Novela zákoníku práce přináší řadu klíčových změn – delší zkušební dobu, zkrácení výpovědní lhůty, vyšší podporu v nezaměstnanosti, garanci návratu na původní pozici po rodičovské a možnost brigád pro děti od 14 let. Změny cílí na větší flexibilitu a ochranu zaměstnanců i zaměstnavatelů. Novela, kterou koncem dubna podepsal prezident Petr Pavel, má taky zpružnit trh práce a motivovat zaměstnance změnit pracoviště, ve kterém nejsou příliš spokojeni.
„Češi se často obávají změnit zaměstnání a dávají přednost jistotě, i když jim práce nevyhovuje. Při současném nastavení podpory v nezaměstnanosti je to pochopitelné. Lidé mají závazky, děti, hypotéky a nemohou si dovolit zůstat bez příjmu. Stávající systém podpory v nezaměstnanosti není dobře nastaven. Chceme motivovat lidi, aby hledali lépe placenou a kvalitnější práci, a nemuseli brát tu první, která se naskytne,“ uvedl k novele ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
1) Prodloužení zkušební doby
Jednou z nejvíce rezonujících změn v rámci novely zákoníku práce je navýšení maximální délky zkušební doby. A to u běžných zaměstnanců ze tří měsíců na čtyři a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích.
Podle současného zákoníku práce není zkušební doba povinná. Zaměstnanec a zaměstnavatel se na ní musí dohodnout. Doba „zkušebky“ se také může ještě prodloužit například v případě krátkodobějšího onemocnění nového zaměstnance. A to o ty dny, kdy nebyl schopen vykonávat práci. Maximálně je to však 14 dní, pak už může být zaměstnavatelem propuštěn.
2) Zkrácení výpovědní doby
V momentě, kdy je doručena výpověď zaměstnavateli, či zaměstnanci, běží dvouměsíční výpovědní doba. Nyní začíná až od prvního dne následujícího měsíce. Výpovědní doba by mohla v jistých případech trvat dokonce jen jeden měsíc. Takovou lhůtu by mohl uplatnit zaměstnavatel v případě, kdy se zaměstnanec na pracovišti choval nevhodně, nebo i přes upozornění nadřízených si neplnil povinnosti.
3) Změna podpory v nezaměstnanosti
Novela zvyšuje podporu v prvním období nezaměstnanosti na 80 procent (dosud 65 procent) předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku, což by v roce 2025 odpovídalo 36 086 korunám (nyní maximální výše činí 26 163 korun). Ve druhém období zůstane podpora na 50 procentech, zatímco ve zbývající části podpůrčí doby se sníží ze 45 procent na 40.
Mění se i délka podpory s ohledem na věk nezaměstnaného. Ve věkové kategorii do 52 let trvá první období podpory (80 procent předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku) dva měsíce, druhé dva měsíce a třetí jeden. U věkové kategorie nad 52 – 57 let jsou to v prvním období tři měsíce, ve druhém také tři a ve třetím období dva měsíce. Pro lidi nad 57 let jsou to tři měsíce v prvním i druhém období a ve třetím je to pět měsíců.
„Cílem těchto změn je poskytnout lidem v prvních dvou až třech měsících nezaměstnanosti lepší finanční podporu, aby měli dostatek času na hledání lépe placené práce a nebyli nuceni kvůli finančním tlakům přijmout první dostupnou nabídku. Právě dva až tři měsíce obvykle trvá, než si člověk najde nové zaměstnání,“ doplnil Jurečka.
Nárok na tuto podporu však nemá každý. Žadatel ji dostane v případě, že v uplynulých dvou letech odpracoval minimálně 12 měsíců a během této doby si platil sám, nebo zaměstnavatel, důchodové pojištění. Nárok na podporu tak mohou mít nejen zaměstnanci, včetně těch, kteří dali výpověď sami, ale také podnikatelé. A to pokud přerušili, či ukončili svou činnost. Dotyčný nesmí pobírat starobní důchod.
4) Návrat na totéž místo po rodičovské dovolené
Novela má zaručit zaměstnanci na rodičovské, že mu zaměstnavatel bude muset dát stejné pracovní místo, které vykonával před odchodem. Tato možnost platí maximálně do věku dvou let dítěte.
