Vzniká tak prostředí, v němž se vzdělávací šance dětí čím dál více prolínají s ekonomickou situací domácnosti.
Část rodin sáhla do úspor
Rodiče v současnosti běžně kombinují školní přípravu s externí podporou, a to od pracovních sešitů přes on-line testy až po individuální doučování. Právě individuální lekce jsou přitom finančně nejnáročnější položkou, následovanou nákupem specializovaných učebnic a cvičebnic. U části rodin se celkové výdaje vyšplhají do desítek tisíc korun.
Podle únorového průzkumu agentury Ipsos, realizovaného pro Provident Financial v rámci projektu Provident Barometr, financovalo svým dětem individuální či skupinovou přípravu 34 procent rodičů. V případě nízkopříjmových domácností si stejný krok mohlo dovolit pouze 25 procent rodičů.
Magistr ze studia videoher. Univerzita rozšiřuje nabídku programů, nově má obor Game Studies |
Zároveň platí, že 71 procent rodičů s nižšími příjmy muselo kvůli přípravě omezit jiné výdaje během roku – nejčastěji volnočasové aktivity, ale i běžné náklady domácnosti. Část rodin sáhla do úspor nebo si odpustila dovolenou (12 procent). V běžné populaci uvádí omezení jiných výdajů 57 procent rodičů.
Bezplatné kurzy pro 13 procent
Pouze 30 procent nízkopříjmových domácností uvedlo, že kvůli přijímacím zkouškám nemusely omezovat rozpočet. To naznačuje, že pro významnou část rodin nejde o běžný plánovaný výdaj, ale o citelný zásah do finanční stability.
Regionální rozdíly jsou patrné zejména ve výši investovaných částek. Více než 10 tisíc korun vydá za přípravu 10 procent rodičů celkově, v Praze je to pětina rodičů. V ostatních regionech Čech a Moravy přibližně devět procent. Bezplatné kurzy využívá v Praze asi 13 procent rodičů, zatímco mimo hlavní město zhruba pětina.
„Hlasuj pro mou dceru.“ Podvodné zprávy na WhatsApp ohrožují tisíce uživatelů. Na co si dát pozor? |
Systém a motivace rodin
Ředitelka Základní školy a mateřské školy Líšnice Alena Fialová upozorňuje na strukturální rozměr problému. „V posledních letech vidíme, že rodiny, které si to mohou dovolit, svým dětem hradí individuální či skupinovou přípravu. Ty z toho pak přirozeně těží. Současně ale platí, že právě tyto děti i jejich rodiče bývají více motivovaní k využívání veškerých dostupných bezplatných možností,“ konstatuje Fialová.
Podle ní současný model jednotné přijímací zkoušky vytváří tlak na intenzivní trénink testových strategií. „Jednotnou zkouškou jsme vytvořili past, ze které není úniku. Lze se naučit postupy i natrénovat rychlost a čím více času a peněz přípravě věnujete, tím vyšší je pravděpodobnost úspěchu. Testujeme sice studijní předpoklady, ale zároveň také schopnost intenzivně se na testy připravit a ochotu i možnosti rodičů investovat do přípravy čas či finanční prostředky,“ dodává ředitelka.
Reality show ovládnou televizní jaro. Startují Asia Express, Survivor i Extrémní proměny |
Podobně situaci vidí i Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial. „Pro nízkopříjmové domácnosti může být jakýkoliv neplánovaný výdaj problematický. Termín zkoušek na střední školu je sice daný, ale ne všem rodičům se tyto výdaje do rozpočtu vejdou. Ideální je, pokud se jim podaří ušetřit jinde nebo najít i levnější alternativy přípravy či kurzy zdarma. Často je nabízejí základní školy nebo městské části,“ vysvětluje analytik.
Co největší šance uspět
Dopad na rodinný rozpočet ilustruje například zkušenost samoživitelky Petry z Ostravska. „Jako samoživitelka obracím každou stokorunu. Vzdělání je pro mě prioritou a výběr střední školy podle mého názoru může zásadně ovlivnit budoucnost dítěte. Nechtěla jsem nic podcenit. Přípravné kurzy vnímám jako způsob, jak dát dceři co největší šanci uspět a stejné možnosti, jako mají ostatní děti. I když to pro nás znamenalo výrazně omezit jiné výdaje, méně peněz zbylo na kroužky, dovolenou, společné plány i na běžný chod domácnosti. Je to velký zásah do rozpočtu, ale člověk doufá, že dělá maximum,“ říká samoživitelka.
Fenomén shadow education
Česká zkušenost však není izolovaným jevem. V mezinárodní literatuře se pro rostoucí sektor soukromé přípravy používá pojem „shadow education“, v překladu stínové vzdělávání. Označuje systém placeného doučování a kurzů, které kopírují oficiální školní kurikulum a existují paralelně k němu.
Podle analýz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i řady akademických studií tento sektor roste zejména v zemích s vysokou mírou selektivity vzdělávacího systému a s důrazem na standardizované testování.
Sitcom Scrubs se po 17 letech vrací. Víme, kolik má nová série dílů a proč chybí údržbář |
V některých asijských zemích, například v Jižní Koreji nebo Japonsku, představuje příprava na přijímací zkoušky rozsáhlé odvětví s miliardovými obraty. Účast na soukromých kurzech je tam prakticky normou.
V Británii doučují třetinu dětí
Ani evropské země nejsou výjimkou. Ve Velké Británii podle organizace Sutton Trust využívá soukromé doučování přibližně třetina žáků. Studie zároveň ukazují, že děti z vyšších socioekonomických vrstev mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim rodiče takovou podporu zajistí. Vzniká tak mechanismus, který může reprodukovat nerovnosti mezi generacemi.
Výzkumy přitom potvrzují dvojí efekt. Na jedné straně může intenzivní příprava skutečně zvyšovat výsledky v testech, zejména tam, kde lze trénovat konkrétní typy úloh a časový management. Na straně druhé však dochází k posilování rozdílů mezi žáky podle ekonomického zázemí rodiny. Standardizované testy tak nepůsobí ve vzduchoprázdnu. Jejich dopad je úzce propojen s tím, jak jsou nástroje k přípravě dostupné a komu.
Je to investice
|
