Neustálé notifikace, rychlé přepínání pozornosti, pracovní tlak, hluk i neustálá dostupnost vytvářejí stav, ve kterém tělo jen obtížně přechází do režimu skutečné regenerace. Nervový systém tak zůstává příliš dlouho aktivovaný, i když fyzicky zrovna nic neděláme.
Tělo neumí být pořád ve střehu
Lidský organismus funguje ve dvou základních režimech. První z nich, sympatický nervový systém, aktivuje tělo k výkonu. Zrychluje tep, zvyšuje pozornost a připravuje organismus na reakci. Je důležitý a přirozený. Problém nastává ve chvíli, kdy v něm trávíme většinu dne.
Druhý režim, parasympatikus, naopak umožňuje regeneraci. Zpomaluje srdeční frekvenci, podporuje trávení, obnovu organismu a hlubší odpočinek. A právě do tohoto stavu se dnes mnoho lidí dostává čím dál méně.
Stres za volantem zabíjí. Nová aplikace učí řidiče zvládat krizové situace bezpečně |
Výzkumy ukazují, že chronický stres a dlouhodobé mentální přetížení mají přímý vliv na kvalitu spánku, soustředění i imunitní systém. Studie publikovaná v Neuroscience & Biobehavioral Reviews popisuje, že dlouhodobý stres může narušovat fungování nervového systému i schopnost organismu regenerovat a adaptovat se na zátěž. Právě proto nestačí „vypnout Netflix“. Tělo potřebuje skutečný signál bezpečí a klidu.
Co s tím? Ideální může být změna prostředí či teplo, díky němu se totiž rozšiřují cévy, uvolňuje svalové napětí a zpomaluje dech. „Lidé dnes často nepřicházejí do wellness fyzicky unavení, ale mentálně přehlcení,“ říká Michaela Matějovská z wellness Infinit Sen. „Jakmile se tělo dostane do tepla, bez telefonu a bez neustálých podnětů, velmi rychle se změní způsob, jakým člověk dýchá, přemýšlí i vnímá vlastní tělo,“ dodává.
Spíte dobře? Ne?
Důležitou složkou je ale i naprostý základ, tedy spánek. Během nočního odpočinku tělo nejen fyzicky a psychicky odpočívá, ale také se z mozku odplavují toxiny. Důležitá je ale nejen jeho délka, ale i kvalita. Můžete spát osm hodin, a přesto se cítit vyčerpaně. Ptáte se proč? Protože kvalita spánku závisí mimo jiné na hormonu melatoninu, který pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus. Jeho vyplavení dává tělu signál, že už je čas jít na kutě. Pokud jeho produkci narušuje modré světlo z mobilu, nepravidelný režim nebo stres, tělo se nedostane do hlubokých regeneračních fází spánku.
Stres utlumuje touhu, vzdaluje partnery, frekvenci sexu a spokojenost ve vztahu |
A máme tu i nechvalně známý hormon kortizol. Většina z nás si ho spojuje s nezdravým chronickým stresem, přibíráním na váze, vysokým tlakem a úzkostmi nebo právě se špatným spánkem. K životu ho však potřebujeme, například se bez něj ráno neprobudíme. Problémy přináší jeho nevhodně načasované vyplavování. Hladina kortizolu by měla být nejvyšší po probuzení a během dne postupně klesat, abychom večer s klidnou myslí usnuli. Pokud je tělo ve stresu nebo nemáte pravidelný spánkový režim, tento rytmus se postupně rozpadne. „Chronický stres narušuje přirozený hormonální cyklus a může vést k vyčerpání organismu,“ upozorňuje renomovaný sexuolog a gynekolog Pavel Turčan, který mimo jiné působí na pozici odborného ženského lékaře a sexuologa v poradně společnosti Vegall Pharma.
Jak na tuto situaci vyzrát? Ideálně kombinací pravidelného mírného pohybu, vyvážené stravy, zařazení hořčíku a omezení kofeinu po 14. hodině.
