„Nejvíce se medicínský posun promítá do rizika smrti a invalidity. U připojištění závažných onemocnění zůstává přístup obezřetnější, ale i zde se postupně uvolňuje,“ zobecňuje vývoj životního pojištění Milan Káňa, tiskový mluvčí z Kooperativy.
Jaké změny hrají roli?
Situaci však nezjednodušují některé širší trendy. Detailněji lékařsky sledovaná populace vykazuje vyšší výskyt diagnóz, což Káňa potvrzuje: „Registrujeme méně nových klientů bez jakékoli diagnózy.“ Dalším faktorem je vyšší věk, v němž lidé v posledních patnácti letech životní pojištění sjednávají. Podle Jitky Urbaníkové Volné, manažerky životního pojištění v České podnikatelské pojišťovně, je to proto, že si klienti pojištění zpravidla uzavírají, až když mají nějaké závazky. Ty nastupují s partnerstvím a s dětmi a ty dnes přicházejí později než před lety. „Teprve v tu chvíli začne životní pojištění dávat velmi konkrétní smysl.“
Podpojištění je v Česku masové. Až 70 procent rodin by po katastrofě nedostalo dost peněz![]() |
Medicínský pokrok se tak v pojištění neprojevuje plošně a jednoznačně. U jakých onemocnění pojišťovny pokrok medicíny promítly do příznivějších podmínek a které diagnózy na takový posun ještě čekají?
HIV: od totální výluky k pojistitelnosti
Podle Milana Káni je HIV pravděpodobně nejlepším příkladem pozitivního vývoje: z dříve prakticky nepojistitelné nemoci se při správné léčbě a stabilizovaném stavu stala choroba pojistitelná.
Tomu odpovídá i nabídka pojištění. Pojištění pro případ smrti je dnes relativně dostupné, připojištění závažných nemocí a invalidity ale zůstávají omezenější a rizikové přirážky se pohybují v desítkách i stovkách procent.
Promáčknuté auto nemusí strávit týdny v servisu. Oprava může být rychlá a levná![]() |
Onkologické diagnózy
U onkologických diagnóz není situace jednoznačná. Pojišťovny už nicméně zohledňují dobu od vyléčení pacienta jako jeden z faktorů ovlivňujících podmínky pojištění, zatímco dříve čelily přirážkám a výlukám i dlouhodobě uzdravené osoby bez potíží.
Důležitým krokem byl v roce 2023 Samoregulační standard České asociace pojišťoven (ČAP), který upravuje přístup k zájemcům o životní pojištění spojené s úvěrem či hypotékou, kteří v minulosti byli onkologickými pacienty. Cílem dobrovolné regulace je, aby se posuzovaly jen rizikově relevantní faktory. „Standard vycházel ze statistických dat o vyléčení onkologicky nemocných v ČR za období 10 let. Zohlednil i to, ve které fázi bylo onemocnění diagnostikováno,“ popisuje Helena Kutílek Zavázalová, zástupkyně ředitele ČAP.
Pojišťovny sestavily seznamy diagnóz, u nichž po stanovené době od vyléčení onkologickou anamnézu nezohledňují a neúčtují vyšší pojistné, pokud neexistuje jiné riziko. Lhůty se pohybují od 1 do 10 let, a některé pojišťovny standard uplatňují i mimo úvěry.
Tři příběhy, jedna diagnóza. Cukrovka 1. typu mění životy dětí, pojišťovna vyplácí miliony![]() |
Podobným směrem se mezitím ubírá i regulace na úrovni EU: byla schválena směrnice o spotřebitelském úvěru CCD2, která zakotvuje maximální lhůtu „práva na zapomnění“ (tedy dobu, po jejímž uplynutí se už onkologická nemoc nesmí zohledňovat) pro klienty po léčbě rakoviny v délce 15 let. Česká novela zákona ji zkracuje podstatně více. Jak se bude vyvíjet přístup pojišťoven k žadatelům bez vazby na úvěry, ukáže teprve čas.
Duše i psychika
Na skutečný obrat v přístupu pojišťoven teprve čeká oblast duševních onemocnění. Diagnostika a částečně i dostupnost léčby se sice za poslední dekády posunuly, prognóza se ale nezlepšila tak jednoznačně jako u řady somatických onemocnění.
„Z pohledu pojištění patří duševní onemocnění stále mezi nejcitlivější – často jsou spojena s výlukami nebo omezeními. Postupně se ale více rozlišuje mezi závažností stavů,“ popisuje Milan Káňa. Naopak u duševních diagnóz organického původu pojišťovny kryjí stále více případů už při nižších stupních invalidity.
Alkohol na sjezdovce může zrušit pojistku. Pojišťovny krátí plnění, škody jdou do statisíců![]() |
Potenciál do budoucna
Co bude dál? Když se u některých diagnóz zlepší vyhlídky pacientů, promítnou to pojišťovny postupně do manuálů pro posuzování zdravotního stavu a pak i do pojistných podmínek.
Největší naději na lepší pojistitelnost vkládají pojišťovny do úspěšnější a šetrnější léčby diabetu 1. i 2. typu. Za perspektivní považují i další diagnózy, například vybraná onkologická onemocnění, revmatoidní artritidu či Crohnovu chorobu.
Na pokrok medicíny pojišťovny sice reagují s odstupem, ale směr je zřejmý: diagnóza, která dřív znamenala automatickou výluku, je v současnosti stále častěji jen východiskem individuálního posouzení. U dalších nemocí bude záviset hlavně na tom, jak rychle se zlepší jejich prognóza.






















