Co vás původně přivedlo k přestavbám dodávek – bylo to spíš technické nadšení, nebo touha po svobodě?
K přestavbám nás přivedla vlastní zkušenost z cest. V roce 2018 jsme se s celou rodinou vydali na roční cestu obytným autem po evropských ekofarmách, kde jsme pracovali jako dobrovolníci. V obytném autě jsme tehdy strávili celý rok a měli možnost vidět i vyzkoušet spoustu různých řešení. Už před odjezdem jsme si náš tehdejší obytný vůz lehce upravili, aby nám v něm bylo dobře a působil víc jako domov. Během cesty jsme ale postupně zjišťovali, co skutečně funguje a co bychom při takovém způsobu cestování udělali jinak. Tyhle zkušenosti se pak naplno promítly po návratu, kdy jsme si pořídili další obytné auto v tak špatném stavu, že jsme ho místo rekonstrukce postavili celé znovu.
A tady přišel zlom?
Oslovila nás majitelka dodávky, jestli bychom podobnou vestavbu dokázali postavit i pro ni. Po první realizaci následovaly další tři vestavby pro její půjčovnu a postupně se začali ozývat další lidé. NarubyVans tak vznikl přirozeně, bez původního podnikatelského záměru – jako pokračování toho, co jsme žili.
Zkušenost je tedy k realizaci přestaveb nejcennější?
Pro nás je důležité, aby výsledek nebyl jen hezký na pohled, ale především funkční v každodenním používání. Zároveň vždy vycházíme z konkrétního způsobu cestování daného zákazníka. Je velký rozdíl navrhovat auto pro příležitostné výlety na pár dní nebo týdnů a stavět dodávku pro někoho, kdo se v ní rozhodne žít a cestovat dlouhodobě. Právě tyto rozdíly se snažíme v návrzích co nejlépe zohlednit.
Co bylo nejtěžší na rozhodnutí opustit klasický život a dělat vanlife projekty naplno?
V té době jsme byli hodně vnitřně rozhodnutí a celý ten krok nám dával smysl v kontextu toho, kde jsme se jako rodina nacházeli. Co ale těžké bylo, byl pocit zodpovědnosti – především vůči dětem. Naše dvojčata byla tehdy ještě velmi malá a řešili jsme, jestli jim tím, že vyrážíme na cesty, nebereme domov a stabilní zázemí. Právě proto jsme se snažili i z tehdejšího starého obytného auta vytvořit skutečný domov, místo, kde se budou cítit bezpečně a dobře. Pro spoustu lidí to tehdy bylo nepochopitelné rozhodnutí a s tím se pojily další pochybnosti a obavy. Dnes je situace úplně jiná. Vanlife a cestování s dětmi už nejsou nic neobvyklého a existuje spousta rodin, které se na podobnou cestu vydávají. Když se dnes někdo rozhodne vyrazit, má kolem sebe mnohem víc příkladů a podpory, než jsme měli my tehdy.
Jak byste popsali filozofii NarubyVans – co je vaše největší konkurenční výhoda?
Naše filozofie je vlastně jednoduchá – dělat to, co sami žijeme a co nás baví, a sdílet to s ostatními co nejpoctivěji, jak umíme. Nestavíme dodávky podle trendů nebo tabulek, ale podle reálného života na cestách. V Česku nás, kteří se přestavbám dodávek věnujeme, není zas tolik a každý z nás staví trochu jinak. Máme proto i jiné zákazníky a jiné cílové skupiny. K nám přicházejí lidé, které oslovuje kombinace funkčnosti a pocitu domova. Často říkám, že stavíme takové malé chatičky na kolech – používáme přírodní materiály, máme rádi dřevo, teplo a atmosféru, ve které se člověk cítí dobře. Zároveň si ale zakládáme na tom, aby za tím vším stály kvalitní a promyšlené technologie. Pro nás není rozpor mít interiér, který působí jako domov, a zároveň dodávku, která technicky obstojí i při náročnějším cestování. Právě tahle kombinace je naší největší konkurenční výhodou.
Můžete popsat váš standardní proces přestavby od první konzultace se zákazníkem až k předání hotového vozu?
