otec byl námořním důstojníkem. Rodinný benjamínek (narozený roku 1912) šel dlouho ve správných šlépějích, na Michiganské univerzitě v USA studoval architekturu.
Stovky tisíc obětí
Roku 1939 vzplanula světová válka, která se vyhnula nemnoha zemím, mezi nimi i Švédsku. Raoul Wallenberg, jenž roku 1942 oslavil 30. narozeniny, v neklidné době úspěšně podnikal – s maďarským Židem Kolomanem Lauerem spoluvlastnil exportní firmu. Pracovně zavítal i do Budapešti, která se koncem války stávala městem hrůzy. Ještě počátkem roku 1944 žilo v maďarské metropoli 700 tisíc Židů. Konce války se dožila jen polovina, z toho až 100 tisíc přeživších vděčí za život Raoulu Wallenbergovi, jenž účelově vstoupil do diplomatických služeb Švédského království. To mu zajistilo neprůstřelnou ochranu před spáry nacistů, kteří v té době zcela ovládali dění v Maďarsku.
Raoul Wallenberg zmizel na konci druhé světové války.
Stopa prezidenta Roosevelta
Wallenbergova diplomatická práce byla pouhou zástěrkou jeho skutečného poslání – nenápadný Švéd plnil úkoly tajného emisara Výboru pro válečné uprchlíky, zřízeného americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem.
Wallenberg se svého úkolu zhostil tak, že pomocí úplatků a kontaktů s manželkou tehdejšího maďarského ministra zahraničí Židům rozdával diplomatické dokumenty, takzvané ochranné pasy. Mnozí Židé také přežili v třech desítkách takzvaných chráněných domů – na některých z nich byly například cedule Švédská knihovna nebo Švédský výzkumný ústav.
Host, nebo vězeň?
Závěrečné kapitoly Wallenbergova života jsou do dnešních dnů zahaleny tajemstvím. Jisté je jen to, že přesně před 80 lety, 17. ledna 1945, odjížděl v doprovodu ruské eskorty navštívit velitele sovětských vojsk v Debrecínu. Při loučení se svými přáteli řekl: „Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím.“
Sověti, kteří Wallenberga patrně považovali za amerického špiona, odvezli zajatce do moskevské věznice Lubjanka patřící tajné policii NKVD, předchůdkyni KGB.
Archivy vypovídají
Podle sovětských dokumentů, které byly odtajněny v roce 1993, Wallenbergovo zatčení nařídil tehdejší náměstek lidového komisaře obrany a pozdější premiér Nikolaj Bulganin. Údajně však existují svědectví několika bývalých vězňů, kteří se prý s Wallenbergem setkali i po roce 1947.
Podle bývalého šéfa tajných sovětských archivních fondů Anatolije Prokopenka bylo za války sovětské vedení posedlé představou, že Wallenberg má informace o tajném vyjednávání nacistické třetí říše s Británií a USA.
Kde je pravda?
Oficiální stanovisko Moskvy z února 1957 bylo, že zemřel v moskevské věznici 17. července 1947 na infarkt. Wallenbergovo úmrtí nicméně nebylo nikdy oficiálně potvrzeno a někteří vězni propuštění ze sibiřských gulagů tvrdí, že muže odpovídajícího jeho popisu viděli ještě v osmdesátých letech.
Hrdina na Petříně
|
