„Naším cílem je motivovat okolí, aby nebylo lhostejné a nebálo se lidi s podezřelým chováním oslovit,“ říká šéf Správy železnic Jiří Svoboda a dodává: „Zaměření a styl kampaně jsme vypracovali spolu s odborníky z Národního ústavu duševního zdraví, kteří chtěli rozšířit informace o typických vzorcích chování sebevrahů na nádražích a v jejich okolí a také rozšířit povědomí o Lince první psychické pomoci.“
Pozná i laik člověka, který zvažuje na nástupišti sebevraždu?
Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví mají s tématem sebevražd rozsáhlé zkušenosti. Z jejich zkoumání vyplývá, že lidi, kteří můžou mít sebevražedné úmysly, se často chovají podle určitého vzorce, a ten je ještě posílený prostředím. V praxi si tak skutečně i běžný cestující může všimnout člověka, který se trochu vymyká ostatním. Může to být jenom fanoušek železnice, ti také stojí na konci nástupiště a do vlaků nenastupují. U člověka, který uvažuje o sebevraždě, se ale specifických rysů přidává víc: Působí zamyšleně, smutně, odkládá svoje osobní věci na hromádku, často se na nádraží vrací. To jsou vzorce chování, kterých je dobré si všímat a na které upozorňuje společná kampaň NÚDZ a Správy železnic.
Jak se případně zachovat ve chvíli, kdy spatřím podezřelé chování?
Především je dobré sebrat odvahu a daného člověka oslovit. I v kampani říkáme, že někdy stačí navázat kontakt, pozdravit, zeptat se, jestli je všechno v pořádku. Díky kolegům z NÚDZ víme, že to může být klíčový moment, který daného člověka od černých myšlenek odvede. Pokud se nám něco nezdá, je dobré také oslovit personál Správy železnic. Je připraven pomoct.
Zkuste trochu popsat pozadí vzniku kampaně. Kde jste se inspirovali?
Správa železnic se tématu bezpečnosti věnuje dlouhodobě. Vypíchnout můžeme třeba naši loňskou kampaň Budeš nám chybět, kde jsme odrazovali od rizikového chování, třeba od přebíhání kolejí nebo šplhání na odstavené vagony. Dlouhodobě také děláme workshopy, kde dětem a mladým lidem vysvětlujeme, jak se na železnici chovat, aby vše bylo bezpečné. Není nám zkrátka jedno, co se děje na kolejích i v jejich okolí. U letošní kampaně jsme se inspirovali i v zahraničí a podobu jsme konzultovali s odborníky z Národního ústavu duševního zdraví.
Má načasování kampaně důvod? Statistiky totiž tvrdí, že nejvíce sebevražd je na jaře.
V létě je hodně oblíbené cestování vlakem, na cesty vyrážejí skupiny mladých lidí, na které je kampaň částečně cílená. Právě toho jsme chtěli využít.
Kde se s kampaní můžeme setkat? Má také on-line verzi?
V tuto chvíli je kampaň na několika desítkách větších nádraží Správy železnic. Vybírali jsme důležitá dopravní centra, aby se s tématem seznámilo opravdu co nejvíc lidí. Chceme ale využít i toho, že profily Správy železnic na sociálních sítích mají velký dosah, takže se kampaň v průběhu léta objeví i na nich.
Mimochodem, nedávno se dočkalo rozsáhlé rekonstrukce nádraží v Adamově na Blanensku. Nově tady jsou i kamery napojené na umělou inteligenci. Jak se zatím systém osvědčil? A může být i tohle cesta k bezpečnějšímu provozu?
Systém se osvědčil, byť zatím jde stále o zkušební provoz. Je to jednoznačně krok ke zvýšení bezpečnosti. Počítáme s tím, že do budoucna budou tyto typy systémů schopné samostatně vyhodnocovat i takové situace, jako je podezřelé chování lidí, kteří můžou mít sebevražedné úmysly. Umělá inteligence je rozpozná přesně podle zmíněných indicií, jako jsou typické vzorce chování.
