Řádění živlů. Pojišťovny vidí změny klimatu na statistikách. Po povodních teď vede vítr

„Lidé by měli vývoj sledovat, my sami vidíme, kolik vichřic a tornád přibylo v posledních letech,“ říká Josef Hrdý z pojišťovny Generali. Přitom máme ještě v paměti povodně. Největší škody, a to i na lidských životech, byly na Moravě. Především vyplavené moravské Troubky v roce 1997, ale i ve Slezsku a ve východních Čechách. Tehdy zemřelo padesát lidí.

Co je ale nepřehlédnutelné, to je počet velkých vodních katastrof. Zatímco v celém 20. století zaznamenali meteorologové a kronikáři deset takových velkých přírodních jevů, jen od roku 2002, kdy se Českem prohnala devastující, takzvaná tisíciletá voda, jich bylo už šest.

Zasněžování. Byznys reaguje na změnu klimatu
Změn v řádění a počtu živlů si všímají především pojišťovny, když analyzují nahlášené škody a hlavně vyplacené pojistky. Nedávno to připomněla Česká asociace pojišťoven (ČAP), když se vrátila ke zkušenostem z ničivého tornáda na jižní Moravě před třemi lety.

„Pokud se podíváme do tabulek počtů pojistných událostí podle živlů, ještě do roku 2010 vidíme mnohem výraznější podíl v kolonce škody z tíhy sněhu,“ upozorňuje na údaje od jednotlivých pojistných institucí v Česku Petr Jehlička, pojistný matematik ČAP.

Pokud porovnáme tato čísla například s množstvím sněhu a trendem pořizovat do lyžařských areálů sněžná děla, je změna v počasí nepřehlédnutelná. Červená barva označující v grafech ČAP sněhové škody téměř mizí nebo je jen výrazně menšinová. Znatelně poklesly i likvidace povodňových záležitostí.

Zato šedou barvou označené škody z vichřic a krupobití od roku 2017 eskalují. „Dlouhodobé sledování a především modelace atmosférických změn se staly nezbytnou součástí praxe pojišťoven, aby dokázaly odhadnout, které škody budou převažovat, a tomu následně přizpůsobit nabídku pojištění,“ dodává Jehlička.

Absolutní škoda není mýtus, poznávají to i odmítači
„O takzvané totálce slyšíte nejčastěji kolem havárií aut,“ říká Radek Starosta z Kooperativy. Přitom, jak ukázalo tornádo na Moravě v roce 2021, se tento termín týká i ostatního majetku. „Totální škoda opravdu není pohádka a tehdejší tornádo ukázalo, že pojistku, která by to řešila, aby si lidé mohli zcela zbořený dům za peníze z pojistky opět vybudovat, měla zhruba desetina,“ vzpomíná Starosta, který měl likvidaci škodních událostí na Břeclavsku a Hodonínsku na starosti.

Tak jako se s odmítači setkává veřejnost u pandemií anebo u zmiňovaných změn klimatu, jsou tématem i pro pojišťováky. Interně tímto termínem označují ty, kdo odmítají pojištění jako takové nebo ho neaktualizují.

Odmítači jsou podle Josefa Hrdého z pojišťovny Generali problémem celého pojistného trhu. „Nejčastěji od nich uslyšíte – o nás se postará stát,“ doplňuje zkušenosti Hrdý.

Bouře nad Českem Meteorologové od roku 2001 na území České republiky evidují 36 tornád, bouří a extrémně silných větrů. Padesát lidských obětí mají na svědomí povodně v Česku od začátku 21. století. Nejvíc ji bylo v roce 2002. Vyjádřeno v penězích byly nejnákladnější obě velké povodně v letech 1997 a 2002. Pojišťovny evidovaly škody za více než 46 miliard korun, v dnešních cenách by to ale bylo už přes 97 miliard korun. Z 19 přírodních pohrom evidovaných pojišťovnami v Česku od roku 1997 je sedm na účet tornád, bouří a orkánů. V Česku není pojištěno asi 1,7 milionu domácností. Pojištěných je 1,6 milionu.