Od 1. ledna 2026 začal v Česku fungovat nový systém preventivních prohlídek. Klade větší důraz na včasné odhalování chronických onemocnění a individuální práci s rizikovými pacienty. Cílem je prodloužit dobu, po kterou lidé zůstávají zdraví a soběstační. Podle odborníků jde o krok správným směrem, zároveň ale upozorňují, že bez návaznosti na dlouhodobou a sociální péči zůstává změna pouze polovičním řešením.
„Zdravotní a sociální péče v Česku fungují jako dva oddělené systémy. To je neefektivní a neodpovídá realitě, kdy se zdravotní a sociální potřeby seniorů prolínají,“ upozorňuje epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Prevence prodlouží zdravý život. Demografii ale nevyřeší
Posílení prevence může podle odborníků zvýšit počet lidí, kteří zůstanou déle soběstační. Samotné stárnutí populace však neřeší.
„Bude přibývat starších osob a s tím i chronických onemocnění, která zvýší nároky na následnou péči. Pokud zdravotní a sociální systém nezačnou problém řešit společně, nový model prevence nedostatek kapacit nevyřeší,“ říká Jiří Dušek, provozní ředitel zařízení SeniorGarden.
Geriatrická péče je podle Prymuly v Česku odborně kvalitní, její dostupnost je však nerovnoměrná. Největším problémem zůstává struktura lůžek. „Máme nadbytek akutních lůžek, ale zoufale málo míst pro dlouhodobou péči a pro seniory obecně. Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou a demencí se navíc přesouvá do privátní sféry. Pozitivní je alespoň nedávné zlepšení úhrad, které může kapacity rozšířit,“ dodává.
Chybí desetitisíce míst v domovech
Podle odhadů dnes v Česku chybí zhruba 40 tisíc lůžek pro seniory. Do roku 2030 by deficit mohl vzrůst až na 60 tisíc. „To jsou alarmující čísla. Současný systém bez zásadních změn nebude fungovat,“ upozorňuje Dušek. Praxe ukazuje, že poptávka převyšuje nabídku i v soukromém sektoru. Nové zařízení ve Velké Bíteši s kapacitou 128 míst bylo zaplněné ještě před otevřením — přestože nedaleko funguje další domov.
Podobný vývoj podle odborníků čeká i Evropu. Ve Spojených státech se již nyní mluví o nedostatku lidí, kteří by o seniory pečovali kvůli prudkému nárůstu demence.
Domácí péče má své limity
Podpora domácí péče a soběstačnosti seniorů je dlouhodobě správným cílem, naráží však na biologické hranice. „Domácí péče je ideální, dokud je senior alespoň částečně samostatný. U pokročilé demence je ale pobyt v zařízení nutností. Nejde o selhání rodiny, ale o hranice lidských možností,“ říká Dušek.
Dlouhodobá péče o těžce nemocného seniora často vede i k poškození zdraví pečujících. „Pokud nedojde včas k umístění do vhodného zařízení, vznikají další pacienti — pečující přicházejí o vztahy i vlastní zdraví,“ dodává.
Výstavbu brzdí legislativa i organizace
Rozšiřování kapacit naráží také na administrativní překážky. Největší problém představuje nejasná klasifikace staveb. „Není jednotné, zda jde o zdravotnické zařízení, nebo ubytovací objekt. Záleží pak na konkrétním úřadě. Chybí jasně stanovený materiálně-technický standard,“ popisuje Dušek.
Veřejné projekty narážejí navíc na složitý povolovací proces, dlouhé soutěže i otázku budoucího provozovatele. „Už při přípravě projektu je nutné řešit personál, financování i dlouhodobou udržitelnost služeb,“ vysvětluje Zdeněk Fiala z fondu ESG SeniorCARE.
Bez spolupráce státu a soukromníků to nepůjde
Podle odborníků nemůže ani soukromý sektor nahradit systémovou roli státu. „Smyslem odpovědných investic je veřejnou infrastrukturu doplňovat, ne ji nahrazovat. Klíčová je spolupráce státu a soukromého sektoru a skutečné propojení zdravotní a sociální péče,“ uzavírá Fiala. Změny v prevenci tak mohou prodloužit zdravý život, samy o sobě však problém stárnutí populace nevyřeší. Bez zásadní reformy dlouhodobé péče hrozí, že kvalitní zdravotnictví nebude mít kam pacienty předat — a že péče o seniory se stane jednou z největších sociálních výzev příštích let.