Celý proces začíná úvodní konzultací, kdy si se zákazníkem vyjasníme základní představu o vestavbě, způsobu využití dodávky a možnostech konkrétního auta. Od toho se pak odvíjí volba technologií i celkové řešení interiéru. Po potvrzení spolupráce jdeme víc do detailu. Společně si upřesníme priority a požadavky, ladíme dispozici, technologie, umístění oken i materiály a barevnost interiéru. Neřešíme jen funkčnost, ale i to, aby se zákazník v dodávce cítil dobře a aby mu prostředí dávalo smysl i dlouhodobě. Na základě toho připravíme návrh uspořádání a technického řešení, který se zákazníkem postupně dolaďujeme a společně odsouhlasíme. Následuje samotná přestavba dodávky, během které zákazníka průběžně informujeme a posíláme fotografie z výroby. Po dokončení zajistíme veškeré legislativní formality a schválení vozu jako obytného speciálu.
Jaké jsou podle vás nejčastější chyby, které lidé dělají při plánování obytné dodávky?
Jedna z nejčastějších chyb je, že lidé plánují obytnou dodávku spíš podle inspirací z internetu než podle toho, jak ji budou skutečně používat. Často chtějí mít všechno, aniž by si ujasnili, jestli to opravdu potřebují.
Další častou chybou je podcenění způsobu cestování. Setkáváme se také s tím, že lidé řeší hlavně technologie a výkon, ale méně už každodenní praktické fungování – úložné prostory, pohyb v interiéru, světlo nebo atmosféru. Přitom právě tyhle detaily často rozhodují o tom, jestli se člověk v dodávce cítí dobře i po delší době.
Do jakých konkrétních technologií se vyplatí investovat?
Právě tady se nejvíc ukazuje výhoda vestaveb na míru. Neexistuje jedna univerzální odpověď. Všechno se odvíjí od toho, jak chce zákazník dodávku skutečně používat. Zároveň ale vždycky existuje určitý standard kvality, pod který nejdeme – ať už jde o izolaci, elektroinstalaci nebo celkové technické řešení. I kdyby na tom zákazník trval, některé věci prostě neděláme, protože víme, že by dlouhodobě nefungovaly. Na čem ale trváme vždy, je alespoň nějaká forma toalety. Považujeme ji za základ udržitelného cestování obytnými auty. Používáme kompostovací toalety, které dávají víc svobody a zároveň jsou šetrné k místům, kam lidé cestují.
Jak vybíráte materiály pro vestavby, aby byly odolné, lehké a efektivní? Výběr materiálů je pro nás klíčovou součástí celé vestavby. Začínáme vždy u přírodních materiálů, hlavně u dřeva, protože vytváří atmosféru domova a je nám dlouhodobě blízké. Stejný důraz klademe i na povrchové úpravy – používáme laky a barvy, které dávají smysl nejen esteticky, ale i z hlediska zdraví a dlouhodobého používání. Zároveň vybíráme materiály, které zvládnou reálné podmínky na cestách – změny teplot, vlhkost i vibrace při jízdě. Hlídáme hmotnost, která je u dodávek zásadní, ale vždy v kombinaci s praktičností v každodenním používání. Nehledáme extrémy, ale rozumný kompromis mezi lehkostí, pevností a životností. Velmi důležitá je pro nás také opravitelnost a udržitelnost. Pracujeme s materiály, které dávají smysl dlouhodobě, dají se dobře udržovat a v případě potřeby i opravit, místo aby se musely celé nahrazovat. Výběr materiálů pak vždy přizpůsobujeme konkrétnímu autu – jeho velikosti, počtu cestujících a celkovému konceptu vestavby. Někdy máme větší volnost, jindy je hmotnost jednou z hlavních priorit, ale základ zůstává stejný: materiály, které fungují a obstojí v čase.
Máte nějaký oblíbený typ dodávky nebo konfiguraci, kterou doporučujete zákazníkům nejčastěji?
