Přestože je lidský mozek mimořádně výkonný orgán, jeho schopnost zpracovávat informace v reálném čase je překvapivě omezená. V oblasti kognitivní psychologie se hovoří o takzvané pracovní paměti, kterou lze zjednodušeně přirovnat k mentální RAM. Právě ta určuje, kolik informací jsme schopni udržet a aktivně zpracovávat v jeden okamžik. Moderní výzkumy přitom ukazují, že jde jen o několik málo položek.
Výkon klesá, tlak roste
„Mozek má omezenou kapacitu pro to, co dokáže v jeden okamžik udržet a zpracovávat – nejde o nekonečný prostor. S rostoucím množstvím informací proto poměrně rychle klesá i výkon. Tento limit úzce souvisí s celkovým stavem organismu, nejen s funkcí mozku samotného.
V moderním prostředí pracovní paměť zatěžuje především neustálé přepínání mezi mnoha drobnými podněty – notifikace, multitasking nebo časté změny pozornosti,“ říká pro Metro Šlachta.
Z fyziologického hlediska je podle jeho slov tento režim náročný, protože každé přepnutí znamená aktivaci organismu a malou stresovou zátěž. „Při opakování během celého dne zůstává organismus v dlouhodobě zvýšené pohotovosti. V praxi pozorujeme, že ve dnech s vyšší mírou fyziologického stresu lidé častěji popisují horší soustředění a větší mentální zahlcení.
Operovat, nebo jen pozorovat? Novinka odhalí rizikovost mozkové výdutě |
Zjednodušeně řečeno, pokud je organismus přetížený, klesá i schopnost mozku efektivně pracovat. Proto dává smysl vrátit se k základům – kvalitnímu spánku, pravidelnému pohybu a stabilnímu dennímu režimu,“ dodává fyziolog. Na tuto problematiku upozorňuje i americký neurovědec Daniel Levitin, autor knihy The Organized Mind. „Pokaždé, když přepínáme mezi úkoly, mozek platí metabolickou cenu,“ vysvětloval před časem pro Americkou psychologickou asociaci. Právě neustálé přepínání podle něj patří mezi hlavní důvody, proč se lidé cítí mentálně přetížení.
Co se děje v mozku?
Pocit vyčerpání přitom často přichází i bez fyzické aktivity. Jak vysvětluje Šlachta, klíčový je režim, ve kterém mozek funguje. „Mozek sice nemění dramaticky svou spotřebu energie podle aktuální aktivity, mnohem důležitější je však režim, ve kterém funguje. Pokud jsme celý den ve stresu, pod tlakem nebo neustále přepínáme mezi úkoly, pracuje ve stavu zvýšené aktivace. To znamená vyšší zapojení systémů, které řídí pozornost, rozhodování a reakce na podněty. Zjednodušeně řečeno: Mozek musí ne přetržitě něco řešit, filtrovat a kontrolovat, i když tělo fyzicky odpočívá. Výsledkem je pocit vyčerpání i ve chvílích, kdy člověk jen sedí,“ dodává.
Muž žil roky v zajetí vtíravých myšlenek a rituálů, pomohla moderní stimulace mozku |
Tento stav souvisí s dlouhodobě zvýšenou aktivací stresových systémů a změnami v neurochemii mozku. Jinými slovy, problém často nespočívá v nedostatku energie, ale v tom, že ji organismus neustále vydává v režimu pohotovosti.
Základy, které rozhodují
Zlepšit kapacitu pracovní paměti není otázkou jednoduchého „tréninku mozku“. Podle odborníků jde spíše o vytvoření podmínek, ve kterých může fungovat efektivně. Kvalitní spánek je základ. Právě během něj dochází k obnově nervových systémů, které řídí pozornost a pracovní paměť. Pokud je spánek krátký nebo nekvalitní, jejich kapacita se reálně snižuje – člověk hůře udrží informace v hlavě, má problémy se soustředěním a častěji dělá chyby.
Tancem proti Parkinsonovi. Lekce pomáhají ztuhlým svalům, mozku i duši |
Stejně důležitý je i pohyb. Ne proto, že by přímo „trénoval paměť“, ale díky svému vlivu na regulaci stresových systémů a fungování mozku. Řada studií ukazuje, že lidé s pravidelným pohybem mají méně problémů se soustředěním a lépe zvládají mentální zátěž.
Mozek není stavěný na dnešní svět
Lidská mentální RAM tak není slabinou, ale evoluční vlastností. Mozek byl optimalizován pro prostředí, kde bylo potřeba rychle reagovat na omezené množství podnětů. V dnešní době však čelí permanentnímu přetížení. Výsledkem není jen nižší výkon, ale i chronický pocit únavy. Řešení přitom neleží v tom, jak zrychlit mozek, ale spíše v tom, jak snížit množství podnětů a vrátit se k základu fungování lidského organismu.
Na limity tohoto systému v současnosti narážíme čím dál častěji. Digitální prostředí nás nutí neustále přepínat mezi úkoly, reagovat na podněty a rozptylovat pozornost. Podle fyziologa a spoluzakladatele start-upu Elonga Radima Šlachty přitom nejde jen o problém koncentrace, ale o celkovou zátěž organismu.
Tři pilíře
|
