Příběh o elitních policistech se chýlí ke konci. Vrahy novináře Kuciaka v něm však nedopadnou

Všechno zlé je za televizním sklem, zpívá se v úvodních titulcích slovenského kriminálního seriálu Za sklom. V případě tohoto fenoménu, který si získal srdce milionů slovenských i českých diváků, to však již dávno neplatí. Zejména v jeho třetí a poslední řadě, jejíž předposlední díly budou moci diváci dnes zhlédnout na televizních obrazovkách stanice JOJ či později na webu, se totiž tvůrci zcela nepokrytě inspirují tvrdou realitou. V seriálu se tak pojednou odehrávají takové zlomové události posledních let, jakými byla vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, nešetří se ani počtem politiků, podnikatelů a dalších hodnostářů, jejichž jména i chování zde nápadně připomínají skutečné slovenské osobnosti.

„Ve třetí řadě jsme opravdu vyhodili zbytečné akční scény a dá se říci, že i na objednávku diváků jsme stvořili velkou analogii se současnou situací na Slovensku. Už ve druhé řadě nás diváci stále upozorňovali na to, že v seriálu poznávají některé osoby z nejvyšších míst,“ nechal se v pořadu Noviny 12 před několika dny slyšet představitel jednoho z dvojice hlavních hrdinů – detektiva Nora Višvádera – herec Ján Koleník.

Podle něj se se scenáristé Valéria Schulczová a Roman Olekšák do své práce pustili tak poctivě, že upravovali scénáře za pochodu. Vyšetřování smrti novináře je totiž stále velmi živá kauza. „Vražda novináře je jedna z několika dějových linek, které se musely přizpůsobovat. Máme zde ovšem i velmi silnou linku fiktivní. I já s Tomášem Maštalírem (v seriálu hraje kolegu Maxa – pozn. redakce) jsme vlastně fiktivní. I když je pravda, že na začátku jsme z předobrazů skutečných policistů vycházeli,“ dodává Koleník a vysvětluje, že právě z úcty k realitě nemůže a ani nesmí jeho postava na konci seriálu vrahy novináře vypátrat.

Bývalý šéf vlády i domnělý vrah Kuciaka
Detailně promyšlená kriminálka opět nabízí pohled za sklo událostí inspirovaných skutečností. Tak oficiálně hovoří o svém seriálu zástupci jeho domovské slovenské stanice.

V jeho první řadě, která se dočkala odvysílání také na české stanici – televizi Prima, detektivové Maxo a Noro honili populárního českého herce Jiřího Bartošku. Zatímco u něj byste jeho reálný předobraz hledali na Slovensku marně, u jiných postav zejména v posledních dvou řadách tomu tak není. V seriálu tak vystupuje například postava podnikatel Voznera (v podání herce Maroše Kramára), která je podezřelá z objednání vraždy novináře. Ta nápadně připomíná Mariána Kočnera, jenž u našich východních sousedů čelí podobnému obvinění. „Maroš Kramár si svou postavu užívá. Nejvíc nás pobavil komentář: Hraje tak dobře a přesvědčivě, že ho mám chuť přes obrazovku poplivat,“ napsal na facebookovém fanouškovském profilu seriálu jeho správce.

Postava Šéfa v podání Romana Luknára pak jasně odkazuje na bývalého předsedu vlády Roberta Fica. Srbský herec Predrag Bjelac zde hraje postavu Tonina Badaly, jenž má připomínat mafiána Antonina Vadalu. Podobných postav jsou v Za sklom desítky. „Dlouhá léta nadáváme na slovenské seriály, že jsou mimo realitu a zbaběle opatrné v zobrazení politiky. Nyní někdo konečně natvrdo a otevřeně pojmenoval realitu, v níž všichni žijeme,“ píše slovenský web dennikn.sk.

Vidí Slováci i trávu růst?
Za sklom si na portálu československé filmové databáze csfd.cz drží krásných sedmdesát procent. To na tvorbu tuzemských či v tomto případě slovenských tvůrců není rozhodně malé číslo. Třetí série seriálu se na slovenském internetu stala jedním z nejdiskutovanějších televizních programů poslední doby. O Za sklom se však šířily také dezinformace. Například druhé řada, již Jojka vysílala před dvěma lety, měla posunuté datum premiéry. Zástupci televize tak učinili z obchodních důvodů. Seriál si díky odložení o pár měsíců zajistil mnohem vyšší sledovanost. Protože však na obrazovkách již běžel první díl, na který nenavázal další, mnoho Slováků začalo spekulovat o tom, že jde o komplot. Seriál podle některých až příliš upozorňoval na činnost některých lidí na Slovensku a televize se ho prý bála dál vysílat. Ta ale podezření z podlehnutí politickým tlakům odmítla. Podobně vznikaly dezinformace kolem zdánlivě nepochopitelné výměně herce, který hrál ministra vnitra. „Začalo se okamžitě spekulovat, že to bylo proto, že se příliš podobal bývalému ministru vnitra Kaliňákovi – a přestože klepům nemusíme uvěřit, zápletku by těžko někdo označil v politickém smyslu za extra odvážnou,“ okomentoval klepy na webu dennikn.sk redaktor Miloš Krekovič.

Co je fikce?
Seriál Za sklom, jenž bývá kritiky označován jako moderní antipolitická propaganda, obsahuje mnoho prvků, které jsou pochopitelně s velkou pravděpodobností pouze fantaziemi scenáristů. V seriálu se třeba řeší únos Vietnamce, jenž má souviset s bývalou slovenskou vládou, slovenští politici s velkou pravděpodobností nešňupali z nahých těl finalistek Miss Slovensko na bujarých party lajny koksu, navíc povzbuzováni moderátorem – italským mafiánem. Některé zlé věci se tak přece jen na Slovensku i nadále objevují stále jen za televizním sklem. Pouze je jich dle slov nadšených diváků seriálu stále méně.