Ačkoli svátek, který se slaví 28. října, připomíná vznik dnes již více než třicet let neexistujícího státu, patří k těm nejvýznamnějším. Spojen je s mnoha akcemi – například řada muzeí nabízí volný vstup nebo tematické prohlídky.
Kam 28. října vyrazit?
V Praze se lidé mohou vydat i na den otevřených dveří do Senátu či Poslanecké sněmovny, otevřeno bývá také mnoho dalších institucí.
Hned ráno 28. října probíhá v areálu Národního památníku na Vítkově pietní akt. V tento den bývají povyšováni důstojníci armády a bezpečnostních sborů do generálských hodností.
Udílení státních vyznamenání
Nejvýznamnější událostí je tradičně udílení státních vyznamenání prezidentem republiky. Den vzniku samostatného československého státu je rovněž jedním ze dvou řádových dnů.
Státních vyznamenání je hned několik, což určuje, zda je prezident smí udělit, nebo pouze propůjčit. Ocenění 28. října získává běžně několik desítek osobností – za zásluhy o stát, hrdinské činy či rozvoj demokracie, kultury a lidských práv.
Co svátek 28. října připomíná
Státní svátek Dne vzniku samostatného československého státu připomíná 28. říjen 1918. Právě tehdy zástupci nového Národního výboru československého zveřejnili provolání „Lide československý“ a zároveň schválili Zákon o zřízení samostatného státu československého.
Tyto dva texty daly vzniknout novému, na Rakousku-Uhersku nezávislému státu.
Prohlášení z října 1918 bylo výsledkem několikaleté snahy skupiny okolo vysokoškolského profesora a pozdějšího prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Trpělivá dřina a hozená svorka. Co předcházelo vzniku republiky |
Masaryk během první světové války cestoval po světě, přesvědčoval spojence o nutnosti rozpadu monarchie a seznamoval je s českými a slovenskými potřebami. U mocností Dohody prosazoval myšlenku společného státu a postupně si získal podporu Velké Británie, Francie i USA.
Pomohli také Štefánik a Beneš
Nebyl však sám. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil francouzský generál Milan Rastislav Štefánik a pozdější prezident Edvard Beneš. Společně založili prozatímní exilovou vládu, kterou z Čech podporovala organizace Maffie sdružující domácí odbojáře.
Československé legie
 |
Masaryk se do vlasti vrátit nemohl kvůli zatykači z roku 1915, z exilu ale působil dál – přednášel, psal a přesvědčoval politiky i veřejnost. Ke konci války už získal přísliby uznání nezávislosti od řady zemí, takže Československo bylo de facto uznáno ještě před svým vznikem.
Právem tak získal přízvisko Prezident Osvoboditel. Do vlasti se vrátil 20. prosince 1918 už jako prezident nového státu.
Až v roce 1930, k jeho osmdesátinám, Národní shromáždění schválilo mimořádný zákon č. 22/1930, obsahující jedinou větu: „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“
Jak vypadaly české země před rokem 1918
České země byly po téměř čtyři století součástí habsburské monarchie. Nespokojenost Čechů s postavením v říši narůstala, ale na samostatnost si troufalo pomýšlet jen málo lidí.
Změnu přinesla až první světová válka a rozpad Rakouska-Uherska. Monarchie byla vyčerpána, ekonomicky i vojensky oslabená. Císař Karel I., který po smrti Františka Josefa I. usedl na trůn, se sice snažil nabídnout větší autonomii, ale bylo už pozdě.
Konec monarchie urychlila i diplomatická nedorozumění – například nóta rakousko-uherského ministra zahraničí Gyuly Andrássyho z 27. října 1918 byla omylem pochopena jako kapitulace.
O den později, 28. října, se ve švýcarské Ženevě sešli představitelé Národního výboru s exilovými politiky a dohodli vznik nového státu. Večer pak bylo vydáno prohlášení Národního výboru – a Československo se zrodilo.