Úprava může mít i svá negativa. „Pracovník se totiž může vrátit na původní místo, ale druhý den mu může být zadána jiná práce, která je v souladu s pracovní smlouvou. V praxi by to tedy vypadalo tak, že zaměstnankyně má v pracovní smlouvě druh práce účetní a vykonává pozici vedoucí mzdové účtárny. Díky novele by se po ukončení rodičovské a před druhými narozeninami dítěte vrátila na svou pozici. Zaměstnavatel však může zjistit, že mu chybí například účetní, a jestliže má dotyčná ve smlouvě uvedenu pouze pozici účetní a ne vedoucí mzdové účtárny, může ji tuto práci přidělit,“ přiblížil pro deník Metro Petr Hůrka, který přednáší o pracovním právu na Právnické fakultě Masarikovy Univerzity v Brně a podílel se na podobě flexibilní novely.
Původní plat, či mzda však zůstane stejná. Pokud navíc došlo k navýšení výplaty pro ostatní zaměstnance, má na to stejné právo.
Nyní má dotyčný po rodičovské zaručeno pouze to, že bude přijat na místo podobné, kde bude dělat práci, kterou má v původní smlouvě. V případě, že se zaměstnanec vrátí už po skončení mateřské dovolené a nevyužije tedy následnou rodičovskou, má nárok na stejnou pozici.
Zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, budou mít garantovaný návrat na původní pracovní pozici a stejné pracoviště. To posiluje práva oproti předchozí úpravě, kdy garance platila jen po mateřské dovolené.
5) Brigáda od 14 let
Další změnou je umožnění sezonní brigády o letních prázdninách pro čtrnáctileté. Mělo by se jednat se o lehké práce, které nemají dospívajícímu škodit zdraví, morálce nebo vzdělávání – například administrativní práce. Před podepsáním pracovní smlouvy bude nutné přiložit písemný souhlas rodičů.
6) Náhrada při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů
Zaměstnanci, kteří ukončí pracovní poměr kvůli dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti (např. kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání), nově obdrží zvláštní náhradu. Ta bude hrazena ze zákonného pojištění zaměstnavatele a odpovídat 12násobku průměrného měsíčního výdělku.
7) Kratší odpočinek při krizových zásazích
V mimořádných situacích, které vyžadují okamžitý zásah (např. obnova dodávky elektřiny), bude možné zkrátit minimální denní odpočinek na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den.
8) Rozšíření započitatelné praxe
Do započitatelné praxe ve veřejných službách a správě se nově bude počítat:
a) Doba péče o dospělou blízkou osobu závislou na pomoci ve stupni III nebo IV
b) Doba doktorského studia
Tato praxe může ovlivnit zařazení zaměstnanců do platového stupně a výši jejich platu.
9) Volno při úmrtí blízké osoby nově v rozsahu celých dnů
Podle novely již nebude nutné prokazovat, že zaměstnanec na pohřbu strávil pouze „nezbytně nutnou dobu“ – volno bude poskytováno v rozsahu celých dnů. V případě úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance přibude možnost čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů.
10) Volno při hledání nového zaměstnání
Nově se bude zohledňovat důvod ukončení pracovního poměru. V případě výpovědi nebo dohody ze sankčních důvodů (např. porušení pracovních povinností nebo nesplnění předpokladů) se výpovědní doba zkrátí na polovinu, přičemž tomu bude odpovídat i poloviční rozsah pracovního volna na vyhledání nového zaměstnání oproti ostatním případům. Ve všech ostatních případech zůstane zachován čtyřdenní rozsah pracovního volna.
Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě Úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb Úřadu práce.
11) Náhrada mzdy za den konání svatebního obřadu
Při čerpání pracovního volna v rozsahu dvou dnů bude náhrada mzdy nově poskytována za den konání svatebního obřadu. Dosud nebylo jednoznačně stanoveno, ke kterému dni se má náhrada vztahovat, což způsobovalo problémy zejména u zaměstnanců s rozdílnou délkou směn. Pokud zaměstnanec čerpá pouze jeden den volna (například když svatba připadne na víkend), náleží mu jako dosud náhrada mzdy za tento jediný den.
12) Volno při doprovodu blízkého do zdravotnického nebo školského zařízení
U překážky v práci z důvodu „doprovodu“ se doplní vyjádření „a zpět“, aby bylo jednoznačně stanoveno, že pracovní volno zaměstnanci náleží nejen při doprovodu blízké osoby do zdravotnického zařízení nebo školského poradenského zařízení, ale i při jejím doprovodu zpět.
13) Rozšíření vlivů při znemožnění cesty do zaměstnání
U překážky v práci „Znemožnění cesty do zaměstnání“ (týkající se těžce zdravotně postižených zaměstnanců) se vyjasní, že za relevantní znemožnění cesty je třeba považovat nejen povětrnostní vlivy, ale také živelní události či jiné obdobné mimořádné události. Nutnost této změny ukázaly mimo jiné nedávné povodně, kdy vznikaly dohady o tom, zda tyto situace spadají pod dosavadní právní úpravu.
