metro.cz

Počasí v Praze

-2 °C / 6 °C

Neděle 9. února 2025. Svátek má Apolena

Před pětatřiceti lety stačilo razítko od obvoďáka. V současnosti jsou někteří pro psychotesty a zbrojní pas

  16:00
Když padl v roce 1989 režim, dostali se Češi ke svobodě cestování, projevu, podnikání, ale i ozbrojování. Je to evergreen především ve Spojených státech. Zakázat zbraně? Povolit jen něco?

Předvánoční střelba v roce 2023 na filozofické fakultě v Praze opět oživila silné diskuse kolem pravidel získávání a držení zbraní v Česku. | foto: Metro.cz

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa debatu znovu rozvířil. U nás se vzedmula diskuse v roce 2019, kdy v ostravské nemocnici muž zastřelil sedm lidí a dva zranil.

Před pětatřiceti lety stačilo razítko od obvoďáka
Znovu se o přísnějším povolování, kdo smí a kdo nesmí být držitelem zbrojního průkazu, mluví od chvíle, kdy student pražské filozofické fakulty postřílel krátkou i dlouhou zbraní čtrnáct osob a více než dvě desítky zranil. Vlastnit oprávnění a zbraň už přestalo být výsadou vojáků a policistů. Za pětatřicet let se pravidla, za kterých můžete získat zbrojní „řidičák“, v podstatě nezměnila. V devadesátkách stačilo razítko od praktického lékaře, pak jste už jen zaplatili správní poplatek policii a mohli jít směle na nákupy. Později přibyly alespoň testy teoretické a odborné způsobilosti a praktické zkoušky včetně střelby.

Více přísnosti u lékařů by neškodilo
Jak ukázal masakr na filozofické fakultě, uvědomují si mnozí laici i odborníci, že psychotesty by možná některým excesům, kdy se majitelem zbraně stane nevyrovnaný jedinec, zabránily.

Navíc by ten lékař, který dává konečné razítko, měl mít přístup k informaci, zda se žadatel neléčí či neléčil u psychiatra. „Lidé by si přáli zpřísnit právní úpravu pro nabývání a držení střelné zbraně a současné podmínky pro získání zbrojního průkazu považují za příliš snadné,“ vysvětluje Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK, která zjišťovala názor veřejnosti na zavedení povinných psychotestů a vztah Čechů k ozbrojování obecně.

Liberální Česko, psychotesty by ale měly být povinné
Se současnými podmínkami nabývání a držení střelných zbraní jsou spokojené asi dvě pětiny dotazovaných, naopak dvě pětiny by byly pro přísnější opatření. Pětina v tom nemá jasno. K možnosti ozbrojit se jsou Češi jako celek poměrně svobodomyslní, zákaz držet střelnou zbraň by chtělo necelých třicet procent lidí.

„Ale pro povinné zavedení psychotestů se vyslovilo takřka devadesát procent respondentů,“ připomíná Švalbová. Takřka tři čtvrtiny Čechů by byly rády, kdyby byly i přísnější lékařské prohlídky, a polovina by prosazovala právo policie zadržet v odůvodněných případech dotyčnému zbraň.

S povinností psychických testů pro žadatele i stávající majitele zbrojáků nesouhlasí odborníci. Problém je údajně ve zdravotnických kapacitách. „Pokud by každých pět let museli absolvovat povinné psychologické vyšetření, bylo by to více než 63 tisíc vyšetření ročně,“ říká Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Naráží na nedostatek psychiatrů a psychologů. Proti je i odborná Psychiatrická společnost. „Jednorázové psychiatrické vyšetření by nepřispělo ke zvýšení bezpečnosti v naší zemi,“ píše se v jejím prohlášení.

Souhlasíme s lepší evidencí, jaké zbraně lidé mají doma

Zbraň držená osobou s výcvikem nepředstavuje nebezpečí. To je jeden ze závěrů nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK na téma Češi a zbraně, jejich povolování a držení.

  • Co nám například vadí? Důvody nespokojenosti jsou zejména nedostatečné prověření psychického stavu žadatele, benevolentní pravidla pro získání zbrojního průkazu a chybějící kontinuální kontrola držitelů zbrojních průkazů.
  • Spokojení s právní úpravou pro ozbrojování jsou častěji lidé, kteří ji detailně znají, a naopak nespokojení jsou častěji lidé, kteří ji znají jen zběžně nebo vůbec. To souvisí patrně s tím, že právní úpravu znají častěji lidé, kteří měli motivaci se s ní seznámit (zájem o téma, zájem o zbrojní průkaz nebo vlastnictví zbraně) a jejichž vztah k tématu je tudíž pozitivnější.
  • Nespokojenost s právní úpravou lze tedy chápat jako vnímání jejích důsledků a dopadů na život ostatních, a ne jako nespokojenost se zněním zákona. Jedním z těchto důsledků byla
  • i loňská tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
  • Názor veřejnosti na zavedení povinných psychotestů agentura STEM/MARK zjišťovala už v roce 2011, kdy s ním souhlasilo 94 procent oslovených.

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz

Hlavní zprávy

Co bude se Supermanem? Kvůli autorským právům ho mohou klidně zakázat

vydáno 8. února 2025  13:00

Mohou kvůli autorským právům Muže z oceli reálně zakázat? Dopadneme jako Australané a Briti? Doplatí Česko na dědice slavného kreslíře? Odpověď na tyto...  celý článek

Sláva Ukrajně! První březnový den se Juliska převleče do modré a žluté

vydáno 8. února 2025  7:00

Lubomír Horák je bývalý voják, účastník zahraničních misí. Nyní má v hledáčku charitativní běh, který nazval RUN4UKR. „Přihlášení běžci symbolicky poběží...  celý článek

Nepohodlné památky i historické části Prahy. Osm míst, které bychom si mohli odpustit

vydáno 7. února 2025  16:24

Praha je krásné město plné historie, kultury a fascinující architektury. Nicméně, stejně jako v každé velkoměstě, existují místa, která nejsou pro...  celý článek

Horor s Hugh Grantem bude brzy online. Manželku v něm mladé misionářky vyhlížejí zbytečně

Strážce streamu
vydáno 7. února 2025  14:00

STRÁŽCE STREAMU Čarodějnice (2015), Děsivé dědictví (2018) nebo Slunovrat (2019). Počiny stále hvězdnějšího studia A24 nebývají vždy brilantní. Jako o originálních, či...  celý článek