Vyloženě jeden oblíbený typ dodávky nemáme, protože vždy záleží na tom, jak a pro kolik lidí má auto sloužit. Pokud se ale podíváme na praxi, nejčastěji stavíme vestavby do Fiat Ducato, případně do Citroënu Jumper. Není to náhoda – jsou to auta, která jsou pro vestavby velmi dobře uzpůsobená a dlouhodobě se osvědčují. Velikost dodávky vždy doporučujeme podle konkrétních potřeb zákazníka. Vestavba je velká investice a dává smysl ji dělat do auta, které je v dobrém technickém stavu a nemá vysoký nájezd. Vestavba auto zhodnocuje, ale zároveň je škoda ji stavět do vozu, který má už nejlepší léta za sebou. V tomhle ohledu se Fiat Ducato dlouhodobě ukazuje jako velmi dobrý základ.
Jak řešíte technické aspekty jako elektroinstalace, vodní systémy nebo vytápění v malém prostoru?
Existuje široká nabídka technologií, které jsou přímo určené pro malé prostory a dlouhodobě se v praxi osvědčují, a právě s těmi pracujeme i my. Technologie nikdy neřešíme izolovaně, ale jako jeden funkční celek. Důležitá je pro nás bezpečnost, jednoduchost ovládání a spolehlivost v každodenním používání. Nejde o to mít v dodávce co nejvíc techniky, ale aby všechno spolu dobře fungovalo.
Když někdo přijde s prázdnou dodávkou – jaký reálný rozpočet si má připravit pro kvalitní vestavbu?
Rozpočet je pro většinu lidí samozřejmě velmi důležitá otázka, ale zároveň se na ni nedá odpovědět jednou konkrétní částkou. Záleží na velikosti dodávky, zvolených technologiích i na nárocích samotného zákazníka. Někdo hledá jednoduché a funkční řešení, jiný si plní životní sen a má vyšší očekávání i rozpočet. Obecně se ale dá říct, že pokud má jít o kvalitní vestavbu, která splňuje základní standardy bezpečnosti, funkčnosti a dlouhodobé použitelnosti, reálný rozpočet začíná zhruba pod hranicí jednoho milionu korun. Pod tuto úroveň už je velmi těžké udržet kvalitu, na které bychom byli ochotni se podílet.
Můžete popsat nejzajímavější nebo nejnáročnější projekt, který jste realizovali?
Každý projekt, který děláme, je svým způsobem zajímavý i náročný, protože vždy vzniká na míru konkrétním lidem. Pokud bych ale měl zmínit něco opravdu výjimečného, tak úplné začátky NarubyVans. Tehdy jsme realizovali vestavbu do autobusu, což byl doslova dům na kolech. Bylo to technicky i koncepčně úplně jiné zadání než klasická dodávka a dodnes na ten projekt vzpomínáme jako na jeden z nejzajímavějších.
Velkou výzvou pro nás byla také první série tří vestaveb pro půjčovnu obytných dodávek. Nešlo jen o samotnou stavbu, ale i o to, aby auta dlouhodobě obstála v intenzivním provozu. Půjčovnu jsme pak určitou dobu sami provozovali, takže jsme si všechny tyhle zkušenosti ověřili i z druhé strany. Pokud jde o vyloženě nejnáročnější projekt, který by zásadně vybočoval, tak ten možná teprve přijde.
Jak vnímáte současný vanlife trend v Česku a jak se podle vás liší od zahraničí?
Obytným autem cestujeme už více než dvacet let a za tu dobu je ten vývoj hodně vidět. Když jsme začínali, drtivá většina lidí cestovala v klasických obytných autech a obytné dodávky, tedy vestavby, byly spíš výjimkou. Dnes je naopak vidět výrazný nárůst právě vestaveb do dodávek, což je jeden z hlavních trendů posledních let. Zároveň roste celková obliba tohoto způsobu cestování. To s sebou samozřejmě přináší spoustu pozitivního, ale i určité výzvy a méně příjemné stránky, které je potřeba řešit. Pokud bych měl srovnat vanlife trend v Česku se zahraničím, tak alespoň podle našich zkušeností z cest dnes žádný zásadní rozdíl nevidím. Český vanlife je v současnosti velmi podobný tomu zahraničnímu.























