Drobné gesto směrem k řidiči není jen otázkou slušnosti. Podle psychologů může napovědět něco o vaší osobnosti. Ale pozor, není to tak jednoduché. Poděkování řidiči je typickým příkladem takzvaného prosociálního chování, tedy jednání, které podporuje spolupráci a dobré vztahy mezi lidmi. Jde o neverbální signál: „Všímám si tě a vážím si toho, co jsi udělal.“
Psychologové tento princip spojují s normou reciprocity. Když pro nás někdo něco udělá, máme přirozenou potřebu reagovat. Třeba právě drobným gestem.
Čísla nelžou?
Co se mávání týče, existuje několik průzkumů, které se tomuto tématu v minulosti věnovaly. Jak kupříkladu před několika dny upozornil nationalgeographic.cz, česká webová mutace prestižního světového magazínu o přírodě, vědě, historii, kultuře a cestování, podle dotazníků více než šedesát procent lidí tvrdí, že řidičům děkuje vždy.
Pozorování v reálném provozu ale ukazují, že skutečné chování bývá o něco střídmější. Mezi tím, co si o sobě myslíme, a tím, jak se opravdu chováme, bývá poměrně velký rozdíl.
Co to říká o vaší osobnosti?
Výzkumy naznačují, že lidé, kteří častěji děkují, mívají vyšší míru přívětivosti. To je jedna z pěti základních osobnostních dimenzí. Jde o model takzvané velké pětky (více v boxu níže). Přívětiví lidé bývají vstřícní, spolupracující a citlivější k druhým. To ale neznamená, že kdo ruku nezvedne, je automaticky špatně vychovaný sobec. Do hry vstupuje řada dalších faktorů jako momentální nálada, spěch, roztržitost nebo prostě jen zvyk.
Velká pětka
|
Někteří odborníci se nebojí lidi na základě toho, jak děkují automobilům, roztřídit do konkrétních kategorií. Jsou to lidé citliví, tedy ti, kteří se vciťují do situace řidiče a ocení jeho gesto, i když jsou podle zákona povinni dát přednost. Chápou, že řízení ve městě může být stresující, a oceňují zdvořilé chování.
Pak jsou tu lidé, kteří se jednoduše chovají dobře. Byli vychováni nebo učeni být vděční za každodenní věci, ať už jsou jakkoli nevýznamné. Pro ně je vděčnost přirozeným způsobem společného života. Třetí kategorii tvoří „svědomití občané“. To jsou ti lidé, kteří se snaží udržovat harmonii ve veřejných prostranstvích. Chápou, že vzájemný respekt má obrovský význam.
Evoluce i kultura
Z pohledu evoluční psychologie mají podobná gesta hlubší význam. Drobné projevy uznání pomáhají budovat důvěru a soudržnost ve skupině. I ve velkém městě tak vlastně fungujeme na principech, které nás provázely tisíce let.
Zároveň je třeba počítat s kulturními rozdíly. Zatímco v tuzemsku je běžné krátké mávnutí nebo kývnutí hlavou, jinde se používají jiné formy nebo se podobné gesto vůbec neočekává.
Zebra jako zebra
|
